Zdeněk Zuska
JUDr. RSDr. Zdeněk Zuska | |
---|---|
poslanec České národní rady | |
Ve funkci: 1970 – 1971 | |
poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
Ve funkci: 1971 – 1971 | |
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1971 – 1982 | |
10. primátor hlavního města Prahy | |
Ve funkci: 1970 – 1981 | |
Předchůdce | Ludvík Černý |
Nástupce | František Štafa |
místopředseda vlády ČSR | |
Ve funkci: 1981 – 1982 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 27. dubna 1931 Užhorod Československo Československo |
Úmrtí | 17. prosince 1982 (ve věku 51 let) dálnice D1 Československo Československo |
Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | politik |
Ocenění | Řád práce (1973) Řád Vítězného února (1981) |
Commons | Zdeněk Zuska |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zdeněk Zuska (27. dubna 1931 Užhorod – 17. prosince 1982 dálnice D1, Lesní Hluboké[1]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec České národní rady, Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace, primátor hlavního města Prahy v 70. letech 20. století a místopředseda vlády České socialistické republiky.
Biografie
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a pracoval několik let jako prokurátor v Ostravě. Roku 1947 vstoupil do KSČ, působil v řadě mládežnických a stranických funkcí a získal i doktorát sociálních věd (RSDr.).[2]
Jeho politická kariéra vyvrcholila za normalizace. V roce 1970 se stal primátorem hlavního města Prahy.[3] Byl schopným manažerem a v Praze se mu podařilo dosáhnout poměrně vysokého tempa výstavby nových bytů i velkých investic, zejména byl vybudován Most Klementa Gottwalda (dnešní Nuselský most) a otevřeno metro. Kvalita výstavby však byla často nízká a historický střed města přes dílčí renovace chátral.[2]
Zastával i posty v celostátní komunistické straně. V letech 1969–1970 byl vedoucím Byra pro řízení stranické práce v českých zemích. 26. června 1970 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ho potvrdil XIV. sjezd KSČ, XV. sjezd KSČ a XVI. sjezd KSČ.[3]
Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v březnu 1971. Do federálního parlamentu ho nominovala Česká národní rada, kde rovněž zasedal dodatečně (od prosince 1970).[4][5] Ve Federálním shromáždění pak zasedal dlouhodobě. Ve volbách roku 1971 přešel do Sněmovny lidu (volební obvod Praha-město). Mandát opětovně získal ve volbách roku 1976 (obvod Praha 1) a volbách roku 1981. Ve FS zasedal až do své smrti roku 1982. V parlamentu ho pak po doplňovacích volbách vystřídal František Štafa.[6][7][8][9]
V roce 1973 mu byl udělen Řád práce, roku 1981 Řád Vítězného února.[3] V červnu 1981 Zdeněk Zuska opustil primátorské křeslo a byl jmenován místopředsedou české vlády Josefa Korčáka, již následujícího roku však jeho život ukončila tragická nehoda na dálnici D1. Dne 17. listopadu 1982 jel do Brna ve voze Tatra 603 s řidičem. Vlivem střetu s nákladním automobilem došlo k nárazu vozidla pravou polovinou na záď nákladního automobilu a vozidlo se zakleslo pod nákladní automobil až do prostoru spolujezdce. Zuska byl téměř okamžitě mrtev, řidič vyvázl bez následků.[1][2]
Jeho synem je JUDr. Jan Zuska, který vystudoval Karlovu univerzitu a stal se právníkem.[zdroj?] Jeho druhorozený syn je Petr Zuska, choreograf, režisér, tanečník, pedagog a dlouholetý umělecký šéf Baletu Národního divadla v Praze.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ a b BRADÁČ, Albert. Z historie Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně – III. Online. Soudní inženýrství. 2020, roč. 31, č. 3, s. 36. Dostupné online[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c Listy hlavního města Prahy, září 2010 [online]. listypraha.cz [cit. 2012-04-07]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-07]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-07]. Dostupné online.
- ↑ 9. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-07]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-07]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-07]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-07]. Dostupné online.
- ↑ 8. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-07]. Dostupné online.
- ↑ http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/275837-petr-zuska.html
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Zuska na Wikimedia Commons
- Zdeněk Zuska v parlamentu
- Listy hl. m. Prahy, září 2010, s. 7[nedostupný zdroj]
Primátoři Prahy | |
---|---|
1922–1937: Karel Baxa • 1937–1939: Petr Zenkl • 1939–1940: Otakar Klapka • 1940–1945: Alois Říha • 1945: Václav Vacek • 1945–1946: Petr Zenkl • 1946–1954: Václav Vacek • 1954–1964: Adolf Svoboda • 1964–1970: Ludvík Černý • 1970–1981: Zdeněk Zuska • 1981–1988: František Štafa • 1988–1989: Zdeněk Horčík • 1989–1990: Josef Hájek • 1990–1991: Jaroslav Kořán • 1991–1993: Milan Kondr • 1993–1998: Jan Koukal • 1998–2002: Jan Kasl • 2002: Igor Němec • 2002–2010: Pavel Bém • 2010–2013: Bohuslav Svoboda • 2013–2014: Tomáš Hudeček • 2014–2018: Adriana Krnáčová • 2018–2023: Zdeněk Hřib • 2023–dosud: Bohuslav Svoboda | |
Seznam představitelů Prahy |