Melchior z Redernu

Melchior z Redernu
Melchior z Redernu
Melchior z Redernu
6. prezident dvorské válečné rady
Ve funkci:
1599 – 1600
PanovníkRudolf II.
PředchůdceDavid Ungnad z Weißenwolfu
NástupceKarel Ludvík ze Sulzu

Narození6. ledna 1555
Vratislav
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí20. září 1600 (ve věku 45 let)
Havlíčkův Brod
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Příčina úmrtímor
Místo pohřbeníKostel Nalezení svatého Kříže
ChoťKateřina, roz. Šliková
RodičeBedřich z Redernu
Salomena ze Schönaichu
DětiKryštof II. z Redernu
PříbuzníJan Jiří z Redernu, Šebestián z Redernu, Fabián z Redernu a Kryštof I. z Redernu (sourozenci)
Jáchym Oldřich z Rosenfeldu (nevlastní bratr)
Zaměstnánívoják, politik
Profesešlechtic
CommonsMelchior von Redern
polní maršál
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Bedřich z Redernu
matka Salomena ze Schönaichu
manželka Kateřina z Redernu
syn Kryštof II. z Redernu
bratr Jan Jiří z Redernu
bratr Šebestián z Redernu
bratr Fabian z Redernu
bratr Kryštof I. z Redernu
sestra Kateřina
sestra Anna
sestra Judita

Melchior (Melichar) z Redernu (6. ledna 1555, Vratislav – 20. září 1600, Havlíčkův Brod) byl rakouský šlechtic ze starého šlechtického rodu Redernů. Byl vojevůdcem císařské armády v tureckých válkách. Dosáhl hodnosti polního maršála a působil jako císařský rada a prezident tehdejší dvorní vojenské rady. Jeho vliv je patrný také v severních Čechách, kde nechal založit Nové Město pod Smrkem, Bílý Potok, stál za dostavbou první podoby libereckého zámku.

Život

Liberecký starý zámek
Frýdlantský zámek

Narodil se jako nejmladší ze synů Bedřicha z Redernu († 1564) a jeho manželky Salomeny z rodu Schönaichů. Jeho otec byl politik a majitel několika panství ve Slezsku (Ruppersdorf, Tost a Peiskretscham) a v Čechách vlastnil Frýdlant. Matka Salomena pocházela z rodu Schönaichů. Melichar měl čtyři bratry: Jana Jiřího, Sebastiana, Fabiana a Kryštofa a tři sestry: Kateřinu, Annu a Juditu.

Melchior studoval v Míšni, Heidelbergu a také Paříži, kde společně se svým bratrem Kryštofem prožil Bartolomějskou noc. I nadále v mládí hodně cestoval, navštívil Řím, Florencii, Neapol a jiná italská města.

Službu v císařské armádě nastoupil roku 1575 ve svých dvaceti letech a celkem se zúčastnil jedenácti válečných tažení v Polsku, Rusku, Prusku, Holandsku a hlavně proti Turkůmkrálovských Uhrách.

Roku 1582 armádu opustil a až do roku 1593 se věnoval správě rodových panství – nejprve společně se svým bratrem Kryštofem, po jeho smrti 3. září 1591 pak samostatně. V letech 1585 až 1587 nechali Melchior spolu s bratrem Kryštofem vystavět liberecký zámek. Správou města Liberce byl pověřen městský kapitán (a snad i Melicharův nevlastní bratr) Jáchym Oldřich z Rosenfeldu, za jehož správy město vzkvétalo. V témže roce se mu narodil jeho jediný syn Kryštof. Ten, ač protestant, zastával významné úřady u dvora: byl císařským radou a tajným radou arcivévodů Matyáše a Maxmiliána.

Do armády byl Melichar povolán opět roku 1593, aby v hodnosti polního maršála čelil opětovnému tureckému nebezpečí. Vyznamenal se v bojích u SisakuChorvatsku, Pápy v Uhrách a zejména během obrany pevnosti Velký Varadín roku 1598, kdy Redern bránil pevnost s 2 000 muži proti 120 000 Turků. Ti se 3. listopadu 1598 po dvanácti neúspěšných pokusech o dobytí města vzdali obléhání. Za tyto služby obdržel od císaře Rudolfa II. děkovný dopis a 20 000 tolarů a 16. května 1599 v Praze přijal rytířský titul a byl jmenován říšským svobodným pánem. Současně byl jmenován prezidentem Dvorské válečné rady a pověřen velením nejvýznamnější maďarské pevnosti Ráb.

Téhož roku obdržel rozkaz zasáhnout proti vzbouřeným císařským vojskům v Uhrách. Po smrti maršála hraběte Adolfa ze Schwarzenbergu před Pápou převzal v roce 1600 velení při útoku na pevnost Pápa. Pevnost obsazenou vzbouřenými francouzskými a valonskými žoldnéři krvavě dobyl během jednoho dne 9. srpna masakrem bez zajatců. O dva dny později, 11. srpna 1600 byl Melchior z Redernu ve Vídni jmenován polním maršálem.

Závěr života

Patrně v průběhu boje nebo cestou do Vídně se nakazil morovou nákazou. O něco později vydal na cestu z Rábu zpět do Frýdlantu, aby se vyléčil z nemoci. Zemřel však na cestě v Německém (Havlíčkově) Brodě dne 20. září. Jeho žena Kateřina nechala jeho tělo dopravit do Liberce, kde se 5. ledna 1601 konala smuteční slavnost a 6. ledna – tedy v den nedožitých 46. narozenin – byl Melchior uložen do rodové hrobky v děkanském kostele Nalezení svatého Kříže ve Frýdlantě.[1] Zdobenou cínovou rakev dodal v roce 1601 tehdy známý zvonař Georg Wildt.[2] V roce 1605 pro něj byla postavena mramorová hrobka s bronzovou sochou, která byla dokončena 25. listopadu 1610 pod vedením sochaře Gerharda Hendrika.[3]

Manželství a potomstvo

Dne 25. listopadu 1581 se Melichar z Redernu oženil s Kateřinou Šlikovou, dcerou válečníka Kryštofa Šlika a jeho manželky Barbory Mašťovské z Kolovrat. Jediným potomkem vzešlým z jejich manželství byl Kryštof II. z Redernu.

Odkazy

Reference

  1. PROPAMÁTKY -. www.propamatky.info [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 
  2. Artikel zu Georg Wildt in der Sächsischen Biografie
  3. [s.l.]: [s.n.] Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Piotr Oszczanowski: Pomnik chrześcijańskiego rycerza. Nagrobek Melchiora von Redern we Frýdlancie – opus vitae Gerharda Hendrika z Amsterdamu. Breslau 2013, ISBN 978-83-64358-24-1.

Literatura

  • Svoboda, Milan: Redernové v Čechách, Praha, Togga - UK 2011

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech