Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné

Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné
Budova bývalé fary v Litni
Účel stavby
Fara (od 24. 4. 1890), muzeum (od 5. 6. 2004)
Základní informace
Výstavba	30. 6. 1889 – 24. 4. 1890
Stavebník	Římskokatolická farnost Liteň, Josef Šebestián Daubek
Současný majitel	Římskokatolická farnost Řevnice, Městys Liteň (expozice)
Poloha
Adresa	Liteň, Česko Česko
Souřadnice	49°54′17,08″ s. š., 14°8′52,58″ v. d.
kaple svatého Jana Nepomuckého v Litni kaple svatého Jana Nepomuckého v Litni, Česko
Další informace
Kód památky	17336/2-344 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	http://www.liten.cz/kultura-vzdelavani/muzeum/
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné sídlí v Litni, v Sadech Svatopluka Čecha.

Objekt je příkladem farního areálu s hospodářským zázemím z 19. století. Vzhled je velmi utilitární. Budova připomíná nádražní architekturu Rakousko-Uherska.^[1]

Přízemní budova bývalé fary je situována v Sadech Svatopluka Čecha v Litni ( v ulici Pode Zděmi čp. 2, na pozemku p.č. 550 o výměře 959 m³), západně od brány zámku a jižně od kostela sv. Petra a Pavla.^[2] Na pozemku jižně směrem k Náměstí ve dvoře fary jsou další 2 hospodářské budovy (chlév a kolna), ke kterým je přístup branou v západní části ohradní zdi.

Původní fara stála západně proti hlavnímu vchodu kostela sv. Petra a Pavla. V roce 1639 byla spolu s kostelem vypálena Švédy a nebyla obnovena. V letech 1867–1868 byla na místě vypálené fary postavena jednopatrová budova školy později rozšiřovaná až do současné podoby. Proto bylo působiště faráře již v 70. letech 18. století umístěno do zchátralého domu po Bernardu Rumplerovovi, který po jeho smrti přešel do majetku vrchnosti. Po roce 1782 dosáhl administrátor Weibert převodu domu na farnost a v roce 1795 příspěvku vrchnosti na částečnou opravu domu. Pro přetrvávající technické nedostatky byla budova v roce 1882 prohlášena okresním hejtmanstvím v Hořovicích za nebezpečnou k obývání. Po osmi letech byla na místě tohoto domu od 30. 6. 1889 do dubna 1890 s finančním přispěním majitele panství a patrona farnosti Josefa Šebestiána Daubka postavena nová fara, do které se 24. 4. 1890 liteňský farář přestěhoval.^[3] V roce 1892 byla k faře ve dvoře postavena kolna a chlév. Bývalá liteńská fara s ohradní zdí je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 17336/2-344 s účinností od 3. 5. 1958.^[4]

V liteňské farnosti působili v 19. století dva významní obrozenečtí kněží: na budově fary je osazena pamětní deska připomínající působení Václava Beneše Třebízského jako kaplana v liteňské farnosti od 28. července 1875 do listopadu 1875,^[5] tedy v původní budově fary v Rumplerově domě. Název liteňské školy Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni a pamětní deska u jejího vchodu připomíná liteňského faráře od 23. 12. 1865 (fakticky od 31. 1. 1866) a reformátora školství Františka Josefa Řezáče a jeho zásluhy zřízení liteňské školy. Zasloužil se i o stavbu nové farní budovy, ale jejího zahájení a dokončení se nedožil. Na úřad faráře rezignoval v roce 1879 a 25. 12. 1879 zemřel. Prvním farářem v budově nově postavené fary byl Řezáčův nástupce v úřadu liteňského faráře P. František Havlíček (v úřadu faráře od 3. 12. 1879 do 23. 10. 1891). Havlíčkův nástupce P. Josef Kreisinger (farářem od 18. 2. 1892) z farních kronik a dalších dokumentů sepsal a vlastním nákladem vydal knihu Liteň a přifařené k ní obce.^[6] Zde podrobně popisuje posloupnost duchovních správců v Litni^[7] a okolnosti výstavby fary. Posledním farářem liteňské farnosti byl P. Stanislav Nováček, po jehož smrti (1995)^[8] už v Litni další farář nepůsobil a od roku 1996 je Liteń v obvodu Římskokatolické farnosti v Řevnicích. V letech 1995–2004 byla budova fary nevyužitá.

Od 5. 6. 2004 je v budově bývalé fary umístěno Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné.^[9] Muzeum obsahově navazuje na původní muzejní expozici umístěnou v letech 1964–2001 v Čechovně zaměřenou pouze na osobnost Svatopluka Čecha.^[10][11][12]

Kromě fotografií a kopií dokumentů jsou zde instalovány i předměty a mobiliář z pozůstalosti liteňských osobností a liteňského zámku. Expozice muzea se člení na tři části:

• První část je věnována životu a dílu pěvkyně Jarmily Novotné.
• Druhá část připomíná historii Litně, liteňského panství, zámku a jeho majitelů.
• Třetí část je věnována seznamuje návštěvníky s osudy a dílem dalších osobností spojených s Litní.^[13]

Muzeum veřejnosti prezentuje témata:

• Jarmila Novotná – světoznámá česká pěvkyně, manželka Jiřího Daubka^[14]
• Zámek Liteň a velkostatek, jeho rozvoj v druhé polovině 19. století a první lihovarnická škola v Čechách a v Předlitavsku založená 1883. Úroveň školy dokládá, že její zakladatel Josef Šebestián Daubek^[15] spolupracoval s profesorem Karlem Kruisem, profesorem kvasné chemie a fotografie na pražské polytechnice, průkopníkem mikrofotografie pod UV světlem a autorem patentu na lisované droždí z cukrové řepy, který po roce 1881 v Litni působil a v lihovaru prováděl výzkum.^[16] Liteňské panství bylo od 80. let 19. století místem, kam jeho majitel Josef Šebestián Daubek pravidelně zval významné i začínající umělce^[17][18] a podporoval je zadáváním uměleckých zakázek.^[19]
• Svatopluk Čech vynikající český spisovatel, básník a cestovatel pobývající v letech 1852–1856 v Litni. Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc – 1877 Slupka, Bukovina), hospodářský správce a český vlastenec^[20] byl správcem liteňského panství. Populární básnická sbírka Svatopluka Čecha Ve stínu lípy^[21] je inspirována Litní a jejími obyvateli. Umístění muzea je symbolicky vzdáleno jen několik metrů od místa již zaniklé Lípy Svatopluka Čecha, pod kterou se v jeho sbírce Ve stínu lípy scházejí a besedují sousedé.

• František Josef Řezáč liteňský farář a významný reformátor školství, iniciátor založení školy v Litni. Navrhoval reformu vězeňství založenou na názoru, že vězni ve věznicích by neměli být trestáni, ale napravováni.
• Historie Litně od první zmínky v roce 1195
• Václav Beneš Třebízský obrozenecký kněz narodil v Třebízi, který byl kaplanem na liteňské faře
• Otomar Pravoslav Novák vynikající český paleontolog, přímý žák Joachima Barranda.
• Národopisná výstava českoslovanská se konala v roce 1895. Autorem plakátu výstavy je Vojtěch Hynais. Vystavovaly se například kroje, lidové stavby apod.. Vzhledem k dešti byla oproti očekávání návštěvnost v prvních dnech byla jen 60 000 divákům.

Muzeum je veřejnosti přístupné celoročně o víkendech a svátcích od 10.00 do 17.00 hodin. Návštěvníkům je umožněna prohlídka s dětskými kočárky, se psy na vodítku (případně s náhubkem). Muzeum nabízí vlastní turistickou známku č. 1580.^[22] Severně od budovy fary v Sadech Svatopluka Čecha je pomník Svatopluka Čecha. Muzeum je od roku 2013 jedním ze zastavení Naučné stezky Liteň,^[23] která tématy svých zastavení navazuje na muzejní expozici. V parku u pomníku jsou tři informační panely Naučné stezky Liteň seznamující návštěvníky s muzeem, osobnostmi Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné.^{[24][25][26][12][27]} Návštěva muzea v rámci výletu do Litně je veřejností vnímána jako zajímavá pro poznávací aktivity ve volném čase.^[28]

• 
  Muzeum ze Sadů Svatopluka Čecha
• 
  Muzeum ze západu z Měňanské ulice
• 
  Muzeum od zámku
• 
  Informační panely Naučné stezky Liteň v Sadech Svatopluka Čecha
• 
  Pomník Svatopluka Čecha v parku mezi muzeem a kostelem sv. Petra a Pavla
• 
  Kostel sv. Petra a Pavla v Sadech Svatopluka Čecha
• 
  Základní škola Františka Josefa Řezáče Liteň na místě původní fary

• 
  Svatopluk Čech
• 
  Josef František Daubek
• 
  Josef Šebestián Daubek
• 
  Otomar Pravoslav Novák
• 
  Vincenc Prousek
• 
  František Josef Řezáč
• 
  Václav Beneš Třebízský

• 
  Hrob paleontologa prof. Otomara .P. Nováka u zdi liteňské školy
• 
  Pamětní deska Františka Josefa Řezáče u vchodu Základní školy v Litni.
• 
  Pamětní deska V. B. Třebízského na bývalé faře
• 
  Pamětní deska Svatopluka Čecha na "Čechovně"
• 
  Náhrobek s reliéfem Josefa Kreisingera na hřbitově v Litni
• 
  Erb rodu Daubků na kostele sv. Petra a Pavla připomíná finanční podporu oprav kostela

• 
  Josef Václav Myslbek
• 
  Maxmilian Pirner
• 
  Antonín Wiehl
• 
  František Ženíšek
• 
  Mikoláš Aleš
• 
  Vojtěch Hynais
• 
  Jarmila Novotná

• BOJAROVÁ, Martina. Hrobka rodu Daubků od Antonína Wiehla v Litni na Berounsku.. Památky středních Čech. Roč. 18, čís. 2, s. 22–27. Dostupné online [cit. 2014-11-30].  Archivováno 25. 9. 2015 na Wayback Machine.
• ČÁKA, Jan. Podbrdskem od městečka k městu. první. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1988. 285 s. S. 1–285. 
• ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. Praha: Eduard Valečka, 1886. 91 s. 
• Fara Liteň [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
• Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41. 
• KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Sestavil P. Josef Kreisinger, farář v Litni. Čistý výtěžek věnován Spolku pro vystavění věže při chrámu Páně v Litni.. první. vyd. Beroun: nákladem vlastním, 1896 (1896 Tiskem Antonína Čisteckého v Berouně. tisk). 78 s. S. 1–78. 
• Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni. Liteň: Městys Liteň, 2012 (?). 4 s. S. 1–4. 
• Lacina. Daubek, Josef Šebestián. hiu.cas.cz/cs [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 

• NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1921 [cit. 2015-08-15]. S. 237, xv s. Dostupné online. 
• NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. S. 238, ix s.. Dostupné online. 

• NOVOTNÁ, Jarmila. Byla jsem šťastná. třetí opravené. vyd. Beroun: Machart, s. r. o., 2014 (2014 tisk). 448 s. ISBN 978-80-87938-13-3. S. 1–448. 

• PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s. 
• STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. 
• STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. 
• IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I–LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII–XXXVII. Dostupné online.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558. 

• VYBÍRAL, Jindřich. „Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. S. 83–90, 89. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83–90. Dostupné online. 

• ZDRŮBEK, Zdeněk. Z kronik Podbrdska. první. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 302 s. 
• ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29. 

• Svatopluk Čech
• Čechovna
• Ve stínu lípy
• Lípa Svatopluka Čecha
• František Josef Řezáč
• Josef Kreisinger
• Jarmila Novotná
• Josef František Doubek
• Josef Šebestián Daubek
• Václav Beneš Třebízský
• František Ženíšek
• Antonín Wiehl
• Josef Václav Myslbek
• Maxmilián Pirner
• Hrobka rodiny Daubkovy
• Naučná stezka Liteň
• Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni
• Zámek Liteň

• Obrázky, zvuky či videa k tématu muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné na Wikimedia Commons
• Městys Liteň
• Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné
• Čechovna
• Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni
• Svatopluk Čech
• Fara Liteň v Památkovém katalogu