Tettenwang

Tettenwang
Poloha
Souřadnice48°54′3″ s. š., 11°41′50″ v. d.
Nadmořská výška444 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Tettenwang
Tettenwang
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel399 (2020)[1]
Správa
Telefonní předvolba09446
PSČ93336
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tettenwang je místní část městysu Altmannstein v zemském okrese Eichstätt. Tato vesnice má 430 obyvatel.

Geografie

Obec leží v mírných kopcovitých návrších zde začínající Franské Alby. Široké roviny dunajského údolí se nacházejí asi 10 kilometrů jižně od vesnice.

Vzdálenost od velkých měst: Řezno se nachází ve východním směru cca 45 km, Ingolstadt leží na západě asi 30 km vzdálen a Mnichov je asi 100 km jižním směrem.

Historie

V roce 1060 je Tettenwang poprvé zmíněn v listině jako "Toitenwank". V roce 1403 je zmiňován "Albric der Smid gesezzen zu Totenbank."[2] Tettenwang byl původně filiálkou farnosti Schambach, ale již v roce 1433 měl vlastního kaplana. Během třicetileté války byla ves zpustošena, pole ležela ladem a byla zalesněna. Od roku 1677 byla obnovována. V roce 1810 zničil velký požár 18 domů a v roce 1847 dalších 17 nemovitostí.[3]

V roce 1600 byla tulácká rodina Pämbů, zvaná "Die Pappenheimer", zatčena správcem Altmannsteinu a jeho pomocníky v "Detenwangu", kde zavraždili obchodníka s koňmi a zakopali ho ve stodole, a později převezena do Mnichova k odsouzení za celou sérii loupežných vražd, kde byli také popraveni za čarodějnictví.[4]

V novém Bavorském království (1806) se obec Tettenwang (vlastní farní vesnice a osada Ziegelstadel, dohromady 1040 hektarů) stala příslušnou k okresnímu soudu a nájemnímu úřadu (a později okresu) Riedenburg. V roce 1806 byl dán do dražby "celý majetek" dlužníka "z horské vesnice Tettenwang", "sestávající z nově postaveného, velmi čistě vyrobeného domu, se skutečným panským právem, hospodářským dvorem, pecí, ⅜ akrů velké, dobře rozvržené, pěkné zahrady, spolu s altánem, třemi dobře zachovalými smrkovými a jedním bukovým lesním společenstvem o velikosti 5 akrů, spolu s veškerým vybavením domu, dále několik stříbrných přezek na kalhoty a boty, pánské a dámské šaty, vázané růžence, kanape, křesla, komodu, stříbrné náhrdelníky a krajky, lžíce, hodiny, porcelánové talíře a mísy, kuchyňské náčiní, klavír, housle, flautu, klarinet, dvojpostel."[5]

Kolem roku 1830 měla farní vesnice 49 domů a navíc Ziegelstadel.[6] V roce 1838 uvádějí matriky regensburské diecéze pro tuto farnost: Tettenwang 50 domů s 271 obyvateli, samota Leißmühle jeden dům se sedmi obyvateli, samota Simmersberg nebo Bruckhof jeden dům s deseti obyvateli a samota Ziegelhütte (= Ziegelstadel) jeden dům se 14 obyvateli. Kromě toho zde v letech 1733-1763 vzniklo bratrstvo svatého Antonína.[7]

Plán Tettenwangu z roku 1821

V roce 1866 měla katolická chlapecká a dívčí škola v Tettenwangu 96 žáků, k tomu se ještě hlásili žáci z Bruckhofu, Ziegelhütte (= Ziegelstadel), Laimerstadtu a Leistmühle. Učitel byl zároveň kantorem, varhaníkem, kostelníkem a farním úředníkem. Obecní školní budova, "vzdálená 150 kroků od středu obce", byla postavena v roce 1862. Kromě bytu ve školní budově měl učitel k dispozici "1 stáj pro 3 kusy dobytka, 2 chlévy, 1 stodolu, 1 pec, 1 malý dvůr s čerpací studnou, 1 malou školní zahradu v domovní zahradě vedle hospodářských budov."[8] Pro rok 1873 je v Tettenwangu zaznamenáno 59 hospodářství se 43 koňmi, 293 kusy dobytka, z toho 152 krav, 64 ovcemi, 158 prasaty, 3 kozami, 43 úly.[9]

1. května 1978 byla obec Tettenwang v rámci územní reformy, která zrušila hornofalcký okres Riedenburg, připojena k městu Altmannstein v hornobavorském, dříve středofranském okrese Eichstätt.[10]

Roku 1984 byl na návsi objeven siderit.

Kostel

Raněgotický farní kostel sv. Bartoloměje byl v roce 1770 z části přestavěn a roku 1951 zrenovován. Hlavní oltář a dva boční oltáře pocházejí z počátku 18. století (boční oltáře byly později vyměněny). Na levém bočním oltáři je zobrazena svatá Anna z počátku 16. století. Kolem roku 1908 byl v kupolové věži zavěšen zvon od Ursuse Laubschera z Ingolstadtu z roku 1688.[11] Farnost patří do Diecéze řezenské.

Vznik názvu

Název Tettenwang je odvozen od slova „Toitenwank“. Jeden z výkladů názvu místa říká, že se jednalo o osadu na pohřebišti.[12]

Obyvatelstvo

V roce 1868 měla obec Tettenwang 307 obyvatel. Obec byla rozdělena do místních částí Tettenwang (262 obyvatel, 94 domů, kostel a škola), Althexenagger (Sauhof) (14 obyvatel, 4 domy), Bruckhof (5 obyvatel, 4 domy, kostel), Hanfstinglmühle (8 obyvatel, 3 domy) a Ziegelstadel (7 obyvatel, 3 domy).[13] V roce 1939 žilo v obci 328 obyvatel, v roce 1946 492, v roce 1955 345, v roce 1966 333, v roce 1968 315 a v roce 1983 359 obyvatel.[14] Vrchol v roce 1946 byl způsoben dočasným přílivem vysídlených Němců; ti se brzy vystěhovali do městských aglomerací, například do Mnichova.[15] V současné době se počet obyvatel pohybuje okolo 430.[16]

Hospodářská činnost

Obec je výrazně ovlivněna místním zemědělstvím a lesnictvím. Významné je pěstování chmele. Kolem roku 1980 zde bylo 18 zemědělských podniků na plný a 16 na částečný úvazek, dva maloobchody, dva řemeslné podniky, dva hostince, jeden rekreační dům, pálenice dřevěného vápna, která vyráběla speciální vápno pro renovaci kostelů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tettenwang na německé Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. Monumenta Boica. Monachii (= München), 1806, S. 329.
  3. Verhandlungen des Historischen Verein für Oberpfalz und Regensburg. Regensburg 1839, S. 263–366; dass. Regensburg 1845, S. 323; Der Eichstätter Raum in Geschichte und Gegenwart. 2. erweiterte Auflage. Eichstätt: Sparkasse, S. 289
  4. Michael Kirchschlager (Hrsg.): Historische Serienmörder. Band II, Arnstadt 2009, S. 11–61.
  5. Königlich-Baierische Staats-Zeitung von München, 12. Beilage der Nr. 82 der Sonnabend-Zeitung vom 5. April 1806.
  6. Joseph Anton Eisenmann und Carl Friedrich Hohn: Topo-geographisch-statistisches Lexicon vom Königreiche Bayern., 2. Bd., Palm & Enke, Erlangen 1832, S. 818.
  7. Joseph Lipf (Bearb.): Matrikel des Bisthums Regensburg. Regensburg: Pustet, 1838, S. 210, 212.
  8. Friedrich Zahn und Leonhard Reisinger (Hg.): Statistik der deutschen Schulen im Regierungsbezirke der Oberpfalz und von Regensburg. Regensburg: Verlag der Herausgeber, 1866, S. 128.
  9. Georg Mayr (Bearb.): Die Viehzählung im Königreiche Bayern vom 10. Januar 1873. München 1874, S. 50.
  10. Historisches Gemeindeverzeichnis für die Bundesrepublik Deutschland : Namens-, Grenz- und Schlüsselnummernänderungen bei Gemeinden, Kreisen und Regierungsbezirken vom 27.5.1970 bis 31.12.1982. Stuttgart: Kohlhammer 815 pages s. Dostupné online. ISBN 3-17-003263-1, ISBN 978-3-17-003263-7. OCLC 10562096 
  11. Friedrich Hermann Hofmann und Felix Mader (Bearb.): Die Kunstdenkmäler von Oberpfalz & Regensburg. XIII. Bezirksamt Beilngries, II. Amtsgericht Riedenburg. München 1908, s. 149 n.
  12. Verhandlungen des Historischen Verein für Oberpfalz und Regensburg. Regensburg 1845, S. 323.
  13. Joseph Heyberger, Chr. Schmitt, v. Wachter: Topographisch-statistisches Handbuch des Köngreichs Bayern nebst alphabetischem Ortslexikon. In: K. Bayer. Statistisches Bureau (Hrsg.): Bavaria. Landes- und Volkskunde des Köngreichs Bayern. Band 5. Literarisch-artistische Anstalt der J. G. Cotta’schen Buchhandlung, München 1867, Sp. 688, (Digitalisat).
  14. Unser Landkreis Riedenburg. Riedenburg 1971, S. 56; Der Eichstätter Raum, S. 289.
  15. Unser Landkreis Riedenburg, S. 48.
  16. Tettenwang. www.tettenwang.info [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tettenwang na Wikimedia Commons
  • Stránky obce tettenwang.info
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Místní části obce Altmannstein
Altmannstein | Berghausen | Biber | Breitenhill | Hagenhill |Hexenagger | Laimerstadt | Megmannsdorf | Mendorf |Neuenhinzenhausen | Neuses | Pondorf | Ried | Sandersdorf | Schafshill | Schamhaupten | Schwabstetten | Sollern | Steinsdorf | Tettenwang | Thannhausen | Winden |
Autoritní data Editovat na Wikidatech