Elektrická jednotka 425.95
Elektrická jednotka řady 425.95 | |
---|---|
Dvojice jednotek řady 425.95 | |
Řada dle UIC (SR) | 425.95 |
Základní údaje | |
Výrobce | ŽOS Vrútky, Stadler |
Výroba v letech | 2000–2006 |
Počet vyrobených kusů | 15 |
Provozovatel | ZSSK |
Období provozu | 2000–dosud |
Míst k sezení | 108 |
Míst k stání | 92 |
Typ spřáhla | poloautomatické +GF+ |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 38 000 kg |
Délka přes nárazníky | 32 984 mm |
Rozchod | 1 000 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | 2'Bo'2' |
Trvalý výkon | 320 kW |
Maximální tažná síla | 65 kN |
Maximální povolená rychlost | 80 km/h |
Napájecí soustava | 1,5 kV ss |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tento box:
|
Elektrická jednotka 425.95 je elektrická jednotka používaná pro dopravu v síti Tatranských elektrických železnic od roku 2000. Tyto jednotky vycházejí z koncepce Stadler GTW 2/6.
Historie
Jednotky řady 425.95 měly nahradit dosluhující řadu 420.95 (ex EMU 89.0), které zajišťovaly dopravu v celé síti tatranských elektrických železnic od roku 1968 (prototyp již od roku 1962). Výběrové řízení na dodání 14 kusů[1] vyhrálo konzorcium GTW Vysoké Tatry, tvořené firmami ŽOS Vrútky a.s., Stadler Fahrzeuge AG a Daimler-Chrysler Rail Systems Ltd. (ADtranz).[2]
Vůz je postaven na bázi jednotky Stadler GTW 2/6 provozované v Alpách. První vůz byl do vlakového depa Poprad, kde byl podroben zkouškám, dodán v říjnu 2000. Vůz byl po sérii testů úspěšně schválen a uveden do pravidelného provozu. V letech 2001 a 2002 bylo dodáno ještě 13 souprav a jeden motorový článek (prostřední) pro použití na náhradní díly. Tento článek byl v roce 2006 zkompletován na 15. jednotku.[1]
Popis
Souprava se skládá ze tří článků: prostředního ocelového, ve kterém je po stranách spojovací uličky osazen motor a dvou krajních, vyrobených z hliníku, se stanovištěm strojvedoucího na obou koncích. Vozidlo je šestinápravové, pod každou částí jsou umístěny dvě nápravy. Vozidla jsou vybaveny vícejazyčným vizuálním i hlasovým informačním systémem a jsou vyvedeny v červenobílém barevném provedení.
Vzhledem k nedostatečné kapacitě bývají na frekventovaných spojích jednotky spřahány do dvojic.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Motorové jednotky Stadler GTW 2/6 [online]. imhd.sk [cit. 2009-01-31]. Dostupné online.
- ↑ ŽELEZNIČNÁ SPOLOČNOSŤ SLOVENSKO. Aktuality : Nový vietor vo Vysokých Tatrách [online]. 25. 01. 2001 [cit. 2009-01-31]. Dostupné z <[1] Archivováno 19. 10. 2008 na Wayback Machine.>
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu elektrická jednotka 425.95 na Wikimedia Commons
- Článek o jednotce na stránkách www.imhd.sk
- Článek o Tatranských elektrických železniciach na stránkách spz.logout.cz
- Elektrická jednotka 425.95 na stránkách firmy ŽOS Vrútky (technický popis, fotogalerie)
Hnací vozidla registrovaná na Slovensku | |
---|---|
El. lokomotivy stejnosměrné | |
El. lokomotivy akumulátorové | 199.4 |
El. lokomotivy střídavé | |
El. lokomotivy vícesystémové | |
El. vozy a jednotky stejnosměrné | |
El. jednotky střídavé | 561 ♦ Neprovozované řady: 560 |
El. jednotky vícesystémové | |
Motorové lokomotivy | 700 • 701 • 702 • 703 • 704.5 • TU 45.0 • 706.4 • 706.5 • 706.6 • 706.95 • 709.5 • 710 • 711 • 712 • 716 • 720 • 721 • 724.6 • 724.7 • 725 • 726 • 729 (729.5 • 729.6) • 730 • 731 • 736 • 740 • 742 • 745 • 746 • 748.45 • 748.47 • 748.5 • 750 • 751 • 752 • 753 • 754 • 756 • 757 • 761.1 • 770 (770.0 • 770.5 • 770.6 • 770.8) • 771 (771.0 • 771.5 • 771.8) • 773 • 774.5 • 797.4 ♦ Neprovozované řady: 735 • 755 • 772 • 775 • 776 • 781 |
Motorové vozy a jednotky |