Mstislav Vladimirovič
Mstislav Černigovský | |
---|---|
Narození | 983 |
Úmrtí | 1036 (ve věku 52–53 let) Černihiv |
Místo pohřbení | Černihiv |
Povolání | voják |
Choť | María |
Děti | Evstafij Mstislavič |
Rodiče | Vladimír I. Kyjevský a Rogněda Polocká |
Rod | Rurikovci |
Příbuzní | Predslava Kyjevská, Dobroněga Kyjevská, Premislava Kyjevská, Jaroslav I. Moudrý, Vyšeslav Novgorodský, Izjaslav Polocký, Vsevolod Volyňský, Boris Rostovský, Gleb Muromský a Stanislav Smolenský (sourozenci) |
Funkce | černigovský kníže |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mstislav Vladimirovič, přezdívaný také Mstislav Chrabrý (pravděpodobně 983 – 1036) byl kníže Tmutarakaňského knížectví (990/1010–1036) a Černigovského knížectví (1024–1036), syn Vladimíra I. Velkého a jeho manželky Adély.
Život
Pravděpodobně se narodil v roce 983 o něco později než Svatoslav Vladimirovič a Jaroslav I. Moudrý. Mstislav Vladimirovič umřel během lovu v roce 1036.
Tmutarakaňský kníže (990/1010–1036)
Za vlády v Tmutarakaňském knížectví (990/1010–1036) se mu podařilo podmanit si Chazary, kteří obývali pobřeží Azovského moře. Kasogovové byli pohraničním obyvatelstvem abchazsko-adygejského původu, které obývalo území Kumsko-manyčské sníženiny – zasahovalo tedy do území Alanů, což vadilo jejich knížeti Rededovi a kníže rozpoutal válku.
Průběh Mstislavovovy vítězné války popisuje ve své kronice letopisec Nikon a je zaznamenána i v pozdějším vydání Slova o pluku Igorově. Na počest vítězství ve válce kníže postavil kamenný chrám, jehož základy se našly při archeologických vykopávkách ve městě Tmutarakaň.
V roce 1024 Mstislav začal bojovat proti svému bratru Jaroslavu I. O rok dříve (1023), kdy se kyjevský panovník snažil zmírnit zmatek v Vladimirsko-suzdalské knížectví, Mstislav se dostal až ke Kyjevu, město si však nedokázal podmanit. Místo těchto oblastí proto obsadil území a podmanil si obyvatelstvo kolem Černigova. Jen co se konflikty ve Vladimirsko-suzdalském knížectví Jaroslavu I. podařilo uhasit, odebral se do Novgorodu sebrat armádu proti svému bratrovi Mstislavovi, kterému v bitvě v roce 1024 podlehl a byl nucen utéci do Novgorodu. Mstislav se však poslal k Jaroslavovi I. posly, aby mu oznámili, že se klidně může vrátit do Kyjeva a vládnout tam jako nejvyšší panovník Kyjevské Rusi po pravou stranu řeky Dněpr. Ten mu však nevěřil a do Kyjeva místo sebe poslal své náměstky, kteří v něm vládli, dokud se bratři nesetkali před branami Kyjeva, kde oba podepsali mírovou smlouvu. Jaroslav I. získal Kyjev a pravou stranu Dněpru a jeho bratr Mstislav Vladimirovič vládl na straně opačné Černigovu a Perejaslavu.
Černigovský kníže (1024–1036)
Během panování knížete v Černigovském knížectví se snažil ovládnout území Jasů kolem ústí řeky Kura, kam v roce 1029 vtrhl společně s kmenem Alanů. V roce 1031 se jeho vojska objevila u Kaspického moře, napadla město Baku a vylodila se v oblasti Arran, ve kterém právě zemřel místní panovník Feld. Novým panovníkem oblasti se stal jeho syn Musa, avšak druhý syn za vydatné podpory širvanšacha doufal v nadějný zisk čerstvě obsazeného trůnu. Mstislav však se svým vojskem začal podporovat Musu a jeho bratra poslal do města Bajlakany. V této situaci mělo Mstislavovo vojsko volnou cestu přes Arménii do Byzantské říše. Mstislav se na základě podpory Musa v boji proti jeho bratrovi o trůn společně s jeho spojencem – alanskými knížetem – doufal na zisk území v ústí řeky Kura, ale situace se v roce 1032 značně změnila. Musa se oženil s dcerou širvanšacha a stal se tak Mstislavovým spojencem. Emír Derbentu Mansur se k tomuto svazu přidal také. Ten však byl v nepřátelském vtahuje vůči carovi Sarirovi Bucht-Šize, kterému dal jeho dceru za ženu. Sarirovo vojsko, které tradičně podporoval Tmutarakaňsko-alanský svaz se nyní ocitlo v nepřátelském obklíčení a bylo postupně napadáno derbentci a Lezginci. Ty se v roce 1033 spojená rusko-alanská vojska pokoušela porazit, ale nebyla úspěšná.
Děti
Podle Lübeckého letopisu byla jeho ženou Anastázia, s níž měl dvě děti:
- Evstafij Mstislavič
- Tatiana Mstislavičovna – její existence není hodnověrně zdokumentována
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mstislav Vladimirovič na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mstislav Černigovský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Vladimír II. Monomach | (veliký) kyjevský kníže 1125–1132 | Nástupce: Jaropolk II. |
Ruští panovníci | |
---|---|
Velkoknížata Kyjevské Rusi (862–1157) | Rurik (862–879) • Oleg (882–912) • Igor (912–945) • Olga (945–962) • Svjatoslav I. Igorevič (962–972) • Jaropolk I. (972–978) • Vladimír I. Svatý (978–1015) • Svatopluk Vladimirovič (1015–1019) • Jaroslav I. Moudrý (1019–1054) • Izjaslav Jaroslavič (1054–1068) • Vseslav Polocký (1068–1069) • Izjaslav Jaroslavič (1069–1073) • Svjatoslav II. Jaroslavič (1073–1076) • Vsevolod I. Jaroslavič (1076–1077) • Izjaslav Jaroslavič (1077–1078) • Vsevolod I. Jaroslavič (1078–1093) • Svjatopolk II. Izjaslavič (1093–1113) • Vladimír II. Monomach (1113–1125) • Mstislav Vladimirovič (1125–1132) • Jaropolk II. (1132–1139) • Vjačeslav Vladimirovič (1139) • Vsevolod II. (1139–1146) • Igor II. Olegovič (1146) • Izjaslav II. Mstislavič (1146–1154) • Izjaslav III. (1154–1155) • Jurij I. Dolgorukij (1155–1157) |
Velkoknížata vladimirsko-suzdalská (1125–1389) | Jurij I. Dolgorukij (1125–1157) • Andrej Bogoljubskij (1157–1174) • Michail Vsevolodovič (1174–1176) • Vsevolod III. Velké hnízdo (1176–1212) • Jurij II. Vsevolodovič (1212–1216) • Konstantin Vsevolodovič (1216–1218) • Jurij II. Vsevolodovič (1218–1238) • Jaroslav Vsevolodovič (1238–1246) • Svjatoslav Vsevolodovič (1246–1248) • Michail Jaroslavič (1248) • Andrej Jaroslavič (1249–1252) • Alexandr Něvský (1252–1263) • Jaroslav III. Jaroslavič (1263–1272) • Vasilij Jaroslavič (1272–1276) • Dmitrij Alexandrovič (1276/77–1281) • Andrej Alexandrovič (1281–1283) • Dmitrij Alexandrovič (1283–1294) • Andrej Alexandrovič (1283–1304) • Michail Jaroslavič (1304–1318) • Jurij III. Daniilovič (1318–1322) • Dmitrij Michajlovič (1322–1326) • Alexandr Michajlovič (1326–1327) • Ivan I. Kalita (1328–1341) • Alexandr Vasiljevič (1328–1331) • Semjon Hrdý (1341–1353) • Ivan II. Ivanovič (1353–1359) • Dmitrij Donský (1359–1389) |
Velkoknížata moskevská (1276–1547) | Daniil Alexandrovič (1276–1303) • Jurij III. Daniilovič (1303–1325) • Ivan I. Kalita (1325–1341) • Semjon Hrdý (1341–1353) Ivan II. Ivanovič (1353–1359) • Dimitrij Ivanovič (1359–1389) Vasilij I. Dmitrijevič (1389–1425) • Vasilij II. Vasiljevič (1425–1462) Ivan III. Vasiljevič (1462–1505) • Vasilij III. Ivanovič (1505–1533) Jelena Glinská (1533–1538) • Ivan IV. Hrozný (1533–1547) |
Ruští carové (1547–1721) | Ivan IV. Hrozný (1547–1584) • Fjodor I. (1584–1598) • Boris Godunov (1598–1605) • Fjodor II. (1605) • Lžidimitrij I. (1605–1606) • Vasilij IV. (1606–1610) • Michail I. (1613–1645) • Alexej I. (1645–1676) • Fjodor III. (1676–1682) • Ivan V. (1682–1696) • Petr Veliký (1682–1721) |
Ruští imperátoři (1721–1917) | Petr Veliký (1721–1725) • Kateřina I. (1725–1727) • Petr II. (1727–1730) • Anna Ivanovna (1730–1740) • Ivan VI. (1740–1741) • Alžběta Petrovna (1741–1762) • Petr III. (1762) • Kateřina II. Veliká (1762–1796) • Pavel I. (1796–1801) • Alexandr I. (1801–1825) • Mikuláš I. (1825–1855) • Alexandr II. (1855–1881) • Alexandr III. (1881–1894) • Mikuláš II. (1894–1917) |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |