Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Modena)

Katedrála Santa Maria Assunta v Modeně / Duomo di Modena
Katedrála Santa Maria Assunta v Modeně
Katedrála Santa Maria Assunta v Modeně
Místo
StátItálieItálie Itálie
RegionEmilia-Romagna
ProvincieProvincie Modena
ObecModena
Souřadnice44°38′47,2″ s. š., 10°55′30,9″ v. d.
Základní informace
CírkevItalská římskokatolická
ProvincieCírkevní provincie Emilia-Romagna
DiecézeArcidiecéze Modena-Nonantola
Statuskatedrála
ZasvěceníGeminianus
Datum posvěcení1184
Architektonický popis
Architektvíce architektů, např. Lanfranco
Stavební slohRománská architektura, gotika
Typ stavbykatedrála
Výstavba13. století–1319
Další informace
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála v Modeně, celým názvem Metropolitní katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Geminiana v Modeně, italsky úplným názvem Cattedrale Metropolitana di Santa Maria Assunta in Cielo e San Geminiano nebo prostě Duomo (di Modena)italském městě Modena, je jedna z nevýznamnějších románských staveb v Evropě a součást Světového dědictví.

Konstrukce a výzdoba

Práce na katedrále začaly roku 1099, pod vedením stavitele Lanfranca, na místě hrobu sv. Geminiana, modenského patrona. Na tomto místě stáli v minulosti již dva kostely, které byly zničeny. Svaté ostatky jsou uchovávány v katedrální kryptě.

Katedrála byla vyzdobena Anselmem da Campione a jeho následovníky. Majestátní rozetové okno bylo vytvořeno Anselmem, zatímco dva lvi podpírající vstupní sloupy jsou antické, pravděpodobně nalezené při kopání základů.

Fasáda

Celkový pohled na katedrálu

Fasádu dekorují reliéfy od Wiligelma, současníka Lafranca; zahrnují portréty proroků a patriarchů, a zobrazení biblických příběhů. Postranní vchody Porta Regia a Porta dei Principi jsou zdobeny reliéfy zobrazující epizody ze života sv. Geminiana. Severním vchodem je Porta della Pescheria s reliéfy inspirovanými ročními cykly a králem Artušem.

Interiér

Interiér

Katedrála je trojlodní. Mezi centrální lodí a kryptou je mramorové hrazení od Anselma da Campione zobrazující Oplakávání Krista. Kazatelna od Arriga da Campione je zdobená malými terakotovými soškami. Nápadný je také dřevěný krucifix ze 14. století.

Katedrála uchovává také dva betlémy od významných modenských mistrů: Antonio Begarelliho z roku 1527 a v kryptě Guido Mazzoniho z roku 1480, známý jako Madonna della Pappa.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Modena Cathedral na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Modeně na Wikimedia Commons
Italské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
AgrigentoAlberobelloAmalfinské pobřežíAquileiaAssisiBenátky a jejich lagunaBenátské obranné stavbyBotanická zahrada v PadověCastel del MonteCerveteri a TarquiniaCilento, Vallo di Diano, Paestum, Velia a Certosa di PadulaCrespi d'AddaDolomityEtnaFerraraFlorencieHadriánova vilaIvrea • Janov: Le Strade Nuove a systém Palazzi dei Rolli • Kopce prosecca Conegliano a Valdobbiadene • královský palác Caserta • Liparské ostrovyMantova a SabbionetaMateramocenská střediska Langobardů v Itálii • katedrála Nanebevzetí Panny Marie, brána Torre Civica a náměstí Piazza Grande v ModeněMonte San GiorgioNeapolPalermo a katedrály v Cefalú a v MonrealePiazza del Duomo, PisaPienzaPompeje, Herculaneum a Torre AnnunziataPortovenere, Cinque Terre a ostrovy Palmaria, Tino a Tinettoprehistorická kůlová obydlí v AlpáchPůvodní bukové lesy Karpat a dalších oblastí EvropyRavennarezidence královského rodu SavojskýchRhétská dráhaŘímSacri MontiSan Gimignano • Santa Maria delle Grazie • Sienaskalní kresby ve Val CamoniceSu Nuraxi di BaruminiSyrakusy a PantalicaUrbinoVal d'OrciaVal di NotoVeronaVicenza a Palladiovy vily v BenátskuVilla d'EsteVilla Romana del Casalevily a zahrady Medicejských v Toskánskuvinařská krajina Piemontuslavná lázeňská města Evropy (Montecatini Terme) • Podloubí v BoloniCyklus fresek ze 14. století v PadověEvaporitický kras a jeskyně severních Apenin
Autoritní data Editovat na Wikidatech