Nikola Ogrodníková

Nikola Ogrodníková
MS juniorů, 2008
MS juniorů, 2008
Osobní informace
Narození18. srpna 1990 (33 let)
Ostrava, Československo
StátČeskoČesko Česko
Kariéra
Disciplínasedmiboj, hod oštěpem
Účasti na LOH2020, 2024
Účasti na MS2017, 2019, 2022, 2023
Účasti na ME2014, 2018, 2022, 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Letní olympijské hry
bronz 2024 Paříž hod oštěpem
Evropské hry
stříbro 2023 Chořov hod oštěpem
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro 2018 Berlín hod oštěpem
Mistrovství Evropy juniorů v atletice
bronz 2007 Hengelo sedmiboj
Mistrovství ČR v atletice
bronz 2007 hod oštěpem
stříbro 2007 sedmiboj
bronz 2010 hod oštěpem
bronz 2013 hod oštěpem
stříbro 2017 hod oštěpem
zlato 2018 hod oštěpem
bronz 2019 hod oštěpem
zlato 2020 hod oštěpem
bronz 2022 hod oštěpem
Halové mistrovství ČR v atletice
stříbro 2013 60 m př.

Nikola Ogrodníková (* 18. srpna 1990 Ostrava) je česká atletka závodící v hodu oštěpem, bývalá sedmibojařka.

S atletikou začínala v klubu Atletika Poruba a posléze byla členkou SSK Vítkovice.[1] V roce 2018 přešla do pražského klubu ASC Dukla.[2] Jejími trenéry byli přibližně v letech 2000–2006 Stanislav Šuška, 2007–2011 Aleš Duda, 2011–2015 znovu Stanislav Šuška. Do roku 2019 byla svěřenkyní Vítězslava Veselého (který zároveň aktivně závodil), poté do roku 2023 trénovala ve skupině Jana Železného, posléze se začala připravovat sama, bez oficiálního trenéra.

Do roku 2019 byl jejím partnerem oštěpař Vítězslav Veselý, od roku 2022 je jejím partnerem hokejista Petr Vrána.[3]

Sportovní kariéra

První mezinárodní úspěchy slavila v roce 2007 v sedmiboji. Na mistrovství světa do 17 let skončila sedmá, na mistrovství Evropy do 17 let pak vybojovala bronzovou medaili. O rok později na mistrovství světa juniorů obsadila 8. příčku v oštěpu a 22. v sedmiboji, od té doby se věnuje především hodu oštěpem.[4]

Na velké seniorské akci poprvé postoupila z kvalifikace v roce 2018 na ME v Berlíně. Ve finále pak získala stříbrnou medaili. V témže roce byla vyhlášena Atletkou roku. Na mistrovství Evropy postoupila do finále ještě dvakrát, v roce 2022, kdy zůstala na 12. místě, a v roce 2024, kdy obsadila pátou příčku.

Na mistrovství světa se do finále probojovala dvakrát, v letech 2019 (11. místo) a 2022 (8. místo).

Na Evropských hrách 2023 vybojovala stříbro.[5]

Na Letních olympijských hrách 2020 obsadila 16. místo (a nepostoupila tak do finále), na LOH 2024 získala bronzovou medaili.[6]

Osobní rekordy

Odkazy

Reference

  1. SEIDL, Jiří. Žiju si ve snu, říká oštěpařka Ogrodníková po vítězství na Tretře [online]. idnes.cz, 2018-06-24 [cit. 2018-08-02]. Dostupné online. 
  2. ZOUBEK, Ondřej. Má životní formu, ale před ME nejančí. Když nebudu panikařit, hodím dobře, ujišťuje Ogrodníková [online]. sport.aktualne.cz, 2018-07-31 [cit. 2018-08-02]. Dostupné online. 
  3. MACHÁČOVÁ, Lucie. Rozpaky Ogrodníkové: s oštěpem se trápí, v osobním životě je šťastná s hokejistou [online]. Idnes.cz, 2022-06-22 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. 
  4. Karta atleta. atletika.cz [online]. [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. 
  5. ČTK; iDNES.cz. Ogrodníková má stříbro z Evropských her, Staňkovi se závod nepovedl [online]. Idnes.cz, 2023-06-25 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. 
  6. tor. Oštěpařka Ogrodníková předvedla bronzový hod, Štefelovi útok na medaili nevyšel [online]. Sport.ceskatelevize.cz, 2024-08-10 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikola Ogrodníková na Wikimedia Commons
  • Nikola Ogrodníková na stránkách Světové atletiky (anglicky)
  • Nikola Ogrodníková v databázi Olympedia (anglicky)
  • Profil na tilastopaja.eu
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Mistryně Československa a Česka v hodu oštěpem žen
Československo
1945 Bohumila Petránková • 1946 Dana Ingrová • 1947 Dana Ingrová • 1948 Dana Ingrová • 1949 Dana Ingrová • 1950 Dana Zátopková • 1951 Dana Zátopková • 1952 Dana Zátopková • 1953 Libuše Žáková • 1954 Dana Zátopková • 1955 Dana Zátopková • 1956 Dana Zátopková • 1957 Vlasta Pešková • 1958 Dana Zátopková • 1959 Dana Zátopková • 1960 Dana Zátopková • 1961 Klára Kostanecká • 1962 Anna Linhartová • 1963 Vlasta Hrbková • 1964 Vlasta Hrbková • 1965 Vlasta Hrbková • 1966 Vlasta Hornychová (Hrbková) • 1967 Vlasta Hornychová • 1968 Marie Slováková • 1969 Věra Antošová • 1970 Marie Slováková • 1971 Jana Linková • 1972 Eva Králová • 1973 Jana Linková • 1974 Alena Kloubcová • 1975 Jana Linková • 1976 Jarmila Segeťová • 1977 Elena Burgárová • 1978 Mária Laktišová • 1979 Mária Laktišová • 1980 Elena Burgárová • 1981 Elena Burgárová • 1982 Elena Burgárová • 1983 Elena Burgárová • 1984 Elena Burgárová • 1985 Elena Burgárová • 1986 Elena Burgárová • 1987 Elena Révayová • 1988 Elena Révayová • 1989 Elena Révayová • 1990 Beáta Buchalová • 1991 Elena Révayová • 1992 Elena Révayová
Česko
1993 Nikola Tomečková • 1994 Nikola Tomečková • 1995 Nikola Tomečková • 1996 Nikola Tomečková • 1997 Nikola Tomečková • 1998 Nikola Tomečková • 1999 Nikola Tomečková • 2000 Nikola Tomečková • 2001 Nikola Tomečková • 2002 Nikola Tomečková • 2003 Barbora Špotáková • 2004 Nikola Brejchová • 2005 Barbora Špotáková • 2006 Barbora Špotáková • 2007 Barbora Špotáková • 2008 Barbora Špotáková • 2009 Barbora Špotáková • 2010 Barbora Špotáková • 2011 Barbora Špotáková • 2012 Barbora Špotáková • 2013 Petra Andrejsková • 2014 Petra Andrejsková • 2015 Barbora Špotáková • 2016 Barbora Špotáková • 2017 Barbora Špotáková • 2018 Nikola Ogrodníková • 2019 Barbora Špotáková • 2020 Nikola Ogrodníková • 2021 Barbora Špotáková • 2022 Barbora Špotáková • 2023 Petra Sičaková