Jan Spáčil-Žeranovský
| Jan Spáčil-Žeranovský[1] | |
|---|---|
 Jan Spáčil Žeranovský | |
| Rodné jméno | Jan Spáčil |
| Narození | 26. ledna 1857 Žešov Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. ledna 1905 (ve věku 47 let) Šternberk Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Městský hřbitov v Prostějově |
| Povolání | básník, novinář, redaktor, překladatel a spisovatel |
| Příbuzní | Augustin Spáčil bratr Alois Spáčil bratr |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Spáčil, křtěný Johann Chrysostomus, pseudonim Jan Spáčil Žeranovský[1], také Jan (26. ledna 1857 Žešov[2] – 9. ledna 1905 Šternberk[3]), byl český novinář, spisovatel, humorista, básník a překladatel.
Život
Jan Spáčil se narodil poblíž Prostějova v obci Žešov do rodiny ševcovského mistra Johana Spáčila a jeho ženy Anežky rodem Valouchové též ze Žešova.[2] Základní vzdělávání započal ve své rodné obci a následně vystudoval gymnázium v Olomouci.
Po vykonaných studiích se Spáčil věnoval žurnalistice, nějaký čas pobýval ve Vídni, kde působil v redakcích různých tiskovin a později po návratu do vlasti působil v celé řadě politických listů jako redaktor, např. v "Divadelních listech", "Čechovy", "Ratiboru" a "Politikovy" v Praze, v "Našinci" v Olomouci a v letech 1894–1901 v "Hlasu"[4] v Brně. Vydával v nich svoje básně, úvahy, fejetony, črty a reportáže. Jeho příspěvky můžeme najít také ve Světozoru, Zlaté Praze, Koledě, Prostějovských novinách a Hlasech z Hané[5].
Za jeho života vyšla knížka črt a básní v hanáčtině "Samó tihó", kterou věnoval vlastenci a majiteli hostince Pod žudrem v Mlýnské ulici v Prostějově Štěpánu Kožušníčkovi. Jan Spáčil Žeranoský zemřel v prvních lednových dnech roku 1905 v psichiatrické léčebně ve Šternberku.[3][6]
Jeho jediná básnická sbírka "Výše a propasti" vyšla až posmrtně v roce 1909.
Bratři Johana Spáčila-Žeranovského
- Augustin Spáčil, (28. srpna 1871 Prostějov[7] - 30. prosince 1929 neznámo kde), český divadelní režisér, spisovatel, prozaik a překladatel.
Odkazy
Literatura
- 1892 František Bílý, Patery knihy plodů básnických, str.357
- 1926 Weldemar Ethen, Portréty a silhuety
- 1940 Bohuš Vybíral, Beletristický přínos olomouckého kraje
- 2000 Ivan Wernisch, Zapadlo slunce za dnem, který nebyl
Reference
- ↑ a b Přídomek Žeranovský si zvolil podle ulice v Prostějově, kde bydlela jeho studentská láska
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Jana Spáčila farnost Žešov
- ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Johana Spáčila-Žeranovského farnost Šternberk
- ↑ Hlas časopis církevní, Datum vydání 6.8.1899, redaktor Jan Spáčil
- ↑ Hlasy z Hané list politický a národohospodářský, ročníky 1882-1945
- ↑ Oznámení v dobovém tisku, Zivot, ročník 1905, Jan Spáčil-Žeranovský zemřel
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Augustina Spáčila farnost Prostějov
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Aloise Spáčila farnosti při kostele u sv.Kříže v Prostějově
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Aloise Spáčila farnosti při kostele u sv.Kříže v Prostějově
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Spáčil na Wikimedia Commons 
Autor Jan Spáčil ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Spáčil-Žeranovský
- Databáze Národní knihovny ČR, Spáčil, Jan, 1857-1905
- Jan Spáčil v informačním systému abART
- Prostějov statutární město, Před sto šedesáti lety se narodil Jan Spáčil – Žeranovský
- Internetová encyklopedie dějin Brna, Jan Spáčil - Žeranovský
- Databázeknih, Jan Spáčil - Žeranovský
- Dvě básně Jana Spáčila – Žeranovského, Večer v podletí a Na golgotu
Portály: Lidé | Rakousko-Uhersko
