Jodid měďný
Jodid měďný | |
---|---|
Gamma struktura (γ-CuI) | |
Beta struktura (β-CuI) | |
Alfa struktura (α-CuI) | |
Obecné | |
Systematický název | Jodid měďný |
Sumární vzorec | CuI |
Vzhled | Bílá krystalická látka, často bývá nahnědlá |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7681-65-4 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 190,45 g/mol |
Teplota tání | 606 °C |
Teplota rozkladu | 1290 °C (na Cu a I2) |
Hustota | 5,62 g/cm³ |
Index lomu | 2,346 |
Rozpustnost ve vodě | 0,008 g/100 g H2O (18 °C) 0,000 042 g/g H2O (25 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustné v kapalném amoniaku |
Struktura | |
Krystalová struktura | Krychlový (α) (standardní), šesterečná (β), kosočtverečná (γ) |
Bezpečnost | |
GHS07 GHS09 | |
H-věty | H302 H315 H319 H335 H400 |
P-věty | P261 P273 P305 P351 P338 |
Dráždivý (Xi) Nebezpečný pro životní prostředí (N) | |
R-věty | R22 R37 R41 R50/53 |
S-věty | S22 S26 S36/37/39 S57 S60 S61 |
NFPA 704 | 1 1 0 |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jodid měďný je bílá, anorganická sloučenina se vzorcem CuI. Tato látka je velice málo rozpustná ve vodě. Vyskytuje se ve třech modifikacích, nejčastější je však ta, kde je v krychlové soustavě.
Výroba
Průmyslově se vyrábí reakcí elementárního jódu s mědí, dle rovnice:
2Cu + I2 —t→ 2CuI |
|
Je možno tuto látku vyrábět reakcí měďnatých solí, jako je oxidu měďného s kyselinou jodovodíkovou:
Cu2O + 2HI → 2CuI + H2O |
|
Tuto látku je možno v laboratoři vytvořit reakcí síranu měďnatého a jodidu draselného, vedlejším produktem je jod. Reakce se provádí smícháním horkých vodných roztoků, meziproduktem je jodid měďnatý. Reakce probíhá dle rovnice:
2CuSO4 + 4KI → I2 + 2CuI + 2K2SO4 |
|
Reakce
Při reakci s rtutí vzniká hnědo-černý komplex, tetrajodoměďnatan rtuťný:
2Hg + CuI → Hg2[CuI4] |
|
Se silnými kyselinami tvoří jodovodík a měďnaté soli dané kyseliny. Takto reaguje např. s kyselinou chlorovodíkovou:
|
Využití
- Tato látka se používá na detekci elementární rtuti.
- Dále se tato látka používá při organických syntézách.
- Obdobně jako jodid stříbrný je tuto látku možno používat na vyvolávání deště. Tato látka totiž zvyšuje schopnost vzdušné vlhkosti tvořit kapky, popřípadě krystalky.
- Používá se jako katalyzátor při průmyslové výrobě nylonu.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodid měďný na Wikimedia Commons
Jodidy s prvkem v oxidačním čísle I. | |
---|---|
Jodid stříbrný (AgI) • Jodid hlinný (AlI) • Jodid astatný (AtI) • Jodid zlatný (AuI) • Jodid měďný (CuI) • Jodid lithný (LiI) • Jodid sodný (NaI) • Jodid draselný (KI) • Jodid rubidný (RbI) • Jodid cesný (CsI) • Jodid rtuťný (Hg2I2) • Jodid indný (InI) • Jodid thallný (TlI) • Jodid thorný (ThI) • Jodovodík (HI) | |