Kráľova hoľa
Kráľova hoľa | |
---|---|
Kráľova hoľa | |
Vrchol | 1946 m n. m. |
Prominence | 756 m ↓ sedlo Priehyba |
Izolace | 29 km → Tupá, Vysoké Tatry |
Seznamy | Nejprominentnější hory SK #8 Štíty Nízkých Tater #7 |
Poznámka | Významná národní hora |
Poloha | |
Stát | Slovensko Slovensko |
Pohoří | Nízké Tatry |
Souřadnice | 48°52′59″ s. š., 20°8′21″ v. d. |
Kráľova hoľa | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kráľova hoľa (česky Králova hola[1], německy Königsberg, tedy Králův vrch) je nejvyšší vrch východní části Nízkých Tater, tedy Kráľovohoľských Tater. Patří k nejnavštěvovanějším vrchům Nízkých Tater. Kráľova hoľa poskytuje jedinečný výhled na Spiš, Vysoké Tatry, Liptov, ale také na Horehroní. Je to vrch, opěvovaný básníky a opředený pověstmi. Zpívá se o ní také ve slovenské lidové písni Na Kráľovej holi. Je zde přírodní rezervace s názvem „Pralesy Slovenska - Kráľova hoľa“ (187 ha).[2]
Pod horou pramení řeky Černý Váh, Hnilec, Hornád a Hron. Na vrcholu se od roku 1960 nachází televizní vysílač Kráľova hoľa.
Z obce Šumiac vede na vrchol asfaltová silnice (uzavřena pro motorizovanou veřejnost), spolu se značenou cyklostezkou. Na vrcholu se nachází meteorologická stanice a sídlo horské služby. Vrchol je východiskem pro hřebenovou pěší turistiku východním směrem, s možností noclehu v útulně Andrejcová. Ta slouží k jednorázovému ubytování turistů. Je celoročně otevřená a není pravidelně udržována. Kráľova hoľa je taktéž přístupná dvěma stezkami z Telgártu, dále ze Smrečinského sedla nad obcí Vikartovce a z Liptovské Tepličky.
Geologie
Z geologického hlediska je vrchol Kráľovy hole tvořen fylonity svorů až pararul a pararuly. Západní svahy jsou budovány ortorulemi, východní svahy granodiority.[3]
Turistika
Na Kraľovu hoľu vede celá řada značených turistických cest:
- Po značce z obce Liptovská Teplička
- Po značce z obce Spišské Bystré přes Smrečínske sedlo (1442 m n. m.)
- Po značce z obce Šumiac
- Po značce z obce Telgárt přes vrch Králova skála (1690,3 m n. m.)
- Po značce z obce Telgárt
- Po značce ze západu po hlavním hřebenu ze Strední hole (1875,9 m n. m.)
- Cestou z obce Šumiac
Původ jména
Jméno je údajně odvozeno od uherského krále Matyáše Korvína, který zde měl v 15. století svůj lovecký revír.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kráľova hoľa na slovenské Wikipedii.
- ↑ ÚŘAD, Zeměměřický. Jména světa. Index českých exonym. ags.cuzk.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠOPSR - Prehľad chránených území. www.sopsr.sk [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Biely, A. (editor), P. Beňuška, V. Bezár, A. Bujnovský, R. Halouzka, J. Ivanička, M. Kohút, A. Klinec, E. Lukáčik, J. Maglay, O. Miko, M. Pulec, M. Putiš a J. Vozár, 1992: Geologická mapa Nízkych Tatier. GÚDŠ, Bratislava
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kráľova hoľa na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Králova hola v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Kráľova hoľa na nizketatry.sk (česky)
Nízké Tatry | |
---|---|
Podcelky (části) | Ďumbierské Tatry (Demänovské vrchy • Ďumbier • Lúžňanská kotlina • Prašivá • Salatíny) • Kráľovohoľské Tatry (Kráľova hoľa • Predná hoľa • Priehyba • Teplická kotlina) |
Velkoplošné chráněné území | |
Národní přírodní rezervace | |
Národní přírodní památky | |
Vodní prvky | |
Kulturní a historické památky | |
Vybrané vrcholy | • Ďumbier (2 043) • Štiavnica (2 025) • Chopok (2 023) • Dereše (2 003) • Skalka (1 980) • Chabenec (1 955) • Kráľova hoľa (1 946) • Kotliská (1 940) • Krúpova hoľa (1 927) • Zákľuky (1 914) • Poľana (1 889) • Orlová (1 840) • Bôr (1 887) • Konské (1 882) • Stredná hoľa (1 875) • Baňa (1 859) • Žiarska hoľa (1 840) • Besná (1 807) • Bartková (1 790) • Veľký Gápeľ (1 776) • Krakova hoľa (1 751) • Veľká Chochuľa (1 753) • Ďurková (1 750) • Ludárova hoľa (1 731) • Veľký bok (1 727) • Veľká Vápenica (1 691) • Latiborská hoľa (1 643) • Andrejcová (1 520) • Chabenec (1 515) • Ostré (1 066) |