Lokomotiva 131
Elektrická lokomotiva řady 131 (dříve E 479.1) | |
---|---|
Lokomotiva 131.089+090 | |
Tovární označení | Škoda 58E |
Řada dle Kryšpína (ČSD) | E 479.1 |
Řada dle UIC (SR) | 131 |
Základní údaje | |
Výrobce | Škoda Plzeň |
Výroba v letech | 1980–1982 |
Počet vyrobených kusů | 100 (50 dvojic) |
Provozovatel | (ČSD, ŽSR, ZSSK), ZSCS |
Období provozu | 1980–dosud |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 2× 84 500 kg |
Délka přes nárazníky | 2× 17 270 mm |
Rozchod | 1 435 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | Bo´ Bo´ + Bo´ Bo´ |
Trvalý výkon | 2× 2 240 kW |
Maximální tažná síla | 2× 230 kN |
Maximální povolená rychlost | 100 km/h |
Napájecí soustava | 3 kV ss |
Regulace výkonu | odporová |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tento box:
|
Lokomotiva řady 131 je dvojdílná lokomotiva na stejnosměrný proud určená pro těžkou nákladní dopravu na sklonově náročných tratích mezi slezsko-moravsko-slovenským pomezím a východním Slovenskem. Byla vyrobena plzeňskou firmou Škoda (typ Škoda 58E) v letech 1980–1982 v počtu 50 dvojic.
Vznik
Po dokončení elektrifikace celé trati Žilina – Košice vyvstal problém v podobě nedostatku elektrických lokomotiv pro zajištění veškerého provozu. Pro vedení těžkých nákladních vlaků bylo nutné nasazovat až tři lokomotivy (obvykle řad 121 či 140, později i 183) a spotřeba lokomotiv tak byla značná. Řešením této situace se stal projekt výkonné dvojdílné nákladní lokomotivy, schopné dopravovat vlaky o hmotnosti i přes 2000 tun přes Štrbskou rampu (a na dalších tratích s podobnými sklonovými poměry). Plán počítal s výrobou celkem 100 dílů, tedy 50 dvojdílných lokomotiv. Zadání řešil osvědčený výrobce, představovaný Škodou Plzeň. Celá série byla vyrobena prakticky v jednom kuse bez prototypu, první stroj byl dokončen roku 1980, konečný počet byl završen o dva roky později.
Konstrukce
Lokomotivu tvoří dva shodné díly, spojené běžným spřahovacím ústrojím zadní částí k sobě, každý díl má své vlastní číslo jako samostatná lokomotiva. Přestože jsou jednotlivé díly schopné vlastního pohybu, v praxi jezdí lokomotivy výhradně jako dvojdílné. Jde o stroj klasického skříňového typu, samostatný díl má pouze jedno stanoviště strojvedoucího, na druhém konci rámu se nachází dveře s návalky pro přechod do druhé lokomotivy. Střední část je tvořena strojovnou s rozjezdovými odpory, hlavním kontrolérem a chladicím okruhem. Pojezd tvoří vždy dva dvounápravové podvozky, v nichž jsou uloženy stejnosměrné sériové elektromotory (pro každou nápravu jeden).
Design lokomotivní skříně je podobný s lokomotivní skříní strojů řady 363, které byly vyvíjeny ve stejné době. Na rozdíl od nich ale mají na bočnicích každého dílu čtyři okna. Také se výrazně liší v elektrické výzbroji – pro urychlení vývoje a zjednodušení byla použita starší odporová regulace výkonu (z větší části převzatá z řady 130). Elektřina je odebírána pomocí dvou (resp. čtyř) polopantografů na střechách.
V rámci prováděných modernizací lokomotivy získaly elektronický řídící systém MIREL (vyvíjený přímo v RD Spišská Nová Ves) a některé stroje také klimatizaci stanovišť. Od vyrobení jsou tradičně lakovány do zeleného schématu se žlutým (dříve na několika strojích krémovým) výstražným pruhem, pouze doplněným logy majitele.
Provoz
Všechny lokomotivy byly z výroby dodány do depa ve Spišské Nové Vsi, kde jsou dislokovány dodnes,[kdy?] po oddělení nákladní divize jsou majetkem dopravce Železničná spoločnosť Cargo Slovakia. Od počátku zajišťují nákladní dopravu na „Trati družby“ ze Žiliny přes Košice do Čierné nad Tisou. Jedním z jejich důležitých výkonů je doprava vlaků se železnou rudou z Ukrajiny (jež je ze širokorozchodných vozů přeložena na překladišti v Čierné) pro ostravské a třinecké železárny. S nimi jezdí až do cílových stanic na české území. Do stoupání (především v úsecích Kuzmice – Ruskov, Margecany – Štrba a Čadca – Třinec) jsou k vlakům připojovány postrkové lokomotivy řady 183. Do rozpadu Československa dopravovaly vzácně vlaky až do Hranic či Olomouce, toto je však již minulostí. Dnes[kdy?] je až na výjimky jejich konečnou stanicí z tohoto směru Ostrava, případně Bohumín. Kromě této hlavní trati zajížděly do České republiky do roku 2015 i přes hraniční přechod Horní Lideč/Púchov, po změně napájecího systému v Púchově jsou však tyto dříve všední jízdy až do Valašského Meziříčí minulostí. Na Slovensku se vyskytují také na zbylých tratích elektrifikovaných stejnosměrnou soustavou, jimiž jsou tratě Košice – Plaveč, Čadca – Skalité a Slivník – Trebišov – Maťovce.
V lednu 2009 lokomotivy této řady získaly schválení pro provoz v Polsku a od 30. ledna 2009 začaly být provozovány na trase Plaveč/Muszyna – Kraków Prokocim, na polském území ve službách dopravce PKP Cargo.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ Kraków: Lokomotywy ZSSK CARGO rozpoczęły planową eksploatację w Polsce. inforail [online]. 2009-02-09 [cit. 2010-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-30.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 131 na Wikimedia Commons
- Dvojdielny elektrický rušeň 131 (Škoda 58E) - Popis a technické parametre
Hnací vozidla registrovaná na Slovensku | |
---|---|
El. lokomotivy stejnosměrné | |
El. lokomotivy akumulátorové | 199.4 |
El. lokomotivy střídavé | |
El. lokomotivy vícesystémové | |
El. vozy a jednotky stejnosměrné | |
El. jednotky střídavé | 561 ♦ Neprovozované řady: 560 |
El. jednotky vícesystémové | |
Motorové lokomotivy | 700 • 701 • 702 • 703 • 704.5 • TU 45.0 • 706.4 • 706.5 • 706.6 • 706.95 • 709.5 • 710 • 711 • 712 • 716 • 720 • 721 • 724.6 • 724.7 • 725 • 726 • 729 (729.5 • 729.6) • 730 • 731 • 736 • 740 • 742 • 745 • 746 • 748.45 • 748.47 • 748.5 • 750 • 751 • 752 • 753 • 754 • 756 • 757 • 761.1 • 770 (770.0 • 770.5 • 770.6 • 770.8) • 771 (771.0 • 771.5 • 771.8) • 773 • 774.5 • 797.4 ♦ Neprovozované řady: 735 • 755 • 772 • 775 • 776 • 781 |
Motorové vozy a jednotky |
Hnací vozidla provozovaná v Československu | ||||
---|---|---|---|---|
El. lokomotivy stejnosměrné | E 200.0 • E 222.0 • E 225.0 • E 406.0 • E 413.2 • E 416.0 • E 422.0 • E 423.0 • E 424.0 • E 424.1 • E 426.0 • E 436.0 • E 457.0 • E 458.0 • E 458.1 • E 465.0 • E 466.0 • E 466.1 • E 467.0 • E 469.0 • E 469.1 • E 469.2 • E 469.3 • E 469.3030 • E 469.5 • E 479.0 • E 479.1 • E 499.0 • E 499.1 • E 499.2 • E 499.3 • E 499.5 • E 659.0 • E 666.0 • E 669.0 • E 669.1 • E 669.2 • E 669.3 • E 699.0 ♦ Bez Kryšpínova označení: 162 | |||
El. lokomotivy střídavé | ||||
El. lokomotivy vícesystémové | ||||
El. lokomotivy akumulátorové | ||||
El. vozy a jednotky stejnosměrné | M 200.0 • M 200.1 • M 201.0 • EM 400.0 (M 400.0) • EM 410.0 (M 410.0, E 410.0) • EM 411.0 • EM 475.0 • EM 475.1 • EM 475.2 • EM 488.0 ♦ Bez Kryšpínova označení: 470
| |||
El. jednotky střídavé | ||||
Motorové lokomotivy | T 200.0 • T 200.2 • T 200.3 • T 200.5 • T 201.9 • T 203.05 • T 211.0 • T 211.1 • T 212.0 • T 212.1 • T 220.0 • T 234.0 • T 237.0 • T 238.0 • T 304.0 • T 306.0 • T 324.0 • T 333.0 • T 334.0 • T 334.004 • T 335.0 • T 419.0 • T 419.1 • T 426.0 • T 434.0 • T 435.0 • T 436.0 • T 436.15 • T 444.0 • T 444.1 • T 448.0 • T 449.0 • T 450.0 (
| |||
Hybridní a jiné lokomotivy | ||||
Motorové vozy a jednotky | M 120.0 • M 120.1 • M 120.2 • M 120.3 • M 120.4 • M 120.5 • M 122.0 • M 130.0 • M 130.1 • M 130.2 • M 130.3 • M 130.4 • M 130.7 • M 131.0 • M 131.1 • M 131.2 • M 131.3 • M 131.5 • M 131.52 • M 131.6 • M 132.0 • M 133.0 • M 134.0 • M 140.0 • M 140.1 • M 140.2 • M 140.3 • M 140.4 • M 140.9 (
|