Staňkov (okres Jindřichův Hradec)

Staňkov
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Třeboň
Obec s rozšířenou působností	Třeboň (správní obvod)
Okres	Jindřichův Hradec
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°58′47″ s. š., 14°57′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	204 (2024)[1]
Rozloha	18,93 km²[2]
Katastrální území	Staňkov
Nadmořská výška	470 m n. m.
PSČ	378 06
Počet domů	146 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Staňkov 83 378 06 Suchdol nad Lužnicí [email protected]
Starostka	Ing. Jana Srnec
Oficiální web: www.ou-stankov.cz
Staňkov
Další údaje
Kód obce	562378
Kód části obce	153541
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Staňkov (německy Stankau) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Žije v ní 204^[1] obyvatel. Vesnice se nachází pod hrází Staňkovského rybníka, který ovlivňoval historii i charakter vsi.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1654. Obec patří k vesnicím novějším, zdejší terén nedovoloval rozšiřovat polní plochy, v polovině 18. století ve Staňkově bylo jen pět sedláků. V té době zde začínal pracovat vodní hamr, který v 19. století určil průmyslový charakter vesnice. Hamr byl do roku 1869 hnán vodou ze Staňkovského rybníka, později parním strojem (Škoda). Hamr měl velkou spotřebu dřevěného uhlí, takže většina obyvatel Staňkova se zabývala kácením dřeva a pálením dřevěného uhlí. Tato činnost zanikla na počátku 20. století, po roce 1920 vesnice částečně dostala rekreační charakter.

Poblíž byl hraniční přechod do Rakouska a celnice, na kterou v roce 1938 zaútočili němečtí nacisté z města Litschau (čs. finanční stráž útok odrazila, přičemž Němcům způsobila ztráty). Po roce 1948 se poblíž usadila pohraniční stráž, která do vody Staňkovského rybníka a okolní přírody nedovolovala vstup.

Jižně od Staňkovského rybníka leží přírodní rezervace Rašeliniště Pele.

Staňkovský rybník je jedním z nejstarších a největších českých rybníků. Jeho plocha je 327 ha, délka 7 km, obvod 21 km, výška hráze je 18 m. Hráz byla několikrát protržena, proto v roce 1904 byl rybník rozdělen na části.

Po roce 1918 rybník objevili pražští trampové, jimž k přespání stačil stan či sláma ve stodole. Za nimi přišli další, kteří začali stavět luxusní chaty (továrníci Singer, Kruliš, herečka Valentová atd.). V roce 1925 Staňkov byl s nádražím Majdalena (8 km) spojen autobusovou linkou. V roce 1931 křesťanská organizace YMCA u rybníka postavila rozlehlý letní tábor (ústřední budova, obytné sruby, loděnice, sportovní hřiště atd.). Z turistického ruchu profitovalo i místní obyvatelstvo, které zřizovalo letní byty, penziony a hostince. Po Mnichovské dohodě se část rybníka, ve které byl letní tábor, dostala mezi zabraná sudetská území, a tábor YMCA zabralo německé válečné námořnictvo, které si v něm zřídilo výcvikové středisko.

V roce 1951 vznikla Pohraniční stráž, která zlikvidovala jak letní tábor, tak všechny soukromé chaty. Po roce 1989 byla oblast zpřístupněna, celnice zrušena, Staňkov opět navštěvují turisté, ale letní ruch, jako býval v meziválečném období, vrací se jen symbolicky.

• Dům čp. 9
• Venkovská usedlost čp. 59 s rybářskou baštou
• Boží muka u silnice směrem na Pele

• 
  Staňkov dům čp. 9
• 
  Hotel Česká Kanada
• 
  Boží muka
• 
  Památník osvobození
• 
  Cesta ze Staňkova do Schlagu
• 
  Přechod Staňkov–Schlag

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Staňkov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Stankov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Staňkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.