Johann Hermann Bauer

Johann Hermann Bauer (23. června 1861 Kotopeky^[1] – 5. dubna 1891 Görz) byl rakouský šachový mistr z poloviny českého původu.

Jeho otec byl majitelem statku v Kotopekách a později formálně vzdělaným malířem v Praze.^[2] Jeho matka Eleonora byla starší sestrou českého skladatele Josefa Richarda Rozkošného. Jako mladík se Bauer usadil ve Vídni a získal šachový mistrovský titul ve Frankfurtu roku 1887 (5. kongres DSB, Hauptturnier A). Jeho nejlepším turnajovým úspěchem byl Štýrský Hradec 1890 (+3 –0 = 3), kde skončil na druhém místě za Gyulou Makovetzem a před Emanuelem Laskerem a Georgem Marcem. V roce 1891 se během dvoukolového turnaje ve Vídni zdravotně zhroutil v době, když turnaj spolu s Adolfem Albinem vedl.^[3] Brzy poté ve věku 29 let zemřel na tuberkulózu.

Vyhrál zápasy proti Bernhardu Fleissigovi (2 : 0) v roce 1890, Albinovi (4 : 0) a Marcovi (3 : 1), oba v roce 1891.^[4]

J. H. Bauer je dnes známý hlavně tím, že v Amsterdamu 1889 prohrál s Emanuelem Laskerem po brilantní oběti dvou střelců. Typ kombinace provedené v partii se nazývá Lasker-Bauer.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Hermann Bauer na anglické Wikipedii.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.