Metoda CN křivek

Metoda CN křivek slouží k jednoduchému výpočtu odtoku při srážkoodtokové události na malých povodích. Srážka je rozdělena na ztráty a efektivní déšť podle čísla CN křivky, které reprezentuje vlastnosti povodí – půdní poměry, využití území (landuse) a předchozí vláhové podmínky. Použité vztahy jsou empirické, odvozené na základě analýzy dat z malých povodí v USA. Metoda se však uplatnila také v mnoha jiných zemích včetně České republiky.

Metoda byla vyvinuta americkou Službou na ochranu půd (Soil conservation service, metoda se označuje také jako SCS CN).

Základní předpoklad a odvození vztahu pro odtok

U srážkoodtokové události se pro daný čas předpokládá, že poměr mezi skutečnou a maximální potenciální velikostí ztrát na povodí (v metodě se počítá se ztrátami jako celkem a označují se jako retence povodí) je stejný jako poměr mezi objemem odtoku a objemem srážky redukovaným o počáteční ztrátu:

F S = R P I a {\displaystyle {\frac {F}{S}}={\frac {R}{P-I_{a}}}}

  • F {\displaystyle F} – skutečná velikost ztrát (retence) od doby počátku odtoku
  • S {\displaystyle S} – maximální potenciální ztráta na povodí od doby počátku odtoku
  • R {\displaystyle R} – kumulativní odtoková výška (od počátku události po daný čas)
  • P {\displaystyle P} – kumulativní výška srážky (od počátku události po daný čas )
  • I a {\displaystyle I_{a}} – počáteční ztráta (retence) na povodí v době, kdy ještě nedochází ke tvorbě odtoku (např. infiltrace a intercepce)

Jednotlivé složky mají délkový rozměr délky, tj. zpravidla mm nebo palce.

Skutečnou ztrátu je možno vyjádřit jako celkovou výšku srážky bez počáteční retence a bez výšky odtoku:

F = P I a R {\displaystyle F=P-I_{a}-R}

Dosazením do základní rovnice a její úpravou dostaneme výšku odtoku vyjádřenou jako

R = ( P I a ) 2 P I a + S {\displaystyle R={\frac {{(P-I_{a})}^{2}}{P-I_{a}+S}}}

Počáteční retenci je doporučováno uvažovat jako pětinu maximální potenciální, tj. I a = 0 , 2 S {\displaystyle I_{a}=0,2\cdot S} . V tom případě má rovnice tvar R = ( P 0 , 2 S ) 2 P + 0 , 8 S {\displaystyle R={\frac {{(P-0,2\cdot S)}^{2}}{P+0,8\cdot S}}}

Určení čísla CN křivky

Maximální potenciální retence povodí je dána číslem CN křivky (anglicky curve number):

S = 1000 10 C N C N {\displaystyle S={\frac {1000-10\cdot CN}{CN}}} [palce]

S = 25400 254 C N C N {\displaystyle S={\frac {25400-254\cdot CN}{CN}}} [mm]

CN křivky nabývají hodnot od přibližně 30 (velké ztráty na povodí) do 100 (beze ztrát). Toto číslo se určuje z tabulek na základě:

  • hydrologické skupiny půd – reprezentuje infiltrační a retenční vlastnosti půdy (kategorie A až D)
  • využití území v povodí (landuse) – zohledňuje se vegetační pokryv, způsob obdělání pozemků
  • předchozích vláhových podmínek (PVP) – dáno úhrnem srážek v předchozích dnech

Pro povodí s různorodými vlastnostmi se výsledná hodnota CN určuje váženým průměrem.