Třída Beograd

Třída Beograd
Beograd
Beograd
Obecné informace
UživateléJugoslávské královské námořnictvo
Regia Marina
Kriegsmarine
Typtorpédoborec
Lodě3
Osudpotopeny
PředchůdceDubrovnik
NástupceSplit
Technické údaje
Výtlak1210 t (standardní)
1655 t (plný)
Délka98 m
Šířka9,5 m
Ponor3,18 m
Pohon2 par. turbíny, 3 kotle
40 000 shp
Rychlost38 uzlů
Posádka145
Výzbroj4× 120mm kanón (4×1)
4× 40mm kanón (2×2)
2× 15mm kulomet (2×1)
6× 550mm torpédomet (2×3)
30 min

Třída Beograd byla lodní třída torpédoborců jugoslávského královského námořnictva konstrukčně vycházející z francouzského typu Simoun.[1] Jeden torpédoborec byl potopen při okupaci Jugoslávie. Zbylé dva byly ukořištěny a potopeny v dalším průběhu války.

Stavba

Zagreb

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy pojmenované po hlavních městech Srbska, Chorvatska a Slovinska Beograd, Ljublana a Zagreb. Plavidla byla objednána v roce 1936.[2] Zatímco první byl postaven ve francouzské loděnici Ateliers et Chantiers de la Loire v Saint-Nazaire[3], zbylé dva postavila domácí loděnice Jadranska Brodogradilista ve Splitu. Na vodu byly spuštěny v letech 1937–1938 a do služby byly přijaty v roce 1939.[2]

Jednotky třídy Beograd:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Beograd Ateliers et Chantiers de la Loire 1936 23. prosince 1937 srpen 1939 Dne 17. dubna 1941 ukořistěn Itálií. Zařazen do italského námořnictva jako Sebenico. Po italské kapitulaci dne 11. září 1943 v Benátkách ukořistěn Němci. V Terstu modifikován pro německé potřeby. Do Kriegsmarine zařazen 17. října 1943 jako TA43. Dne 1. května 1945 v Terstu potopen vlastní posádkou.[4]
Zagreb Jadranska Brodogradilista 1936 30. března 1938 duben 1939 Dne 17. dubna 1941 zničen vlastní posádkou.
Ljublana Jadranska Brodogradilista 1936 28. června 1938 září 1939 Dne 17. dubna 1941 ukořistěn Itálií. Zařazen do italského námořnictva jako Lubiana. Dne 1. dubna 1943 ztroskotal na pobřeží Tunisu.

Konstrukce

Torpédoborce Dubrovnik a Beograd po okupaci země

Výzbroj tvořily čtyři 120mm kanóny Škoda v jednohlavňových věžích, čtyři 40mm kanóny Bofors, šest 15mm kulometů a dva trojhlavňové 550mm torpédomety. Dále unesly až 30 min. Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny Parsons a tři kotle Yarrow, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 38 uzlů.[1] Dosah byl 1200 námořních mil při rychlosti 16 uzlů.[2]

Operační služba

Dne 24. ledna 1940 torpédoborec Ljublana kvůli špatné navigaci ztroskotal u Šibeniku, ale později se jej podařilo uvolnit a odvléci.[2]

Služba plavidel v jugoslávském námořnictvu skončila kvůli okupaci země v dubnu 1941.[1] Beograd dne 6. dubna 1941 poškodily německé střemhlavé bombardéry a dne 17. dubna 1941 jej Italové ukořistili v Kotoru. Ve stejný den Zagreb vyhodila do vzduchu vlastní posádka v Boce Kotorské a torpédoborec Ljublana byl rovněž ukořistěn Italy. Itálie oba získané torpédoborce zařadila do královského námořnictva jako Sebenico a Lubiana.[2] Modifikovanou výzbroj tvořily čtyři 120mm kanóny, jeden 37mm kanón, pět 20mm kanónů a šest 533mm torpédometů. Torpédoborec Lubiana dne 1. dubna 1943 ztroskotal na pobřeží Tunisu.[5]

Po italské kapitulaci Sebenico dne 11. září 1943 ukořistili Němci.[5] Kriegsmarine jej do služby zařadila jako TA43.[3] Loď byla potopena vlastní posádkou dne 1. května 1945 v Terstu.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 167. 
  2. ↑ a b c d e f g YUGOSLAVIAN NAVY (YUGOSLAVIA) [online]. Navypedia.org [cit. 2015-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b TA43 [online]. German-navy.de [cit. 2015-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ TA43 torpedo boat (1939 / 1944) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b [Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 180.]

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.