Třída Charlemagne
Třída Charlemagne | |
---|---|
Saint Louis | |
Obecné informace | |
Uživatel | Francouzské námořnictvo |
Typ | predreadnought |
Lodě | 3 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | Bouvet |
Nástupce | Iéna |
Technické údaje | |
Výtlak | 11 100 t[1] |
Délka | 114 m (mezi svislicemi) |
Šířka | 20,24 m |
Ponor | 8,38 m |
Pohon | 20 kotlů, 3 parní stroje 15 000 hp |
Palivo | uhlí |
Rychlost | 18 uzlů |
Dosah | 4200 nám. mil při 10 uzlech |
Posádka | 694 |
Výzbroj | 4× 305mm kanón (2×2) 10× 139mm kanón (10×1) 8× 100mm kanón (8×1) 20× 47mm kanón (20×1) 4× 37mm kanón (4×1) 4× 457mm torpédomet |
Pancíř | až 400mm boky 380mm věže 80mm kasematy 330mm velitelská věž až 90mm paluba |
Třída Charlemagne byla třída predreadnoughtů francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1899–1920. Účastnily se první světové války. Ve válce byla jedna potopena. Byly to první francouzské bitevní lodě mající hlavní výzbroj ve dvoudělových věžích.[1]
Stavba
Tři jednotky této třídy postavily v letech 1894–1900 francouzské loděnice Arsenal de Brest v Brestu a Arsenal de Lorient v Lorientu.[1]
Jednotky třídy Charlemagne:[1]
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|
Charlemagne | Arsenal de Brest | 14. července 1894 | 17. října 1895 | prosinec 1899 | Vyřazena 1920. |
Saint Louis | Arsenal de Lorient | březen 1895 | 9. září 1896 | září 1900 | Od roku 1919 cviční loď, od roku 1920 hulk. Sešrotována 1933. |
Gaulois | Arsenal de Brest | leden 1896 | 8. října 1896 | prosinec 1899 | Dne 18. března 1915 vážně poškozena osmanskou dělostřelbou u Gallipoli a musela se zachránit najetím na mělčinu. Dne 27. prosince 1916 v Egejském moři (80 mil od ostrova Milos) potopena torpédem německé ponorky SM UB 47. |
Konstrukce
Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny umístěné ve dvoudělových věžích na přídi a na zádi. Sekundární výzbroj představovalo deset 139mm kanónů, z nich bylo osm v kasematách a dva v postavených krytých štíty. Lehkou výzbroj představovalo osm 100mm kanónů, dvacet 47mm kanónů a čtyři 37mm kanóny. Výzbroj doplňovaly čtyři 457mm torpédomety. Část lehké výzbroje byla umístěna na bojových stěžních. Pohonný systém tvořilo 20 kotlů Belleville a tři parní stroje o výkonu 15 000 hp, které poháněly tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[1] Dosah byl 4200 námořních mil při 10 uzlech.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 295. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Charlemagne na Wikimedia Commons
Francouzské třídy válečných lodí z období první světové války | |
---|---|
Dreadnoughty: | Courbet • Bretagne • NormandieX • LyonX |
Predreadnoughty: | Brennus • Charles Martel • Carnot • Jauréguiberry • Masséna • Charlemagne • Henri IV • Iéna • Suffren • République • Liberté • Danton |
Pancéřové křižníky: | Dupuy de Lôme • Amiral Charner • Pothuau • Jeanne d'Arc • Gueydon • Dupleix • Gloire • Léon Gambetta • Jules Michelet • Ernest Renan • Edgar Quinet |
Chráněné křižníky: | Amiral Cécille • Forbin • Troude • Linois • Friant • Descartes • D'Assas • D'Entrecasteaux • Guichen • Chateaurenault • Destrées • Jurien de la Gravière |
Lehké křižníky: | La Motte-PicquetX |
Torpédoborce: | Durandal • Framée • Pertuisane • Arquebuse • Claymore • Branlebas • Spahi • Voltigeur • Chasseur • Bouclier • Bisson • Aventurier • Enseigne Roux • Arabe |
Ponorky: | Sirène • Aigrette • Argonaute • Émeraude • Circé • Pluviôse • Archimède • Brumaire • Mariotte • Amiral Bourgois • Charles Brun • Clorinde • Gustave Zédé • Amphitrite • Bellone • Dupuy de Lôme • Diane • Joessel • Lagrange • Armide • O'Byrne |
Nosiče hydroplánů: | Foudre |
X – stavba zrušena |