Seznam měsíčních sond

Seznam měsíčních sond obsahuje v chronologickém pořadí všechna umělá tělesa, jejichž cílem (nebo jedním z cílů) byl Měsíc.

Poznámky:

1. V seznamu nejsou uvedeny mise, které neměly k Měsíci letět (například proto, že jen testovaly technologii na dráze kolem Země).
2. Naopak jsou tam sondy, které k Měsíci letěly například na testovací lety, nebo které měly let k Měsíci jen jako vedlejší část programu.
3. V seznamu jsou uvedeny i neúspěšné mise (které sice startovaly k Měsíci, ale nedosáhly cíle). U sovětských sond byl často cíl utajen, proto nejsou v dobových zveřejněných materiálech materiálech uvedeny jako součást měsíčního programu.

V této době probíhal závod SSSR a USA o kosmická prvenství. Americké pokusy byly neúspěšné. Sovětský svaz dosáhl několika prvenství. Sovětské neúspěchy byly z velké části utajeny, takže jejich úspěchy o to více vynikly.

Start Rok	Start Den, měsíc, UT	Název sondy	Obrázek	Stát	Cíl mise	Úspěšnost	Nosná raketa	Hmotnost na dráze k Měsíci [kg]	Ukončení mise	poznámky
1958	17. 8. 12:18	Explorer 0			Družice Měsíce	Havárie nosné rakety	Thor DM-18 Able I	38	17. 8. 12:19	Vybuchla po 73.6 sekundách letu
1958	23. 9. 07:03	E-1-1			Dopad na Měsíc	Havárie nosné rakety	Vostok			Vybuchla po 93 sekundách letu
1958	11. 10. 08:42:13	Pioneer 1			Družice Měsíce	Nedoletěla k Měsíci	Thor-Able	38,2	13. 10. 03:46	Doletěla jen do 1/3 vzdálenosti k Měsíci. Shořela v atmosféře.
1958	11. 10. 21:42	E-1-2			Dopad na Měsíc	Havárie nosné rakety	Vostok			Vybuchla po 42 sekundách letu
1958	8. 11. 07:30:00	Pioneer 2			Družice Měsíce	Porucha nosné rakety	Thor-Able	39,6	8. 11. 14:22:00	Doletěla jen do výšky 1550 km. Spadla nad západní Afrikou.
1958	4. 12. 18:18	E-1-3			Dopad na Měsíc	Havárie nosné rakety	Vostok			Selhání motoru nosné rakety po 242 sekundách letu
1958	6. 12. 05:45:12	Pioneer 3			Družice Měsíce	Nedoletěla k Měsíci	Juno II	5,87	7. 12. 19:51	Doletěla jen do 1/3 vzdálenosti k Měsíci. Shořela v atmosféře.
1959	2. 1. 16:42:21	Luna 1			Dopad na povrch Měsíce	Minula Měsíc	Luna 8K72	361,3	4. 1. 1959	Přešla na oběžnou dráhu kolem Slunce. V současnosti je družicí Slunce.
1959	3. 3. 05:10:56	Pioneer 4			Blízký průlet kolem Měsíce	Vzdálenější průlet	Juno II	6,1	7. 12. 19:51	Průběh letu velmi podobný sondě Luna 1. Minula Měsíc v příliš velké vzdálenosti (60000 km). Vysílala 82 hodin. V současnosti je družicí Slunce.
1959	18. 6. 08:08	E-1-5			Dopad na Měsíc	Havárie nosné rakety	Luna 8K72	387	18. 6. 08:10	Porucha nosné rakety, po 152 sekundách letu proto dostala povel k autodestrukci.
1959	12. 9. 06:39:42	Luna 2			Dopad na Měsíc	Dopad na povrch	Luna 8K72	390	13.9. 21:02:24	Dopadla na povrch, před dopadem vyslala snímky povrchu.
1959	24. 9.	Pioneer P-1			Družice Měsíce	Havárie nosné rakety	Atlas-D Able	168,7	24. 9.	Raketa explodovala ještě během předstartovních příprav. Sonda ještě nebyla na palubě, byla proto vypuštěna později pod názvem Pioneer P-3
1959	4. 10. 00:43:39.7	Luna 3			mapování povrchu	Snímky odvrácené strany	Luna 8K72	278,5	20. 4. 1960	Zaslala první snímky odvrácené strany Měsíce. Po 11 obězích zanikla v zemské atmosféře.
1959	26. 11.	Pioneer P-3			Družice Měsíce	Havárie nosné rakety	Atlas-D Able	168,7	26. 11.	Uvolnil se aerodynamický kryt a sondu zničil odpor vzduchu
1960	15. 4. 15:06	E-3-1			Oblet Měsíce	Nedoletěla k Měsíci	Vostok		16. 4.	Doletěla jen přibližně do poloviny vzdálenosti k Měsíci. Shořela v atmosféře.
1960	19. 4. 16:07	E-3-2			Oblet Měsíce	Havárie při startu	Vostok		15. 4.	Porucha jednoho z bočních stupňů nosné rakety
1960	25. 9.	Pioneer P-30			Družice Měsíce	Porucha nosné rakety	Atlas-D Able	175,5	25. 9.	Porucha motorů 2. stupně. Spadla do Indického oceánu.
1960	15. 12. 09:10	Pioneer P-31			Družice Měsíce	Havárie nosné rakety	Atlas-D Able	175.0	15. 12.	2. stupeň nosné rakety se zažehl bez odpojení 1. stupně. Raketa explodovala.

Obě kosmické velmoci v tomto období přes řadu neúspěšných pokusů postupně zdokonalovaly techniku, potřebnou k letu na Měsíc. Američané dořešili spolehlivý let sond k Měsíci (prozatím s tvrdým dopadem), SSSR byl jen krok od měkkého přistání sondy na povrchu.

Start Rok	Start Den, měsíc, UT	Název sondy	Obrázek	Stát	Cíl mise	Úspěšnost	Nosná raketa	Hmotnost na dráze k Měsíci [kg]	Ukončení mise	poznámky
1961	23. 8.	Ranger 1			Průzkum okolí Měsíce	Selhání nosné rakety	Atlas-Agena B	306	30. 8.	Poslední stupeň nosné rakety, který měl sondu navést k Měsíci, selhal při pokusu o druhý zážeh. Sonda zůstala na oběžné dráze a po týdnu zanikla v atmosféře.
1961	18. 11.	Ranger 2			Průzkum okolí Měsíce	Selhání nosné rakety	Atlas-Agena B	304	20. 11.	Poslední stupeň nosné rakety, který měl sondu navést k Měsíci, selhal při pokusu o druhý zážeh. Sonda zůstala na oběžné dráze a po dvou dnech zanikla v atmosféře.
1962	26. 1.	Ranger 3			Dopad na povrch Měsíce	Minula Měsíc	Atlas-Agena B	327		Nosná raketa udělila vyšší rychlost, sonda proletěla příliš daleko. Skončila jako oběžnice Slunce.
1962	23. 4.	Ranger 4			Dopad na povrch Měsíce	Dopad na povrch	Atlas-Agena B	328	24. 4.	Sonda sice dopadla na povrch Měsíce, ale díky selhání zdrojů proudu nevysílala žádné údaje.
1962	18. 10.	Ranger 5			Dopad na povrch Měsíce	Minula Měsíc	Atlas-Agena B	340	24. 4.	Sonda těsně minula povrch Měsíce. Díky selhání zdrojů proudu nevysílala žádné údaje.
1963	4. 1.	E-6-1			Měkké přistání	Selhání nosné rakety	Molnija-L		5.1.	Poslední stupeň nosné rakety, který měl sondu navést k Měsíci, selhal. Sonda po několika obězích zanikla v atmosféře.
1963	3. 2. 9:29	E-6-2			Měkké přistání	Selhání nosné rakety	Molnija-L		3.2.	Nosná raketa selhala po 294 sekundách letu
1963	2. 4. 08:04:00	Luna 4			Měkké přistání	Minula Měsíc	Molnija-L	1 422		Nezdařila se korekce dráhy a sonda minula Měsíc. Po několika obězích přešla sonda na dráhu kolem Slunce.
1964	30. 1. 15:49:00	Ranger 6			Snímkování během dopadu na povrch	Dopad na povrch	Atlas-Agena B	262	2. 2. 09:24:32	Sonda sice dopadla na povrch, ale zkrat v přístrojích způsobil, že nevyslala žádné snímky.
1964	21. 3. 8:15	E-6-4			Měkké přistání	Selhání nosné rakety	Molnija-L			Selhal třetí stupeň nosné rakety
1964	20. 4. 8:15	E-6-5			Měkké přistání	Selhání nosné rakety	Molnija-L			Nedosáhla ani oběžné dráhy
1964	20. 4. 8:15	E-6-5			Měkké přistání	Selhání nosné rakety	Molnija-L			Nedosáhla ani oběžné dráhy
1964	28. 7. 16:50:00	Ranger 7			Snímkování během dopadu na povrch	Dopad na povrch	Atlas-Agena B	365,7	31. 7. 13:25:48,82	Úspěšné snímkování. 4300 snímků z posledních 17 minut letu.
1965	17. 2. 17:05:00	Ranger 8			Snímkování během dopadu na povrch	Dopad na povrch	Atlas-Agena B	367	20. 2. 09:57:36.756	Úspěšné snímkování. 7 137 snímků z poslední fáze letu.
1965	12. 3.	Kosmos 60			Měkké přistání	Nedoletěla k Měsíci	Molnija-L	6 530	17. 3.	Selhal poslední stupeň nosné rakety. Sonda zůstala na oběžné dráze Země a po týdnu zanikla v atmosféře.
1965	21. 3. 21:37:00	Ranger 9			Snímkování během dopadu na povrch	Dopad na povrch	Atlas-Agena B	367	24.3. 14:08:19.994	Úspěšné snímkování. 5814 snímků z posledních 19 minut letu.
1965	10. 4.	E-6-8			Měkké přistání	Porucha nosné rakety	Molnija-L	6 530	10. 4.	Selhal poslední stupeň nosné rakety. Nedosáhla ani oběžné dráhy.
1965	9. 5. 07:49:37	Luna 5			Měkké přistání	Dopadla na povrch	Molnija-L	1 474	12. 5. 19:10:00	Selhal gyroskop v navigační jednotce. Proto se nespustily ani brzdící motory. Sonda se roztříštila o povrch.
1965	8. 6.	Luna 6			Měkké přistání	Minula Měsíc	Molnija-L	1 442		Během korekce dráhy se nevypnul korekční motor, čímž udělil sondě špatný směr. Sonda minula Měsíc o 161000 km. Stala se oběžnicí Slunce
1965	18. 7. 07:55	Zond 3			Průlet kolem Měsíce	Průlet kolem Měsíce	Molnija-L	960	2. 3. 1966	Sonda měla testovat možnost letu k Marsu. Jako vedlejší úkol provedla průlet kolem Měsíce (nejkratší vzdálenost 9200 km) a zaslala na svou dobu velmi kvalitní fotografie jeho odvrácené strany.
1965	4. 10. 07:55	Luna 7			Měkké přistání	Dopad na povrch	Molnija-L	1 506	7. 10. 22:08	Brzdící motor se zapnul příliš brzy. Sonda se roztříštila o povrch Měsíce.
1965	3. 12. 10:46:14	Luna 8			Měkké přistání	Dopad na povrch	Molnija-L	1 550	6. 12 21:51:30	Poslední fáze přistávacího manévru proběhla nepřesně. Sonda dopadla o vyšší rychlostí, než mohly její přístroje snést (rychlost dopadu byla asi 15-20 m/s).

V tomto období vyvrcholily závody o dobytí Měsíce. Zkušenosti, nabyté v předchozích letech zmenšily počet neúspěšných misí. Sovětský svaz získal ještě několik prvenství v programu automatických sond, ale USA dopravily na Měsíc člověka.

Start Rok	Start Den, měsíc, UT	Název sondy	Obrázek	Stát	Cíl mise	Úspěšnost	Nosná raketa	Hmotnost na dráze k Měsíci [kg]	Ukončení mise	poznámky
1966	31. 1. 11:45:00	Luna 9			Měkké přistání	Měkké přistání	Molnija-L	1 580	6. 2. 22:55.	První měkké přistání na povrchu Měsíce (3. 2. 18:44:52). Sonda vysílala do 6. 2. 22:55.
1966	1. 3. 11:03:49	Kosmos 111			Družice Měsíce	Selhání nosné rakety	Molnija-L	1 582	3. 3.	Pokus o umělou družici Měsíce. Ztráta spojení způsobila, že se nezažehl třetí stupeň nosné rakety. Po dvou dnech na oběžné dráze Země shořela sonda v atmosféře.
1966	31. 3. 10:48:00	Luna 10			Družice Měsíce	Družice Měsíce	Molnija-L	1 582	30. 5.	První umělá družice Měsíce (od 3. 4. 18:44). Hmotnost na dráze kolem Měsíce 540 kg. Selhala kamera, sonda neodeslala žádné snímky. Ostatní experimenty úspěšné.
1966	30. 5. 14:41:01	Surveyor 1			Měkké přistání	Měkké přistání	Atlas LV-3C Centaur-D	292	7. 1. 1967	Druhé měkké přistání sondy na Měsíci (první americké) (2. 6. 1966, 06:17:37). Televizní přenos z povrchu.
1966	10. 8. 19:26:00	Lunar Orbiter 1			Družice Měsíce	Družice Měsíce	Atlas SLV-3 Agena-D	385,6	22. 10.	Druhá umělá družice Měsíce (první americká) (od 14. 8.). Snímkování povrchu. Těsně před vyčerpáním paliva byla navedena na kolizí dráhu a dopadla na povrch.
1966	24. 8. 08:09:00	Luna 11			Družice Měsíce	Družice Měsíce	Molnija-L	1 640	1. 10.	Třetí umělá družice Měsíce (druhá sovětská) (od 27. 8. 21:49). Snímkování s rozlišením 15-20 metrů.
1966	20. 9. 1966, 12:32:00	Surveyor 2			Měkké přistání	Dopad na povrch	Atlas Centaur-D	1019	23. 9. 03:18:00	Při korekci dráhy zhruba v polovině letu se porouchal jeden z motorů. Sonda se dostala do rotace. Neovládaná dopadla na povrch Měsíce rychlostí zhruba 2,4 km/s.
1966	22. 10. 08:38:00	Luna 12			Družice Měsíce	Družice Měsíce	Molnija-L	1 620	19. 1. 1967	Další umělá družice Měsíce (od 25. 10. 20:45). Snímkování s rozlišením 15-20 metrů.
1966	6. 11. 23:21:00	Lunar Orbiter 2			Družice Měsíce	Družice Měsíce	Atlas SLV-3 Agena-D	385.6	22. 10. 1967	Umělá družice Měsíce (od 11. 10.). Snímkování povrchu (především míst pro program Apollo). Po ukončení snímkování byla navedena na kolizí dráhu a dopadla na povrch.
1966	21. 12. 10:17:00	Luna 13			Měkké přistání	Měkké přistání	Molnija-L	1 620	28.12. 06:13	Přistání na povrchu (24. 12. 18:04) s televizním přenosem okolí.
1967	5. 2. 01:17:00	Lunar Orbiter 3			Družice Měsíce	Družice Měsíce	Atlas-Agena D	385,6	09. 10.	Úspěšně přešla na oběžnou dráhu Měsíce a pořídila fotografie plánovaných míst přistání dalších sond. Po třech dnech snímkování se porouchal posun filmu. Mise byla předčasně ukončena a sonda navedena na povrch Měsíce.
1967	17.4. 07:05:00	Surveyor 3			Měkké přistání	Měkké přistání	Atlas-Agena D	302	3. 5.	Úspěšně přistál 20. dubna 00:04:53 a poslal 6315 televizních snímků. Provedl pokusy s mechanickými vlastnostmi regilitu. Po příchodu první měcíční noci se definitivně odmlčel. Později jej navštívila posádka Apolla 12.
1967	4. 5. 22:25:00	Lunar Orbiter 4			Družice Měsíce	Družice Měsíce	Atlas-Agena D	385,6
1967	14. 7. 11:53:00	Surveyor 4			Měkké přistání	Dopad na povrch	Atlas-Agena D	302	17. 7.	10 km nad povrchem ztráta spojení. Dopad rychlostí 180 m/s, sonda zničena.
1967	19. 7. 14:19:00	Explorer 35			Družice Měsíce	Družice Měsíce	Atlas-Agena D	302	24. 6. 1974	Družice Měsíce pro výzkum plazmatu a gravitačního pole Měsíce. Úspěšě pracovala po následujících 6 let. Pak byly její přístroje vypnuty.
1967		Lunar Orbiter 5
1967		Surveyor 5
1967		Zond 1967A				Selhání nosné rakety
1967		Surveyor 6
1967		Zond 1967B				Selhání nosné rakety
1968		Surveyor 7
1968		Luna 1968A
1968		Zond 4
1968		Luna 14
1968		Zond 1968A
1968		Zond 1968B
1968		Zond 5
1968		Zond 6
1968		Apollo 8

Během 1. poloviny 70. let byly postupně měsíční programy obou velmocí ukončeny. Poslední sondou, jejímž hlavním úkolem byl výzkum Měsíce, byla na dlouhou dobu Luna 24 v roce 1976.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.