Mary Martinová

Mary Martinová
Mary Martinová v roce 1948
Rodné jméno	Mary Virginia Martin
Narození	1. prosince 1913 Weatherford Texas
Úmrtí	3. listopadu 1990 (ve věku 76 let) Rancho Mirage Kalifornie
Místo pohřbení	Greenwood Cemetery
Alma mater	Royal College of Art
Aktivní roky	1938–1985
Choť	Benjamin Hagman (1930–1936) Richard Halliday (1940–zemřel 1973)
Děti	Larry Hagman Heller Halliday
Rodiče	Preston Martin Juanita Presleyová
Cena Emmy
Nejlepší herečka 1956 – Petr Pan
Cena Tony
Speiciální cena 1948 Nejlepší herečka v hlavní roli v muzikálu 1950 – South Pacific 1955 – Petr Pan 1959 – The Sound of Music
Umělecké ceny
Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mary Martinová (nepřechýleně Mary Martin, rodným jménem Mary Virginia Martin; 1. prosince 1913 Weatherford – 3. listopadu 1990 Rancho Mirage)^[1][2] byla americká divadelní, filmová i televizní herečka a zpěvačka. Nejvíce se proslavila v divadlech na Broadwayi, kde se objevila v úspěšných muzikálech jako South Pacific, The Sound of Music nebo Petr Pan.^[3] Za své herecké výkony obdržela čtyři divadelní ceny Tony a filmové adaptace jejího nejslavnějšího muzikálu Petr Pan jí vynesla i televizní cenu Emmy.

Narodila se v texaském Weatherfordu jako dcera právníka Prestona Martina a lektorky houslí Juanity Presleyové.^[1][4] Její matka si však přála mít za potomka chlapce, a jelikož jí doktoři sdělili, že s narozením dalšího dítěte by riskovala svůj život, vychovávala Mary přísněji a disciplinárněji, v chlapeckém duchu. Mary měla také starší sestru Geraldine, se kterou trávila dětství na rodinném statku.^[1]

Mary Martinová začala vystupovat jako zpěvačka v triu se svou sestrou a Marion Swoffordovou, brzy se však představila i jako sólová zpěvačka, a kromě zpěvu začala bavit publikum i napodobováním různých osobností.^[5] Po dokončení střední školy nastoupila na soukromou dívčí školu Ward-Belmont College v Tennessee.^[4] Kvůli sňatku s Benjaminem Hagmanem, za kterého se provdala 3. listopadu 1930 a následném otěhotnění však byla donucena po prvním ročníku školu opustit.^[4] V sedmnácti letech se však pouze jako žena v domácnosti cítila nevyužita a její setra jí proto navrhla, aby začala vyučovat tanec. Brzy nato odcestovala do Kalifornie, kde navštěvovala taneční školu Franchon and Marco School of the Theatre slavné sourozenecké dvojice Fanchon a Marca Wolfových. Se svou kamarádkou Mildred Woodsovou si následně ve městě Mineral Wells v Texasu otevřely své vlastní taneční studio,^[5] avšak budovu nedlouho poté zničil požár.^[4]

Mary Martinová údajně považovala požár za osudové znamení a s Mildred Woodsovou se vydala zkusit štěstí do Hollywoodu. V roce 1936 se rozvedla se svým manželem a Woodsová začala působit jako její osobní agentka. Martinová však na žádném z mnoha konkurzů neuspěla. Vrátila se tudíž k pěvectví a jako amatérská zpěvačka se přihlásila na přehlídku talentů v jednom z nočních klubů. Zde upoutala pozornost producenta Lawrence Schwaba, který jí nabídl divadelní angažmá na Broadwayi.^[4] Mary Martinová tak debutovala na divadelních prknech v listopadu 1938 ve hře Leave It to Me!,^[2] a nejvíce pozornosti získala převážně díky satirickému striptýzovému pěveckému číslu „My Heart Belongs to Daddy“, díky kterému si od kritiků vysloužila přezdívku „malé roztomilé balení dynamitu“.^[6][4][5] Ačkoli se z Broadwaye nehodlala brzy vrátit do Hollywoodu, Mildred Woodsová ji přesvědčila k uzavření smlouvy s filmovým studiem Paramount Pictures, u kterého v roce 1939 debutovala ve filmovém muzikálu The Great Victor Herbert.^[4]

U studia Paramount začala její kariéra rychle stoupat a na přelomu 30. a 40. let se objevila například v muzikálech Rhythm on the River (1940), Birth of the Blues (1941), Kiss the Boys Goodbye (1941), Star Spangled Rhythm (1942) nebo Happy Go Lucky (1943).^[4] Ve stejné době začala vystupovat i jako zpěvačka v rádiu, kde vystupovala například v pořadech The Tuesday Night Party, Good News of 1940, ale i v populárním pořadu Kraft Music Hall na rozhlasové stanici NBC, kde nahradila zpěvačku Connie Boswellovou.^[7] Během válečných let Martinová účinkovala také v pořadu Stage Door Canteen na stanici CBS.^[7] V roce 1940 se podruhé provdala, za Richarda Hallidaye, který pracoval jako divadelní kritik pro deník New York World-Telegram a filmový kritik pro deník New York Daily News.

Po mnoha muzikálech její zájem o filmy opadnul a Martinová se rozhodla vrátit se zpět na Broadway, kde začala vystupovat ve hře One Touch of Venus.^[8] Z jejího návratu na broadwayská jeviště se stala senzace a i přední kritici ji přivítali jako „jednu z nejzářivějších hvězd, která po mnoha letech sestoupila na komediální muzikálovou scénu“.^[4] Ve své velmi úspěšné divadelní kariéře pokračovala dalšími trháky jako Annie Get Your Gun, South Pacific a The Sound of Music, přičemž South Pacific a The Sound of Music staly nejdéle uváděnými broadwayskými muzikály v historii.^[4] Muzikálu South Pacific (Jižní Pacifik), jehož premiéra se uskutečnila v dubnu 1949, bylo uvedeno celkem 1925 představení a muzikál The Sound of Music, který měl premiéru v roce 1959, byl uveden celkem 1443krát.^[4] Její další velmi slavnou rolí se stala role Petra Pana ve stejnojmenné hře, poprvé uvedené v roce 1954. Z muzikálu se též stal obrovský trhák a tehdy čtyřicetiletá Mary Martinová ztvárnila roli celkem 152krát.^[5] O rok později účinkovala také v televizní verzi,^[9] za kterou dokonce získala cenu Emmy.^[4]

Během zkoušky při natáčení televizní verze Petra Pana Martinová spadla z výšky zhruba devíti metrů a zlomila si ruku.^[4] Od roku 1954 začala také trpět bolestmi páteře a její stále nabité harmonogramy vedly na konci 60. let téměř ke kolapsu.^[4] V roce 1969 po tříletém angažmá v muzikálu I Do! I Do! se svým manželem nakonec odcestovala na jejich farmu do Brazílie.^[10][4] O čtyři roky později její manžel Richard Halliday zemřel a Mary Martinová se následně vrátila zpět do Spojených států, kde se usídlila v kalifornském městě Rancho Mirage. Brzy se začala opět ohlížet po dalších hereckých nabídkách a v roce 1979 svou kariéru obnovila televizním filmem Valentine.^[4] Díky Valentine také získala šanci spolumoderovat televizní pořad Over Easy, u kterého následné zůstala po několik let.

V září 1982 postihla Mary Martinovou vážná autonehoda v San Franciscu, kdy do jejich taxíku narazila dodávka a taxi narazilo do stromu.^[11][12] Martinová si zlomila dvě žebra a pánev, její manažer Ben Washer byl zabit a její přátelé, manželský pár Paul Gregory a bývalá herečka Janet Gaynorová vyvázli s vážnými zraněními.^{[11][12][13][14]} Řidič dodávky, odpovědný za nehodu byl odsouzen na tři roky nepodmíněně a Janet Gaynorová zemřela na následky nehody o dva roky později. Mary Martinové se však podařilo se zotavit a v závěru své kariéry se mnohokrát zúčastnila spousty společenských večírků na poctu bývalých hvězd showbyznysu, jako například v roce 1985 u první dámy Nancy Reaganové, bývalé herečky, která s Martinovou dříve účinkovala ve hře Lute Song.^[4] V roce 1986 se Mary Martinová vrátila zpět na divadelní scénu a se hrou Legends se v lednu toho roku vydala na roční národní turné, po kterém ukončila svou hereckou kariéru.

Mary Martinová zemřela na rakovinu tlustého střeva a konečníku 3. března 1990 v Rancho Mirage v Kalifornii ve věku 76 let.^[1][3] Je pohřbena na hřbitově City Greenwood Cemetery ve svém rodném Weatherfordu v Texasu.^[15]

Divadelní cena Tony

• V roce 1948 obdržela speciální cenu Tony za spoluúčast na národním turné s muzikálem Annie Get Your Gun, za „propagaci divadla po celé zemi“.^[5]
• V roce 1950 obdržela cenu Tony za své herecké výkony v muzikálu South Pacific.^[5]
• V roce 1955 obdržela cenu Tony za své herecké výkony v muzikálu Petr Pan.^[5]
• V roce 1959 obdržela cenu Tony za své herecké výkony v muzikálu The Sound of Music.^[5]
• V roce 1966 byla nominována na cenu Tony za své herecké výkony v muzikálu I Do! I Do!.^[5]

Televizní cena Emmy

• V roce 1956 byla nominována na cenu Emmy za hostování v seriálu Ford Star Jubilee.^[16]
• V roce 1956 obdržela cenu Emmy za stejnojmenné televizní zpracování hry Petr Pan.^[16]
• V roce 1983 byla nominována na cenu Emmy za hostování v seriálu Over Easy.^[16]

Hudební cena Grammy

• V roce 1959 byla nominována na cenu Grammy za nejlepší nahrávku pro děti za Cinderella/Three To Make Music.^[17][18]
• V roce 1965 byla nominována na cenu Grammy za nejlepší nahrávku pro děti za A Spoonful Of Sugar.^[17][18]

Ostatní ocenění

• V roce 1943 obdržela Donaldsonovu cenu za své herecké výkony v muzikálu One Touch of Venus.^[5]
• V roce 1960 jí byla věnována hvězda na Hollywoodském chodníku slávy na 6609 Hollywood Boulevard, za přínos rozhlasové zábavě.^[19]
• V roce 1960 jí byla věnována hvězda na Hollywoodském chodníku slávy na 1560 Vine Street za zásluhy v hudebním průmyslu.^[19]
• V roce 1974 byla uvedena do americké divadelní síně slávy (American Theater Hall of Fame).^[20]
• V roce 1989 byla oceněna vyznamenáním Kennedyho centra (Kennedy Center Honors) za přínosy americké kultuře.^[18]

• BLOCK, Geoffrey. Enchanted Evenings: The Broadway Musical from Show Boat to Sondheim. New York: Oxford University Press, 1997. 410 s. Dostupné online. ISBN 0-19-510791-8. (anglicky) 
• DAVIS, Ronald L. Mary Martin, Broadway legend. Norman: University of Oklahoma Press, 2008. 338 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8061-3905-0. (anglicky) 
• DUNNING, John. On the Air: The Encyclopedia of old-time radio. New York: Oxford University Press, 1998. 882 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-507678-3. (anglicky) 
• MARTIN, Mary. My Heart Belongs. Londýn: A Howard & Wyndham Company, 1977. 320 s. (First British Edition). Dostupné online. ISBN 0-491-01668-9. (anglicky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mary Martinová na Wikimedia Commons
• Mary Martinová v Česko-Slovenské filmové databázi
• Mary Martinová v Internet Movie Database (anglicky)