Thiokyanatan amonný
Thiokyanatan amonný | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | thiokyanatan amonný |
Funkční vzorec | NH4SCN |
Sumární vzorec | N2H4SC |
Vzhled | bezbarvá pevná látka[1] |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1762-95-4 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 217-175-6 |
PubChem | 15666 |
ChEBI | 30465 |
SMILES | C(#N)[S-].[NH4+] |
InChI | InChI=1S/CHNS.H3N/c2-1-3;/h3H;1H3 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 76,121 g/mol |
Teplota tání | 149,6 °C (422,8 K)[1] |
Teplota varu | rozklad[1] |
Rozpustnost ve vodě | velmi dobře rozpustný[1] |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | velmi dobře rozpustný v kapalném amoniaku, oxidu siřičitém a ethanolu, rozpustný v methanolu a acetonitrilu, nerozpustný v chloroformu a ethylacetátu[1] |
Bezpečnost | |
GHS07 GHS09 Varování[1] | |
H-věty | H302 H312 H332 H400 H410 H412[1] |
P-věty | P261 P264 P270 P271 P273 P280 P301+312 P302+352 P304+312 P304+340 P312 P322 P330 P363 P391 P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Thiokyanatan amonný je anorganická sloučenina se vzorcem NH4SCN, sůl amonného kationtu a thiokyanatanového aniontu.
Příprava a výroba
Thiokyanatan amonný se vyrábí reakcí sirouhlíku s vodným roztokem amoniaku. Meziproduktem je dithiokarbamát amonný, který se zahříváním rozkládá na thiokyanatan amonný a sulfan:
- CS2 + 2 NH3(aq) → NH2C(=S)SNH4 → NH4SCN + H2S
Reakce
Thiokyanatan amonný je na vzduchu stálý; zahříváním se však isomerizuje na thiomočovinu:
Rovnovážná směs obsahuje při 150 °C 30,3 a při 180 °C 25,3 hmotnostních procent thiomočoviny. Zahřátím na 200 °C dojde k rozkladu na amoniak, sulfan, sirouhlík a stopové množství guanidiniumthiokyanátu.
NH4SCN je slabě kyselý; reaguje s hydroxidy alkalických kovů, například sodným nebo draselným, za vzniku thiokyanatanu (sodného nebo draselného), vody a amoniaku. Thiokyanatanový anion reaguje se železitými solemi za vzniku tmavě červeného komplexu:
- 6 SCN− + Fe3+ → [Fe(SCN)6]3−
Thiokyanatan amonný reaguje s ionty několika kovů, například mědi, stříbra, zinku, olova a rtuti, přičemž se sráží příslušné thiokyanatany, které lze extrahovat do organických rozpouštědel.
Použití
Thiokyanatan amonný se používá na výrobu herbicidů, thiomočoviny a průhledných pryskyřic, jako stabilizátor ve fotografii, složka protikorozních přípravků, jako přídavná látka při zpracovávání textilu, k oddělování hafnia od zirkonia a při titračních analýzách.
V roce 1945 bylo navrženo použití thiokyanatanu amonného k omezení úrody rýže v Japonsku v rámci bombardování Japonska.[2]
Thiokyanatan amonný může být také použit ke kolorimetrickému stanovení železa v nápojích.
Dalším možným využitím thiokyanatanu amonného je oddělení chinidinu z likérů po izolaci chininu z neutrálního vodného roztoku síranu. Sůl se přidává k horkému roztoku a vzniklá pevná látka se oddělí od kapaliny a promyje methanolem, který rozpustí většinu nečistot, čímž se vytvoří krystalický thiokyanatan chinidinu o čistotě 90 až 95 %. Následnou separací (obvykle odstřeďováním) lze provést další přečištění do farmaceutické kvality. (Chinidin se používá na léčbu srdeční arytmie.)
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu thiokyanatan amonný na Wikimedia Commons
- A. F. Wells, Structural Inorganic Chemistry, 5th ed., Oxford University Press, Oxford, UK, 1984. ISBN 978-0198553700
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ammonium thiocyanate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i Ammonium thiocyanate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ John David Chappell. Before the Bomb: How America Approached the End of the Pacific War. [s.l.]: University Press of Kentucky, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-8131-7052-7. S. 91–92.
Anorganické soli amonné | |
---|---|
Halogenidy a pseudohalogenidy | Fluorid amonný (NH4F) • Hydrogendifluorid amonný (NH4HF2) • Bromid amonný (NH4Br) • Chlorid amonný (NH4Cl) • Jodid amonný (NH4I) • Kyanid amonný (NH4CN) • Thiokyanatan amonný (NH4SCN) |
Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli | Chlorečnan amonný (NH4ClO3) • Chloristan amonný (NH4ClO4) • Jodičnan amonný (NH4IO3) • Orthojodistan amonný ((NH4)5IO6) • Siřičitan amonný ((NH4)2SO3) • Hydrogensiřičitan amonný ((NH4)HSO3) • Síran amonný ((NH4)2SO4) • Hydrogensíran amonný ((NH4)HSO4) • Peroxodisíran amonný ((NH4)2S2O8) • Hydrogenseleničitan amonný ((NH4)HSeO3) • Seleničitan amonný ((NH4)2SeO3) • Hydrogenselenan amonný ((NH4)HSeO4) • Selenan amonný ((NH4)2SeO4) • Telluričitan amonný ((NH4)2TeO3) • Telluran amonný ((NH4)2TeO4) • Dusitan amonný (NH4NO2) • Dusičnan amonný (NH4NO3) • Fosfornan amonný (NH4PO2H2) • Hydrogenfosforitan amonný ((NH4)2PO3H) • Dihydrogenfosforečnan amonný (NH4H2PO4) • Hydrogenfosforečnan amonný ((NH4)2HPO4) • Fosforečnan amonný ((NH4)3PO4) • Arseničnan amonný ((NH4)3AsO4) • Hydrogenuhličitan amonný ((NH4)HCO3) • Uhličitan amonný ((NH4)2CO3) • Šťavelan amonný ((NH4)2(CO2)2) • Hydrogenšťavelan amonný ((NH4)H(CO2)2) • Tetraboritan amonný ((NH4)2B2O7) • Manganistan amonný (NH4MnO4) • Technecistan amonný (NH4TcO4) • Rhenistan amonný (NH4ReO4) • Chroman amonný ((NH4)2CrO4) • Dichroman amonný ((NH4)2Cr2O7) • Orthomolybdenan amonný ((NH4)2MoO4) • Heptamolybdenan amonný ((NH4)6Mo7O24•4H2O) • Parawolframan amonný ((NH4)10[H2W12O42]•4H2O) • Metavanadičnan amonný (NH4VO3) • Orthovanadičnan amonný ((NH4)3VO4) • Hexavanadičnan amonný ((NH4)2V6O16) • Diuranan amonný ((NH4)2U2O7) |
Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvekx – vodíky | Hydroxid amonný (NH4OH) • Hydrogensulfid amonný (NH4SH) • Sulfid amonný ((NH4)2S) • Azid amonný (NH4N3) |
Jiné |