Demänovský jeskynní systém
Národní přírodní památka Demänovské jaskyne | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1972, 2009 |
Rozloha | 0,03 ha[1] |
Poloha | |
Stát | Slovensko Slovensko |
Okres | Liptovský Mikuláš |
Souřadnice | 49°0′18″ s. š., 19°35′13″ v. d. |
Demänovské jaskyne | |
Další informace | |
Kód | 240 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tento box:
|
Demänovský jeskynní systém tvoří největší soustavu jeskyní na Slovensku.
Tento komplex asi 30 jeskyní se nachází v Demänovské dolině na severní straně Nízkých Tater. Hlavní jádro leží na pravé straně potoka Demänovka mezi Machnatou dolinou na Lúčkách a Čiernou dolinou u Kamenné chaty.
Demänovské jeskyně zahrnují několik postupně objevovaných jeskyní. Z nich jsou nejznámější tyto:
- Demänovská jeskyně svobody
- Demänovská ledová jeskyně
- Demänovská jeskyně míru (největší, ale veřejnosti nepřístupná).
Objevování komplexu
Jako první byla objevena Demänovská ledová jeskyně, o které jsou zmínky již z roku 1299 v listinách ostřihomské kapituly. První popis jeskyně (i s podélným řezem od J. Buchholze ml.) publikoval pod názvem Cserna maius et minus roku 1723 Matej Bel. Kromě ní uvádí i jeskyně Veľké a Malé Okno, Beníkovú a Dvere.
Dne 3. srpna 1921 objevil Alois Král s pomocí Adama Mišury, Oty Hrabala a Jarmily Vránové Jeskyni svobody, a v roce 1923 byla objevená Pustá jeskyně.
Různými pokusy (barvením podzemního toku apod.) se zjistilo, že tyto jeskyně jsou spojené a tvoří jeden komplex. Za propojený jeskynní celek se však považuje pouze takový jeskynní systém, skrze jehož chodby se dostal člověk. A to nebylo v tomto případě jednoduché. Spojení mezi jeskyní Pustá a Jeskyní svobody se podařilo objevit skupině speleologů vedených A. Droppem a V. Nemcem 2. července 1951. Tím vznikl komplex Demänovská jeskyně svobody – jeskyně Pustá.
Dne 26. ledna 1952 se z Demänovské ledové jeskyně podařilo P. Révajovi, P. Droppovi a S. Šrolovi proniknout do rozlehlého bludiště Demänovské jeskyně míru. Vytvořili tak další systém Demänovská ledová jeskyně – Demänovská jeskyně míru.
V roce 1983 proplaval Vladímír Žikeš pět sifonů proti proudu Demänovky a prokázal spojení jeskyně Vyvieranie a Demänovské jeskyně svobody.
Aby mohl být celý systém Demänovských jeskyní uznaný jako celek, chybělo objevit přirozené spojení Jeskyně míru s Jeskyní svobody. To se podařilo až po 35 letech 2. ledna 1987, kdy padesát osm jeskyňářů z celého Slovenska objevilo přirozené spojení dvou nejdelších demänovských jeskyní. Tak se zařadil systém asi 30 demänovských jeskyní s celkovou délkou přes 24 km na první místo na Slovensku.
Další objevy nových prostor následují doposud a tak celková délka prozkoumaného systému na konci roku 2004 činila 35 844 m s denivelací 196 m.[2].[3]
Charakteristika
Demänovské jeskyně vyhloubily vody potoka Demänovky v guttensteinských vápencích středního triasu na tektonických poruchách ve směrech jihovýchod–severozápad a jihozápad–severovýchod. Prvotním činitelem byla chemická činnost atmosférické vody. Takto rozšířené puklinové průchody umožnily ponor vodám Demänovky a Zadní vody. Ke zvětšení a rozšíření některých částí jeskyní přispělo také zřícení stropů a stěn. Postupným zařezáváním se podzemního toku Demänovky do vápencového podkladu se v průběhu pleistocénu vytvořilo 9 horizontálních úrovní v relativních výškách 0, 3, 10, 40, 58, 90, 100, 130 a 147 m nad současnou hladinou Demänovky, které navazují na říční terasy na povrchu. V prázdných podzemních dutinách se stále vytvářejí krápníkové útvary.
Externí odkazy
- Informace na stránkách Jeskyňářského klubu Demänovská dolina
- Národní přírodní památka Demänovské jaskyne, Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR
- Chránené územia, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky
Reference
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ TENCER, Ján. Najhlbšie jaskyne Slovenska 2013 [online]. 1.4.2013, rev. 30.4.2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09.
- ↑ TENCER, Ján. Najdlhšie jaskyne Slovenska 2013 [online]. 1.4.2013, rev. 30.4.2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09.
Tento článek obsahuje text ze stránky na webu http://www.mineraly.sk/ (GFDL licence, souhlas webmastera).
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Nízké Tatry | |
---|---|
Podcelky (části) | Ďumbierské Tatry (Demänovské vrchy • Ďumbier • Lúžňanská kotlina • Prašivá • Salatíny) • Kráľovohoľské Tatry (Kráľova hoľa • Predná hoľa • Priehyba • Teplická kotlina) |
Velkoplošné chráněné území | |
Národní přírodní rezervace | |
Národní přírodní památky | Brankovský vodopád • Bystrianská jeskyně • Demänovské jeskyně • Jeskyně mrtvých netopýrů • Stanišovská jaskyňa • Vrbické pleso |
Vodní prvky | |
Kulturní a historické památky | |
Vybrané vrcholy | • Ďumbier (2 043) • Štiavnica (2 025) • Chopok (2 023) • Dereše (2 003) • Skalka (1 980) • Chabenec (1 955) • Kráľova hoľa (1 946) • Kotliská (1 940) • Krúpova hoľa (1 927) • Zákľuky (1 914) • Poľana (1 889) • Orlová (1 840) • Bôr (1 887) • Konské (1 882) • Stredná hoľa (1 875) • Baňa (1 859) • Žiarska hoľa (1 840) • Besná (1 807) • Bartková (1 790) • Veľký Gápeľ (1 776) • Krakova hoľa (1 751) • Veľká Chochuľa (1 753) • Ďurková (1 750) • Ludárova hoľa (1 731) • Veľký bok (1 727) • Veľká Vápenica (1 691) • Latiborská hoľa (1 643) • Andrejcová (1 520) • Chabenec (1 515) • Ostré (1 066) |
Slovenské ramsarské mokřady | |
---|---|
Aluvium Rudavy • Demänovský jeskynní systém • Domica • Dunajské luhy • Latorica • Mokřady Oravské kotliny • Mokřady Turce • Moravské luhy • Orava a její přítoky • Parížske močiare • Senianske rybníky • Šúr • Tisa |