Přebuzská hornatina

Přebuzská hornatina
Dračí skála

Nejvyšší bod	1009 m n. m. (Zaječí vrch)
Rozloha	202,75 km²

Nadřazená jednotka	Klínovecká hornatina
Sousední jednotky	Jindřichovická vrchovina Jáchymovská hornatina Ostrovská pánev

Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Přebuzská hornatina
Horniny	granit, granodiorit, fylit
Souřadnice	50°21′35″ s. š., 12°39′25″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přebuzská hornatina je geomorfologický okrsek v západní části Krušných hor. Je součástí geomorfologického podcelku Klínovecká hornatina a zasahuje do okresů Sokolov a Karlovy Vary.^[1] Rozloha okrsku je 202,75 km².^[2]

Poloha a sídla

Na severu je hranice uměle vymezena státní hranicí s Německem. Východní hranici tvoří údolí Blatenského potoka a Bystřice. Jižní hranice vede mezi Hroznětínem a Děpoltovicemi, za kterými se stáčí k severozápadu. Zde hranici přibližně vymezují sídla Nový Fojtov, Nejdek, Šindelová, Rotava a Kraslice. Od Kraslic hranice vede nejprve údolím Svatavy a poté údolím Stříbrného potoka k vrchu Kamenáč a ke státní hranici.^[1]

Geologie

Z hornin v Přebuzské hornatině převládají granit až granodiorit ze svrchních prvohor. Méně často se vyskytuje kambrický fylit.^[2]

Geomorfologie

Charakteristickým znakem krajiny jsou rozsáhlé plošiny s četnými rašeliništi a skalními útvary mrazového i tropického zvětrávání a odnosu žul. Mezi Nejdkem a Hroznětínem okrsek vybíhá širokým hřbetem k východu.^[3]

V geomorfologickém členění Česka má okrsek označení IIIA-2A-1.^[2] V rámci Krušných hor sousedí na jihu a na západě s okrskem Jindřichovická vrchovina a na východě s okrskem Jáchymovská hornatina. Krátký úsek hranice mezi Hroznětínem a Děpoltovicemi odděluje Přebuzskou hornatinu od Sokolovské pánve (okrsek Ostrovská pánev).^[3]

Významné vrcholy

Nejvyšším vrcholem Přebuzské hornatiny je Zaječí vrch (1009 m n. m.) severně od Nových Hamrů. Další významné vrcholy jsou Jeřábí vrch (965 m n. m.), Čertova hora (987 m n. m.), Dračí skála (953 m n. m.),^[2] Tisovský vrch (977^[4] m n. m.) nebo Špičák (991 m n. m.).

Ochrana přírody

Velkou část především západní a střední části okrsku zaujímají přírodní parky Přebuz a Jelení vrch. Kromě nich se zde nachází několik maloplošných zvláště chráněných území:^[2]

národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště (nahradila dvojici starších národních přírodních rezervací Velké jeřábí jezero a Velký močál),
přírodní památka Přebuzské vřesoviště,
přírodní památka Rašeliniště Haar,
přírodní rezervace Malé jeřábí jezero,
přírodní rezervace Oceán.

Reference

↑ ^a ^b CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Přebuzská hornatina, s. 364.
↑ ^a ^b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116.
↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.