Mistrovice

Mistrovice
Kostel svatých Jana a Pavla
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Jablonné nad Orlicí
Obec s rozšířenou působností	Žamberk (správní obvod)
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°1′25″ s. š., 16°34′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	639 (2024)[1]
Rozloha	4,61 km²[2]
Katastrální území	Mistrovice nad Orlicí
Nadmořská výška	472 m n. m.
PSČ	561 64
Počet domů	211 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Mistrovice 138 56164 Jablonné nad Orlicí [email protected]
Starosta	Dr. Ing. Petr Mařík
Oficiální web: www.mistrovice.cz
Mistrovice
Další údaje
Kód obce	580643
Kód části obce	96067
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mistrovice (německy Mistrowitz, Meisterdorf) jsou obec v okrese Ústí nad Orlicí. Žije zde 639^[1] obyvatel.

Pokud se týče jména Mistrovice, je pro vysvětlení pouze jediný písemný podklad a to dílo dr. Antonína Profouse pojednávající o vzniku jmen obcí a měst země České a Moravské. Autor odvozuje název Mistrovice od příjmení Mistr, neboť v dostupných dokumentech se pojednává o vsi a lidu mistrovních.

První zaručené zmínky o vzniku obce pochází z roku 1371. V pozůstatcích zemských desk je uváděn v majetku Oty z Olešné též díl Mistrovic. Další údaje jsou v souvislosti o statku Orlici a panství žampašském z let 1392, 1513, 1560, 1565 a 1601. Z těchto záznamů je patrné, že vesnice byla rozdělena na dvě části. Teprve v roce 1650 jsou Mistrovice jako jeden celek, kdy obě panství vlastnil jeden majitel, a to Mikuláš Vitanovský z Vlčkovic.

První podrobné informace pochází z roku 1654, z tak zvané berní rule. Uvádí se 22 domů a 130 obyvatel. V dokumentech pocházejících z roku 1875 je to již 850 obyvatel a 129 domů. Od té doby počet domů stoupal, ale obyvatel ubývalo. V roce 1934 žilo v obci 684 obyvatel a domů bylo již 150. V roce 2001 je to pouze 589 obyvatel, ale domů již 210. V posledních létech byl největší přírůstek domů v roce 1975–1990 a to 25 nově postavených rodinných domků a jeden bytový s 6 byty. V létech 1990–2001 přibylo dalších 5 rodinných domků a další bytový dům s 16 byty.^[4]

Mezi lety 1850–1869 Mistrovice patřily jako osada obce k Lubníku v okrese Žamberk. Od roku 1880 byly obcí v okrese Žamberk (1869–1950) a později v okrese Ústí nad Orlicí.^[7]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2000.^[8]

• Znak: Ve stříbrném štítě vyrůstá mezi dvěma stonky lnu, každý s jedním modrým květem a zlatým středem, květ střevíčníku pantoflíčku přirozené barvy.
• Vlajka: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený, v poměru 2:1. V bílém pruhu květ střevíčku pantoflíčku, dole provázaný dvěma modrými květy lnu se žlutými středy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.^[9]

• Mariánský sloup u kostela
• Krucifix u čp. 63
• Krucifix u kostela
• Venkovská usedlost čp. 33
• Kostel svatého Jana a Pavla

Stavba kostela s hřbitovem byla započata v roce 1876 především z důvodu snadnějšího pohřbívání, protože do té doby se pochovávalo na vzdálený hřbitov na Orlici. Pozemek na stavbu přenechal bezplatně Peregrín Baláš a základní kámen byl položen vikářem Antonínem Buchtelem v dubnu 1876. Práce řídil zednický mistr Doleček ze Sobkovic podle plánů stavitele Aloise Petříka z Kyšperka. Kostel byl hotov ještě ten rok, a různí dárci věnovali různé předměty, např. zvony, hlavní ornát, obraz sv. Jana a Pavla od akad. malíře Kašpara Neškudly z Jablonného, monstrance, kalich, lampa na věčné světlo, lustr atd. Sbírkami bylo v roce 1877 vybráno na křížovou cestu od samouka Ferdinanda Vorlíčka z Jablonného n. O. a obraz sv. Jana Křtitele od Jana Dolečka. Na starší varhany se v roce 1880 složila celá obec. Slavnost svěcení se konala 1. října 1876.

V roce 1883 se podařilo obstarat dva postranní oltáře, rok poté smuteční prapor a v roce 1880 byly pořízeny věžní hodiny. V roce 1926 byla provedena vnitřní obnova kostela. Zcela novým způsobem a podle nových liturgických zásad byl interiér kostela upraven v letech 1969–1971 ak. mal. Vojmírem Vokolkem (1910–2001) z Pardubic. Iniciativa k tomuto kroku přišla od správce letohradské farnosti P. Františka Karla, který byl nadšeným propagátorem uskutečňovaných změn v liturgii po Druhém vatikánském koncilu. Stěny zdobí čtyři fresky s motivy: Ježíš a jeho přátelé, Rodokmen Kristův, Návštěva Hospodina u Abraháma, Církev svatá. Vokolek rovněž navrhl křížovou cestu, obětní stůl, ambon, sedadla a svatostánek. Celá úprava vzbudila ve své době řadu rozporných názorů, ale postupem času se hladina rozhořčení uklidnila. Dnes patří unikátní výzdoba mistrovického kostela k nejzachovalejším z deseti Vokolkových sakrálních realizací v Česku.

• ADAMEC, Stanislav. Sakrální stavby a motivy v obcích farnosti Letohrad. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1999. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Mistrovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Mistrovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.