Juraj Haulík

Juraj Haulík
Narození	20. dubna 1788 Trnava
Úmrtí	11. května 1869 (ve věku 81 let) Záhřeb
Místo pohřbení	Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava
Národnost	Slováci
Povolání	katolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	biskup záhřebský (1837–1852) arcibiskup záhřebský (1852–1869) kardinál (od 1856)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juraj Haulík (maďarsky György Haulik de Váralya; 20. dubna 1788, Trnava, Horní Uhry – 11. května 1869, Záhřeb)^[1] byl slovenský římskokatolický duchovní, první arcibiskup záhřebský a chorvatský kardinál. Po dvě období také vykonával funkci chorvatského bána a byl tudíž faktickým nejvyšším představitelem Chorvatského království.

Studoval teologii a filosofii v rodné Trnavě, poté v Ostřihomi a nakonec ve Vídni.

Po smrti záhřebského biskupa Alexandra Alagoviće v roce 1837 byl Haulík jmenován do jeho funkce. Po smrti chorvatského bána Franjo Vlašiće o tři roky později začalo jeho první období v této funkci. Během jeho úřadování byla zavedena chorvatština jako úřední a vyučovací jazyk ve školách. Jemu je také připisována zásluha na vzniku Matice chorvatské v roce 1842. Rovněž stál u zrodu záhřebského parku Maksimir.

Později ho v úřadu bána nahradil Maďar Ferenc Haller, který byl pověřen maďarizací Chorvatska. Prosazoval zákaz tehdejších projevů chorvatských vlastenců, kteří se označovali jako Ilyrové. Červencový protest organizovaný Chorvatskou národní stranou v roce 1845 nechal Haller násilím potlačit. Incident si vyžádal třináct mrtvých z řad protestujících, což vedlo k ukončení jeho působení ve funkci. Na jeho místo byl povolán opět Juraj Haulík.

Během jeho vlády v Chorvatsko-slavonském království byla roku 1847 chorvatština opět zavedena jako úřední jazyk. V roce 1848 během revoluce v Rakouském císařství, byl novým bánem jmenován generál Josip Jelačić, jenž významně přispěl k porážce vzbouřených Maďarů a současně hájil chorvatskou autonomii a podporoval národní uvědomění.

Jedním z dalších projevů rozšiřování autonomie Chorvatska v následujících letech bylo povýšení záhřebské diecéze na arcibiskupství a Haulíkovo jmenování prvním arcibiskupem a záhřebským metropolitou v roce 1852.^[1] Tím se římskokatolická církev v Chorvatsku stala nezávislou na Uhrách. V roce 1856 byl Haulík ještě jmenován kardinálem.

Všechny tyto úřady zastával až do své smrti v roce 1869. Byl pochován v záhřebské katedrále Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava.

O svém původu prohlásil:

V roce 1999 Chorvatsko a Slovensko vydaly a společnou emisi poštovních známek věnovanou Haulíkovi.^[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj Haulik na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Juraj Haulík na Wikimedia Commons

Předchůdce: Alexandr Alagović

biskup záhřebský 1837–1852

Nástupce: Juraj Haulík (jako arcibiskup)

Předchůdce: Juraj Haulík (jako biskup)

1. arcibiskup záhřebský 1852–1869

Nástupce: Josip Mihalović

Předchůdce: Franjo Vlašić

chorvatský bán první období 1840–1842

Nástupce: Ferenc Haller

Předchůdce: Ferenc Haller

chorvatský bán druhé období 1845–1848

Nástupce: Josip Jelačić