Kotvrdovice
Kotvrdovice | |
---|---|
Střed obce, vlevo škola, vzadu obecní úřad | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Blansko |
Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
Okres | Blansko |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°21′18″ s. š., 16°47′4″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 917 (2024)[1] |
Rozloha | 5,58 km²[2] |
Katastrální území | Kotvrdovice |
Nadmořská výška | 535 m n. m. |
PSČ | 679 07 |
Počet domů | 312 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Kotvrdovice 198 679 07 Kotvrdovice [email protected] |
Starosta | Leoš Kratochvil |
Oficiální web: www | |
Kotvrdovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 581763 |
Kód části obce | 71129 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Kotvrdovice (německy Gottfriedsschlag[4]) se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, nedaleko Macochy. Obcí prochází silnice II. třídy z Blanska na Vyškov a Prostějov. Žije zde 917[1] obyvatel. V obci je evidováno 305 adres.
Historie
Okolí obce bylo osídleno již v pravěku, o čemž svědčí bohaté archeologické nálezy. Jméno obce je odvozeno od německého názvu Gottfriedsschlag, posléze Gottfriedovice, Hospřidovice a následně již vzniklo jméno, jaké známe dnes.[5]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je v moravských zemských deskách uskutečněn zápis o prodeji holštejnského panství, které od Čeňka z Lipé kupuje Vok I. z Holštejna. Kotvrdovice se na listině uvádějí jako Gotfridschlag. V majetku pánů z Holštejna byla ves až do roku 1437, kdy panství koupil Hynek z Valdštejna a Židlochovic. V roce 1459 se Vokovi V. z Holštejna podařilo získat Kotvrdovice nakrátko zpět, ale již roku 1464 ho spolu se Senetářovem, pustou západní polovinou Podomí a pustými vesnicemi Dvorce a Budkovany vlastnil Smil z Loděnice, který vystavěl v obci tvrz. V roce 1480 byl majitelem Kotvrdovic Jiřík ze Zhoře, o deset let později Jan Heralt z Kunštátu, ale již roku 1492 vlastnil kotvrdovické panství Václav Gedeon z Olešničky. V rukách tohoto rodu byly Kotvrdovice až do roku 1574, kdy vesnici získal Bernard Drnovský z Drnovic na Rájci. Poté sdílely Kotvrdovice osudy rájeckého panství, které vlastnili Rogendorfové a po nich Salmové.[6][7]
Na počátku 17. století zde bylo 25 domů, z nich bylo po třicetileté válce 6 pustých. V roce 1793 zde bylo už 57 domů s 292 obyvateli. V roce 1846 šlo o 112 domů a 674 obyvatel. Škola byla postavena roku 1874[8]
Za druhé světové války se staly Kotvrdovice součástí tzv. „Vyškovské střelnice“ a byly násilně vystěhovány. Po ukončení německé okupace se občané mohli vrátit zpět do svých domovů.
V roce 1954 havarovalo u obce vojenské letadlo Avia CS-199. Oba členové posádky zahynuli. Tragickou událost připomíná malý pomníček na místě havárie.
Od 5. října 2004 obec užívá znak a vlajku.[9] Nachází se zde kaple zasvěcená Božskému Srdci Páně, které bylo inspirací i pro obecní znak.
Galerie
- Kotvrdovice od jihozápadu z Jedovnic
- Kaple Božského Srdce Páně
- Různobarevné fasády domů při hlavní ulici
- Starší zástavba
- Pošta a kříž
Zájmová činnost obyvatel
Zdejší občané hrají kopanou, muži i ženy. Místní děti mají k dispozici dětský park. V obci působí ochotnický divadelní soubor Divadlo Srdcem, který během svých představení využívá unikátního otočného jeviště. Sbor dobrovolných hasičů soutěží v požárním sportu a podílí se na pořádání kulturních akcí v obci.
Dále je zde letecký klub s letištěm (veřejná plocha pro ultralehká letadla, kód LKKOTV).[10]
Rodáci
- Vladimír Kunc (1952–1977) – hokejista.
- Zdeněk Zouhar (1927–2011) – muzikolog a hudební skladatel
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 310.
- ↑ SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-14]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ Černý Ervín, Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského, 1991
- ↑ Černý Ervín, Historie vladyckého statečku kotvrdovického a jeho majitelů, 1968
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 111–112.
- ↑ Kotvrdovice – udělené symboly
- ↑ http://www.aerobaze.cz/letiste/index.php?kod=LK19[nedostupný zdroj]
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotvrdovice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Stránky Badatelny – http://www.davar.cz/badatelna/xref/let_kotvrdovice.htm
- Kotvrdovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Informace o obci na Portálu veřejné správy
- Městská a obecní statistika z roku 2003 na webu ČSÚ
- Vybrané statistické údaje za obec na webu ČSÚ
- Katastrální mapa Kotvrdovic na webu ČÚZK
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Kotvrdovic v roce 1826 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Letiště "Tri sudy" Kotvrdovice Archivováno 24. 9. 2010 na Wayback Machine.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Města, městyse a obce okresu Blansko | |
---|---|
Adamov • Bedřichov • Benešov • Blansko • Borotín • Bořitov • Boskovice • Brťov-Jeneč • Bukovina • Bukovinka • Býkovice • Cetkovice • Crhov • Černá Hora • Černovice • Deštná • Dlouhá Lhota • Doubravice nad Svitavou • Drnovice • Habrůvka • Hodonín • Holštejn • Horní Poříčí • Horní Smržov • Chrudichromy • Jabloňany • Jedovnice • Kněževes • Knínice • Kořenec • Kotvrdovice • Kozárov • Krasová • Krhov • Křetín • Křtěnov • Křtiny • Kulířov • Kunčina Ves • Kunice • Kuničky • Kunštát • Lazinov • Lažany • Letovice • Lhota Rapotina • Lhota u Lysic • Lhota u Olešnice • Lipovec • Lipůvka • Louka • Lubě • Ludíkov • Lysice • Makov • Malá Lhota • Malá Roudka • Míchov • Milonice • Němčice • Nýrov • Obora • Okrouhlá • Olešnice • Olomučany • Ostrov u Macochy • Pamětice • Petrov • Petrovice • Prostřední Poříčí • Rájec-Jestřebí • Ráječko • Roubanina • Rozseč nad Kunštátem • Rozsíčka • Rudice • Sebranice • Senetářov • Skalice nad Svitavou • Skrchov • Sloup • Spešov • Stvolová • Sudice • Suchý • Sulíkov • Světlá • Svinošice • Svitávka • Šebetov • Šebrov-Kateřina • Šošůvka • Štěchov • Tasovice • Uhřice • Újezd u Boskovic • Újezd u Černé Hory • Úsobrno • Ústup • Valchov • Vanovice • Vavřinec • Vážany • Velenov • Velké Opatovice • Vilémovice • Vísky • Voděrady • Vranová • Vysočany • Závist • Zbraslavec • Žďár • Žďárná • Žernovník • Žerůtky | |
legenda: město, městys. |