Letecký souboj nad Merklínem

Letecký souboj nad Merklínem
konflikt: studená válka
Trvání10. března 1953
MístoMerklín, Český les, československý vzdušný prostor
Souřadnice49°33′38″ s. š., 13°11′52″ v. d.
Výsledekčeskoslovenské vítězství
Strany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo USA USA
Velitelé
Jaroslav Šrámek G. A. Brown
Síla
2 MiG-15 2 F-84 Thunderjet
Ztráty
žádné 1 Thunderjet sestřelen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letecká bitva nad Merklínem byl střet dvou československých stíhaček MiG-15 a dvou amerických stíhaček F-84 Thunderjet 10. března 1953. Šlo o první vzájemný střet USAF a československého letectva během studené války. Během střetu se poručíku Šrámkovi povedlo sestřelit jeden americký letoun.

Pozadí

V roce 1948 se dostali v Československu k moci komunisté. Tehdy již začínala studená válka mezi SSSR a USA. Československo se ocitlo na straně východního bloku. Spojené státy a Sovětský svaz se v tomto období chovaly, jako kdyby mezi nimi trval ozbrojený konflikt, i když šlo spíše o ekonomické soupeření. Přesto že ke skutečnému vyhlášení války nedošlo, často docházelo ve vzdušném prostoru k střetům mezi letouny obou stran.

F-84 Thunderjet

USA si v západním Německu vytvořily vojenské základny a jejich letouny, které byly v této době již proudové, často přelétaly nad území Československa, i když většinou neúmyslně.[1] Některé však měly nad československým územím výzvědné úkoly.

Československé letectvo nemělo prostředky těmto přeletům zabránit nebo proti nim nějak zasáhnout. Radarová zařízení z dob druhé světové války byla poměrně zastaralá. Standardní stíhací letoun v československém letectvu Avia S-199 by v případě střetu s americkými proudovými letouny neměl příliš velkou šanci na úspěch. Byl náročný na ovládání a šlo pouze o klon německého Messerschmitt Bf 109G.

Situaci změnil až vývoj nových zbraní v SSSR. V roce 1950 koupilo Československo do výzbroje proudové letouny MiG-15. Na začátku svého působení byly označeny jako S-102. Plně se rovnaly americkým letounům, ale vyžadovaly delší výcvik pilotů. Teprve roku 1952 mohly být nasazeny k obraně hranic.

Střet

Piloti Jaroslav Šrámek (byl zároveň velitel roje) a Milan Forst měli 10. března 1953 nacvičovat letecký útok. Ve svých letounech vzlétli ve tři čtvrtě na jedenáct dopoledne.

MiG-15

Ve vzdálenosti 35 kilometrů od státní hranice narazili na dva americké letouny typu F-84E Thunderjet, letící v nižší výšce než oni sami. Poručík Šrámek informoval o Američanech velitelské stanoviště a dostal rozkaz vypálit výstražnou dávku, jež měla přimět Američany přistát na československém letišti. Poté uvedl svůj MiG do sestupného letu a zatáčky. Američané reagovali tím, že se rozdělili. Šrámek sledoval vedoucí letoun a vystřelil varovnou salvu. Americký letoun se přesto snažil uniknout do Německa. Šrámek tedy dostal rozkaz letoun sestřelit. První salva zasáhla stroj ze vzdálenosti 300 metrů. Z Thunderjetu vyšlehly plameny a pilot G. A. Brown (který byl mimo jiné veteránem korejské války[2]) se musel katapultovat. To již byl 58 km nad německým územím. Tím byla bitva skončena.

Následky

Tento střet zmenšil počet amerických přeletů přes československou státní hranici a američtí letci si od té doby dávali větší pozor. Šlo o první vzájemný střet. Brzy poté Američané obvinili Československo, že českoslovenští piloti napadli americké letadlo nad německým územím, po této události se navíc vyostřily diplomatické vztahy mezi Československem a USA.[3]

Reference

  1. ↑ MACOUN, Jiří. Významné bitvy v Čechách a na Moravě. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1478-0. S. 83. 
  2. ↑ ŠRÁMEK, Jaroslav. Vzpomínky pilota : účastníka incidentu československých a amerických bojových letounů, při kterém sestřelil veterána korejské války. Cheb: Svět Křídel, 2010. ISBN 978-80-86808-80-2. Text na obálce. 
  3. ↑ ŠRÁMEK, Jaroslav. Vzpomínky pilota : účastníka incidentu československých a amerických bojových letounů, při kterém sestřelil veterána korejské války. Cheb: Svět Křídel, 2010. ISBN 978-80-86808-80-2. S. 35–36. 
České konflikty po druhé světové válce
1945–1948
válka s banderovci (Akce B) (1945–1947) • Československo-polské pohraniční spory (1945–1947) • Vysídlení Němců z Československa (1945–1947) • Přesídlení Maďarů do českých zemí (1945–1947) • Únor 1948
1948–1989
Akce DI (Důverné-Izrael) 1947-1949 • Československý protikomunistický odboj (Skupina bratří Mašínů, Černý lev 777, Světlana, Jarmila) • korejská válka (1950–1953) (Československá vojenská a následně civilní nemocnice v Severní Koreji (1952–1956), Repatriační komise neutrálních států (RKNS) (1953–1954), Dozorčí komise neutrálních států (DKNS) (1953–1993)) • Letecký souboj nad Merklínem (1953) • Plzeňské povstání (1953) • Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (boj o Československý rozhlas, Incident u holešovských kasáren) (1968) • Protesty v Československu v letech 1968–1969 • Operace Krkonoše (1980) • Sametová revoluce (1989)
1989–současnost
občanská válka v Angole (mírové mise OSN UNAVEM I (1989-1991) a UNAVEM II (1991–1992)) • válka za nezávislost Namibie (mírová mise OSN UNTAG (1989–1990)) • válka v Zálivu (Československý protichemický prapor v Perském zálivu) (1990–1991) • mírová mise OSN UNGCI (1991–2003) • mírová mise OSN UNIKOM (1991–1993) • válka v Jugoslávii (mírové mise OSN UNPROFOR (1992–1995), UNCRO (1995–1996), UNPREDEP (1995–1999), UNTAES (1996–1998) a UNMOP) (1996–2002); mírové mise NATO IFOR (1995–1996/1997), SFOR (1996/1997–1998) a SFOR II (1998–2004), mírová mise EU operace Althea (2007–2008; 2010–současnost)) • občanská válka v Somálsku (mírová mise OSN UNOSOM I (1992–1993)) • občanská válka v Tádžikistánu (mírová mise OSN UNMOT (1994–2000)) • válka v Abcházii (1992–1993) (mírová mise OSN UNOMIG (1994–2009)) • občanská válka v Mosambiku (mírová mise OSN ONUMOZ (1993–1995)) • první občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNOMIL (1993–1997)) • občanská válka v Sieře Leoně (mírová mise OSN UNAMSIL (1999–2005)) • válka v Kosovu (mírové mise OSN UNMIK (1999–současnost); mírové mise NATO AFOR (1999) a KFOR (1999–2011)) • druhá válka v Kongu (mírové mise OSN MONUC (2000–2010/2011) a MONUSCO (2010/2011–současnost)) • eritrejsko-etiopská válka (mírová mise OSN UNMEE (2001–2008)) • druhá občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNMIL (2003–2008)) • občanská válka v Makedonii (mírová mise NATO Operace Essential Harvest neboli Task Force Harvest (TFH) (2001)) • Operace Trvalá svoboda v Kuvajtu (2002–2003) • válka v Afghánistánu (mise NATO ISAF (2002–2003; 2004–2014) a RS (2015–současnost); mírová operace OSN UNAMA (2008-současnost)) • válka v Iráku (2003–2009) • humanitární operace NATO v Pákistánu Winter Race (2005–2006) • občanská válka v Čadu (2005–2010) (mírová operace EU EUFOR Tchad/RCA) • mise NATO Baltic Air Policing (2009; 2012–2013; 2019) • mírová mise EU Operace Atalanta (2010–současnost) • mezinárodní mírová operace MFO (2010–současnost) • válka v Mali (mírová operace EU EUTM Mali (2013–současnost)); mírová mise OSN MINUSMA (2017–současnost)) • operace NATO Operace ASICIPPN (2014; 2015; 2016) • občanská válka v Sýrii (mírová mise OSN UNSMIS (2012), operace NATO Operace Active Fence (2014–2015)) • mírová mise OSN MINUSCA (2014–současnost) • mírová mise EU EU NAVFOR MED neboli EU NAVFOR Sophia (2015–současnost) • mírová mise OSN UNDOF (2015–současnost) • občanská válka v Iráku (2016–současnost) • mise NATO NATO Enhanced Forward Presence (eFP) (2018–současnost) • kauza Vrbětice (2021)
jednotlivci