Typ 214

Typ 214
Portugalská ponorka Tridente
Obecné informace
Uživatelé	Řecké námořnictvo Námořnictvo Korejské republiky Portugalské námořnictvo Turecké námořnictvo
Typ	ponorka
Lodě	21
Zahájení stavby	2001–
Spuštění na vodu	2004–
Uvedení do služby	2010–
Osud	aktivní (2024)
Předchůdce	typ 206
Nástupce	typ 218
Technické údaje
Výtlak	1700 t (na hladině) 1980 t (pod hladinou)
Délka	65 m
Šířka	6,3 m
Ponor	6 m
Pohon	2 diesely MTU 16V 396 elektromotor Siemens Permasyn palivové články
Rychlost	12 uzlů (na hladině) 20 uzlů (pod hladinou)
Posádka	27
Výzbroj	8× 533mm torpédomet

Typ 214 je exportní třída pokročilých diesel-elektrických ponorek vyráběná společností Howaldtswerke-Deutsche Werft (HDW). Je odvozena od ponorek typu 206 a především typu 212A. Různý počet ponorek této třídy zatím objednala námořnictva Řecka, Korejské republiky, Turecka a Portugalska.^[1] Do roku 2024 bylo dokončeno šestnáct z objednaných 21 ponorek této třídy.

Řecko objednalo v roce 1998 čtyři ponorky typu 214. První jednotku Papanikolis postavila německá HDW, přičemž zbylé tři – Katsonis, Pipinos a Matrozos, stavějí řecké loděnice Hellenic Shipyards Co. ve městě Skaramanga. Jejich zařazení do služby ztěžuje špatná ekonomická situace Řecka. Dokončování řeckých ponorek se protáhlo až do roku 2016.

V roce 2000 typ 214 zvítězil nad francouzskou třídou Scorpène a ruskou třídou Kilo v jihokorejské soutěži na trojici ponorek KSS-II. V předchozím programu KSS-I jihokorejské námořnictvo získalo devět ponorek německého epxortního typu 209. Ponorky postavily korejské loděnice Hyundai Heavy Industries (HHI). Do služby vstoupily v letech 2007–2009. V roce 2009 Korejská republika objednala dalších šest člunů druhé série. Jejich stavbu si rozdělily loděnice HHI a Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering (DSME). Poslední byla do služby přijata roku 2020. Ponorky se mimo jiné vyznačují pomocným pohonem nezávislým na přístupu atmosférického vzduchu a integrací střel s plochou dráhou letu Hyunmoo-III s dosahem cca 1000 km. V navazujícím modernizačním programu KSS-III Jižní Korea získala ponorky třídy Dosan Ahn Chang-ho domácí konstrukce.

V letech 2025–2036 má proběhnout modernizace ponorek, mimo jiné spočívající v jejich vybavení novým bojovým řídícím systémem, novými sonary a výměnou dalšího zastaralého vybavení.^[2]

V roce 2009 se HDW dohodlo na licenční stavbě šesti ponorek typu 214TN (třída Reis). Stavba probíhá v tureckých loděnicích Gölçük Naval Shipyard (ty už postavily 11 ponorek typu 209) s částečným využitím z Německa dodaných komponentů. Neúspěšné byly francouzská loděnice DCNS se svou třídou Scorpène a španělská Navantia s projektem třídy S-80A. Turecko požadovalo ověřenou konstrukci s funkčním pohonem nezávislým na přístupu atmosférického vzduchu (AIP), což splňovala jen německá konstrukce. První ponorky třídy S-80A pro španělské námořnictvo byly teprve ve stavbě a francouzská třída Scorpène neměla na žádném postaveném plavidle pohon AIP.^[3] Turecké ponorky budou mít prodloužený trup. Jejich vybavení bude zahrnovat řadu tureckých systémů. Jako výzbroj byla vybrána americká torpéda Mk.48, přičemž se počítá s možností integrací vyvíjených torpéd Akya a protilodních střel ATMACA.^[4]

Turecké ponorky měly být dodány do roku 2015, kvůli technickým a finančním problémům došlo ke zdržení programu o přibližně šest let.^[5] Stavba prototypové ponorky Piri Reis začala v říjnu 2015. Z haly byla ponorka vytažena v prosinci 2019 a na vodu byla spuštěna v březnu 2022. Její přijetí do služby byla posunuto na rok 2023. Poslední ponorka typu 214TN má být dodána roku 2027.^[4]

Jednotky typu 214:

Od ponorek typu 212A se tato třída liší zejména větším výtlakem, přemístěním hloubkových kormidel z věže na příď, konzervativním pojetím zadních kormidel (klasická křížová namísto tvaru X), použitím osmi namísto šesti torpédometů i složením elektroniky. Mají rovněž hloubku ponoru zvětšenou na 400 metrů. Výzbroj tvoří osm 533mm torpédometů, přičemž torpéda z trubic vyplouvají vlastní silou. Čtyři torpédomety mohou sloužit k vypouštění řízených střel.

Ponorky typu 214 jsou diesel-elektrické koncepce. Při plavbě na hladině je pohání dva diesely MTU 16V-396. Pro tichou plavbu pod hladinou však mají na vzduchu nezávislý pohon využívající palivové články typu polymer-elektrolyt-membrána (PEM) firmy Siemens (air-independent propulsion – AIP). Každá z ponorek má dva tyto články o výkonu 120 kW. Díky nim může ponorka zůstat ponořená několikanásobně déle, než při použití klasických akumulátorů. Nejvyšší rychlost je 12 uzlů na hladině a 20 uzlů pod hladinou.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Typ 214 na Wikimedia Commons
• (anglicky) Profil třídy na webu Naval-technology.com