Johann Ledebur-Wicheln

Johann Ledebur-Wicheln
Ministr zemědělství Předlitavska
Ve funkci: 30. září 1895 – 30. listopadu 1897
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Kazimír Badeni
Předchůdce	Ferdinand von Blumfeld jako správce
Nástupce	Artur Bylandt-Rheidt
Doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci: 2. ledna 1889 – 14. května 1903
Panovník	František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1898 – 1901
Panovník	František Josef I.
Ve funkci: 1894 – 1895
Panovník	František Josef I.
Ve funkci: 1883 – 1892
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Strana konz. velkostatku
Narození	30. května 1842 Křemýž Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	14. května 1903 (ve věku 60 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť	(1868) Karolína Czerninová z Chudenic (1848–1908)
Rodiče	Adolf z Ledebur-Wichelnu a Johana z Nostic-Rienecku
Děti	Eugen Ledebur-Wicheln
Příbuzní	Františka z Ledebur-Wichelnu[1], Šarlota z Ledebur-Wichelnu[1] a Jan Adam z Ledebur-Wichelnu[1] (vnoučata)
Alma mater	Karlo-Ferdinandova univ.
Profese	politik
Commons	Johann Ledebur-Wicheln
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Ledebur-Wicheln, též hrabě Johann Ledebur nebo Johann von Ledebur-Wicheln (30. května 1842 Křemýž^[2] – 14. května 1903 Praha-Malá Strana^[3]) byl český a rakousko-uherský, respektive předlitavský šlechtic a politik, koncem 19. století ministr zemědělství Předlitavska ve vládě Kazimíra Badeniho.

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Ledebour-Wicheln původem z Vestfálska. Studoval práva v Praze a pak absolvoval studijní cesty v Německu a Anglii, kde se začal zabývat zemědělskou problematikou. V letech 1883–1893 byl poslancem Českého zemského sněmu, kde zasedal ve velkostatkářské kurii. Zde se profiloval jako stoupenec českého státního práva a česko-rakouského národního vyrovnání. Podporoval politiku mladočechů.^[4] Podle dobového zdroje ovšem na sněmu setrval po kratší dobu. Již na schůzi v září 1892 byla oznámena jeho rezignace.^[5]

V roce 1889 se stal doživotním členem Panské sněmovny.^[4]

Vrchol jeho politické kariéry nastal za vlády Kazimíra Badeniho, v níž se stal ministrem zemědělství Předlitavska. Funkci zastával v období 30. září 1895 – 30. listopadu 1897.^[6] Snažil se navázat na agrární reformy plánované jeho předchůdcem Juliem von Falkenhaynem. Prosazoval zemědělské družstevnictví a rozvoj zemědělského odborného školství. Z jeho iniciativy došlo v lednu 1898 k založení prvního zemědělského velkoskladu v dolnorakouském městě Pöchlarn.^[4]

V roce 1898 se ještě vrátil na Český zemský sněm, když byl v doplňovacích volbách v lednu 1898 zvolen za velkostatkářskou kurii.^[7]

Zemřel v květnu 1903 ve věku šedesáti let. Je pohřben v rodné Křemýži.^[2]

Sňatkem se spříznil s významnou českou rodinou Černínů, v roce 1868 se oženil s hraběnkou Karolínou Černínovou (1848–1908), c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, dcerou Jaromíra Černína. Z jejich manželství pocházelo pět dětí narozených v Praze a na černínském zámku v Petrohradě.^[8]

• 1. Johanna (18. 12. 1868 – 9. 4. 1940 Teplice)
  • ⚭ (1887) František Gabriel z Hartigu (15. 8. 1859 Vídeň – 21. 8. 1903 Mimoň), poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu, majitel panství Mimoň a Stráž pod Ralskem
• 2. Adolf Maria (2. 1. 1870 – 20. 2. 1949 Alkoven)
  • ⚭ (1896) hraběnka Marie Žofie Rességuier de Miremont (14. 7. 1872 Nisko – 28. 3. 1941 Vídeň)
• 3. Evžen (14. 11. 1873 – 12. 11. 1945 Terezín), senátor Národního shromáždění ČSR za Německou křesťansko sociální stranu lidovou 1920–1929, kritizoval československý stát a jeho národnostní politiku, v květnu 1945 byl internován do Terezína, kde i zemřel
  • ⚭ (1910) hraběnka Eleonora Larisch-Mönnich (8. 6. 1888 Solca – 3. 7. 1975 Kisslegg, Bádensko-Württembersko)
• 4. Karolína Marie (1. 7. 1875 – 4. 1. 1956 Balatongyörök)
  • ⚭ (1897) hrabě Viktor Széchenyi de Sárvár-Felsõvidék (10. 10. 1871 Prešpurk – 19. 4. 1945 Budapešť)
• 5. František (6. 9. 1877 – 24. 5. 1954 Wallerstein)
  • ⚭ (1909) princezna Marie Montenuovo (20. 10. 1881 Margarethen am Moos, Dolní Rakousy – 10. 8. 1954 Tegernsee)

Vlastnil několik velkostatků v Čechách (Křemýž, Kostomlaty pod Milešovkou, Milešov).^[9] Hlavním rodovým sídlem byl zámek Křemýž, do rodového majetku patřil také Ledebourský palác v Praze s proslulou barokní zahradou.

• Johann Ledebur-Wicheln na webu rakouského parlamentu
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan z Ledebur-Wichelnu na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Johann Ledebur-Wicheln

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Vláda Kazimíra Badeniho (1895–1897)
Předseda vlády Předlitavska	Kazimír Badeni (30. září 1895 – 30. listopadu 1897)
Ministři Předlitavska	Kazimír Badeni (vnitro; správce) • Leo von Bilinski (finance) • Paul Gautsch (kult a vyučování) • Johann Nepomuk Gleispach (spravedlnost) • Hugo Glanz von Eicha (obchod) • Johann Ledebur-Wicheln (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Emil von Guttenberg (železnice) • Leo von Bilinski (haličské záležitosti; správce) •→ Edward Rittner (haličské záležitosti)
Společní ministři Rakousko-Uherska	Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Edmund von Krieghammer (válka) • Benjámin Kállay (finance)