Karel Hartmann
Karel Hartmann | |
---|---|
Karel Hartmann | |
Osobní informace | |
Datum narození | 6. července 1885 |
Místo narození | Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 16. října 1944 (ve věku 59 let) |
Místo úmrtí | Auschwitz Německá říše Německá říše |
Stát | Československo |
Klubové informace | |
Současný klub | ukončil kariéru |
Pozice | útočník |
Předchozí kluby | ČSS Praha Sparta Praha |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Lední hokej na LOH | ||
bronz | 1920 Antverpy | ČSR |
Mistrovství Evropy v ledním hokeji | ||
zlato | 1922 Svatý Mořic | ČSR |
stříbro | 1921 Stockholm | ČSR |
bronz | 1923 Antverpy | ČSR |
Karel Hartmann (6. července 1885 Trhové Dušníky[1][2] – 16. října 1944 Auschwitz[2]) byl český lední hokejista židovského původu, který jako levé křídlo hokejové reprezentace reprezentoval Československo na několika mezinárodních turnajích v období první republiky. Byl viceprezidentem Mezinárodní federace ledního hokeje a předsedou Českého svazu ledního hokeje.[3][4]
Rodina
Narodil se roku 1885 v obci Trhové Dušníky u Příbrami do české židovské rodiny otci Maxi Hartmannovi a matce Emilii, rozené Hammerschlagové.[2] Jeho prastrýcem byl Moritz Hartmann.
Lední hokej
Hartmann hrál lední hokej za ČSS Praha. Na reprezentační úrovni se na pozici levého křídla zúčastnil prvního zápasu českých hokejistů s Oxford Canadians, rodilými Kanaďany studujícími v Oxfordu v r. 1911. Hned následujícího roku se objevil v sestavě Hokejové reprezentace Čech na Mistrovství Evropy 1912 v Praze, ale pouze jako náhradník.
Oficiální reprezentační starty za ČSR si začal připisovat po první světové válce, kterou jako právník strávil u vojenského soudu ve Vídni. Na turnaji na Letních olympijských hrách 1920, který byl posléze uznán i jako první mistrovství světa v ledním hokeji, pomohl získat československé reprezentaci bronzové medaile.
Na mistrovstvích Evropy reprezentoval celkem čtyřikrát. První tři starty byly vydařené, když při nich postupně s týmem obsadil všechny tři první pozice. V roce 1923 po zániku jeho klubu přešel do Sparty Praha, kde byl také místopředsedou klubu.
Již během aktivní sportovní kariéry platil za výborného organizátora a podílel se na fungování týmu Hokejové reprezentace Čech, zejména ji zastupoval během mezinárodních jednání. Mj. i z tohoto důvodu byl jako vůbec první Čech roku 1922 jmenován místopředsedou Mezinárodní hokejové federace.[5]
Věnoval se také fotbalu, tenisu, atletice a sportovní žurnalistice. Ve svých sportovních článcích se věnoval i prvotním myšlenkám na hokejovou výchovu dorostu.
Advokátní kariéra
Profesí byl Hartmann advokát (titul JUDr.), vedl svoji advokátní kancelář v Praze, kterou měl společně s Robertem Kafkou, bratrancem Franze Kafky.[6] Zde se Hartmann věnoval převážně obchodnímu právu. Po předčasné smrti Roberta Kafky zdědil celou kancelář i s většinou klientů, mezi něž patřili princ Hohenlohe[kdo?], hrabě Eichelburg[kdo?] a Ema Destinnová, se kterou udržoval přátelské styky. Od Destinnové obdržel jako část odměny za své služby část její rozsáhlé knihovny, z níž se z více než 7000 knih v souborném celku zachovalo jen 259 svazků v depozitáři Knihovny Národního muzea.[6]
Osobní život a smrt za holokaustu
S manželkou Editou (1899–1944?) měli dvě děti, syny Jiřího (* 1925) a Jana (* 1926). Pro svůj židovský původ (v té době už Hartmann nebyl členem židovské obce, ale hlásil se k římskokatolickému vyznání) byli 23. července 1942 transportováni do Terezína a poté 16. října 1944 do Osvětimi, kde zahynul on[2] i jeho manželka. Synové odjeli do Osvětimi již 28. září 1944. Oba holokaust přežili a po únoru 1948 z komunistického Československa uprchli (na lyžích přes Šumavu). Jeden ze synů poté žil v kanadském Vancouveru, kde hrál hokej.[zdroj?!] Rodina jeho jednoho syna žila v západním Německu a posléze se usídlila ve Francii.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 1733, sn. 55 [online]. NA [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Hartmann Karel: NEZPRACOVÁNO. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online.
- ↑ https://docplayer.cz/23435471-Obsah-tiraz-zidovske-listy-vydava-spolek-magen-jako-neprodejnou.html
- ↑ KRAUS, David. Karel Hartmann – Zapomenutý hokejista světového formátu. Maskil [online]. 2021-02-21 [cit. 2024-05-16]. Dostupné online.
- ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/1058319265-slava-vitezum/215471291168007-prvni-mistri-evropy/
- ↑ a b TJ. Zapomenutý osud JUDr. Karla Hartmanna. Hokejový nadšenec a autor Terezínské epopeje. Židovské listy. Červen 2015, s. 25. Dostupné online.
- ↑ Sláva vítězům: První mistři Evropy, Česká televize, 2015
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Hartmann na Wikimedia Commons
- Karel Hartmann – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
- První mistři Evropy
- Hokejový nadšenec a autor Terezínské epopeje
- Holocaust.cz: Databáze obětí holocaustu:Karel Hartmann
- Karel Hartmann - Výsledky na OH
- Od rukaviček k britskému zázraku - historie turnajů pod pěti kruhy
- Karel Hartmann v databázi Olympedia (anglicky)
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 1920 v Antverpách | |
---|---|
Kanada (CAN) | Robert Benson • Walter Byron • Frank Fredrikson • Chris Fridfinnson • Magnus Goodman • Haldor Halderson • Konrad Johannesson • Allan Woodman Trenér: Steamer Maxwell |
Spojené státy (USA) | Raymond Bonney • Anthony Conroy • Herbert Drury • Edward Fitzgerald • George Geran • Francis Goheen • Joseph McCormick • Francis Synott • Leon Tuck • Cyril Weidenborner Trenér: Cornelius Fellowes |
Československo (TCH) | Karel Hartmann • Josef Loos • Valentin Loos • Jan Palouš • Jan Peka • Karel Pešek • Josef Šroubek • Otakar Vindyš • Karel Wälzer Trenér: |
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají. |
Předsedové svazu ledního hokeje | |
---|---|
Československo | Jaroslav Potůček (1909–1911) • Emil Procházka (1911–1913) • Adolf Dušek (1913–1920) • Jaroslav Říha (1920–1921) • Jan Fleischmann (1921–1923) • Karel Hartmann (1923) • Adolf Dušek (1923–1925) • Jan Fleischmann (1925–1927) • J. Both (1927–1928) • Adolf Dušek (1928–1931) • Jaromír Citta (1931–1936) • Rudolf Kraffer (1936–1946) • Josef Loos (1946–1948) • František Cvetler (1948–1949) • Karel Klíma (1949–1954) • František Kocvera (1954–1956) • Vincenc Zeman (1956–1958) • Karel Velebil (1958–1961) • Zdeněk Andršt (1961–1980) • Vladimír Kostka (1980–1988) • Václav Říha (1988–1990) • Miroslav Šubrt (1990–1991) • Vladimír Šubrt (15. června 1991 – 20. června 1991) • Pavol Učen (od 20. června 1991 úřadující místopředseda, od října 1991 do 31. prosince 1992 předseda) |
Česká republika | Vladimír Šubrt (1. ledna 1993 – 20. ledna 1994) • Stanislav Burdys (od 20. ledna 1994 do 26. listopadu 1994 coby zastupující místopředseda) • Karel Gut (26. listopadu 1994 – 26. června 2004) • Vratislav Kulhánek (26. června 2004 – 21. června 2008) • Tomáš Král (21. června 2008 – 18. června 2022) • Alois Hadamczik (18. června 2022 – současnost) |