Pjetër Arbnori

Pjetër Arbnori
Stranická příslušnost
Členství	Demokratická strana Albánie
Narození	18. ledna 1935 Drač
Úmrtí	8. července 2006 (ve věku 71 let) Neapol
Příčina úmrtí	kardiovaskulární onemocnění
Alma mater	Tiranská univerzita
Profese	politik, spisovatel, politický vězeň a překladatel
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pjetër Filip Arbnori (18. ledna 1935 Drač – 8. července 2006 Tirana) byl albánský politik a intelektuál. Pro svůj aktivní odpor k režimu Envera Hodži byl označován za balkánského Nelsona Mandelu.^[1]

Pocházel z rodiny římských katolíků.^[2]Jeho otec byl četnický důstojník, který se za druhé světové války účastnil nekomunistického odboje vedeného Abazem Kupim a padl, když bylo Pjetërovi sedm let. Již jako středoškolák rozšiřoval protikomunistické letáky. Pro špatný kádrový původ nebyl Pjetër Arbnori přijat na vysokou školu, sloužil v armádě a pak pracoval jako venkovský učitel a rolník. Tiranskou univerzitu nakonec vystudoval dálkově a pod falešným jménem v roce 1960. Získal titul doktora filologie a učil na střední zemědělské škole v okrese Kavajë. Byl členem tajného kroužku, který připravoval založení opoziční sociálnědemokratické strany. Po odhalení skupiny tajnou policií Sigurimi byl v roce 1962 odsouzen k trestu smrti, který mu byl zmírněn na odnětí svobody na 25 let. Při pobytu ve věznici v Burrelu vytvořil tajně většinu svého literárního díla, které propašoval ven pomocí motáků. Později mu byl trest prodloužen a z vězení vyšel až po uvolnění režimu v roce 1989.^[3]

Stal se jedním ze zakladatelů Demokratické strany Albánie a zúčastnil se demonstrace ve Skadaru, při níž byla svržena socha Josifa Vissarionoviče Stalina. V prvních svobodných volbách v březnu 1991 byl zvolen poslancem a působil ve sněmovním výboru pro lidská práva. V letech 1992 až 1997 byl předsedou albánského parlamentu a na tři dny před nástupem Saliho Beriši také formální hlavou státu. Po finančních skandálech a rozsáhlých nepokojích se v roce 1997 dostali k moci postkomunisté a pokusili se převzít kontrolu nad sdělovacími prostředky. Arbnori proto zahájil hladovku a podařilo se mu dosáhnout přijetí zákona o svobodě tisku.^[4] V parlamentu působil do roku 2001, zemřel v roce 2006 na krvácení do mozku.^[5]

Byl mu udělen Řád Matky Terezy a posmrtně Řád cti národa. Je po něm pojmenováno Mezinárodní kulturní centrum Pjetër Arbnori v Tiraně.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pjetër Arbnori na Wikimedia Commons
• Kujto.al