Jan Karel Chotek z Chotkova
Jan Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína | |
---|---|
Předseda Invalidní komise | |
Ve funkci: ? – 1781 | |
Panovník | Marie Terezie, Josef II. |
Člen Dvorské válečné rady | |
Panovník | Marie Terezie |
Nejvyšší dědičný dveřník v Dolních Rakousích | |
Ve funkci: 19. listopadu 1765 – 8. listopadu 1787 | |
Panovník | Marie Terezie, Josef II. |
Předchůdce | Fridrich Vilém Haugwitz |
Nástupce | Jan Rudolf Chotek z Chotkova |
Nejvyšší dědičný dveřník v Horních Rakousích | |
Ve funkci: 16. ledna 1755 – 8. listopadu 1787 | |
Panovník | Marie Terezie, Josef II. |
Nástupce | Jan Rudolf Chotek z Chotkova |
Místokancléř v česko-rakouské dvorské kanceláři (?) | |
Ve funkci: 1749 – ? | |
Panovník | Marie Terezie |
Vyslanec v Berlíně | |
Ve funkci: 1748 – 1749 | |
Panovník | Marie Terezie |
Správce okupované Horní Falce | |
Ve funkci: 1743 – ? | |
Panovník | Marie Terezie |
Rada vrchního zemského úřadu ve Vratislavi | |
Ve funkci: 1739 – ? | |
Panovník | Karel VI., Marie Terezie |
Tajný rada | |
Císařský komorník | |
Narození | 29. října 1704 nebo 28. října 1705 Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
Úmrtí | 8. listopadu 1787 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
Titul | 1723 český hraběcí titul 1745 říšský hraběcí titul |
Choť | (1740) Anna Marie Kotulinská z Křížkovic (1711–1798) |
Rodiče | Václav Antonín Chotek (1674–1754) a Marie Terezie ze Scheidlernu (1682–1709) |
Děti | Jan Rudolf Chotek z Chotkova |
Příbuzní | Karel Chotek z Chotkova, Jan Nepomuk Rudolf Chotek z Chotkova, Ferdinand Maria Chotek z Chotkova, Josef Chotek z Chotkova, Heřman Chotek z Chotkova a Marie Aloisie Chotková z Chotkova[1] (vnoučata) |
Zaměstnání | politik |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | 1764 Královský uherský řád sv. Štěpána |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (29. října 1704 Praha – 8. listopadu 1787 Vídeň) byl český šlechtic a rakouský politik ze starobylého rodu Chotků. Ve státních úřadech nedosáhl významu svého mladšího bratra Rudolfa, ale spolu s ním pomohl ke vzestupu Chotků mezi vlivnou aristokracii habsburské monarchie 18. století. Pro své potomstvo zakoupil panství Nové Dvory, kde později vznikl empírový zámek Kačina.
Dětství a mládí
Narodil se v Praze jako třetí syn hraběte Václava Antonína Chotka (1674–1754) a jeho manželky Marie Terezie von Scheidlern (1682–1709). Jeho dva starší bratři František (1700–1708) a Václav (1703–1725) zemřeli předčasně. V letech 1718–1721 pobýval Jan Karel ve Vídni, kde pravděpodobně sloužil jako páže u císařského dvora, poté studoval filozofii a práva na Karlově univerzitě (1721–1726). Spolu s nejmladším bratrem Rudolfem absolvoval v letech 1727–1730 kavalírskou cestu po Evropě. Cesta zahrnovala studium na univerzitě v Leidenu, více než roční pobyt v Paříži a krátkodobé pobyty na různých místech v Německu a Itálii.
Kariéra
Po návratu ze zahraničních cest byl ze strany otce Václava Antonína Chotka více podporován mladší syn Rudolf, zatímco Jan Karel se několik let neúspěšně snažil prosadit ve státních službách. V roce 1739 se stal radou vrchního zemského úřadu ve Vratislavi, odkud musel odejít na počátku války o rakouské dědictví. V roce 1743 se stal správcem okupované Horní Falce, střídavě pobýval ve Vídni a v Sulzbachu, později byl nejvyšším válečným komisařem armády prince Karla Lotrinského v severní Itálii. Podle rodové legendy tehdy prodal stříbrné šperky své manželky, čímž umožnil vyplacení zadržovaného žoldu a dobytí Janova v září 1746. V letech 1748–1749 byl krátce vyslancem v Berlíně.
Od roku 1749 působil jako místokancléř v česko-rakouské dvorské kanceláři (kancléřem byl jeho mladší bratr Rudolf), jeho kompetence v této funkci ale nebyly zcela jasné, později byl jako generální válečný komisař členem Dvorské válečné rady a zasloužil se o výstavbu pražské Invalidovny. Omezený vliv jeho osobnosti dokládá fakt, že po bratrově smrti v roce 1771 rezignoval na státní funkce a veřejného dění se pak zúčastnil již jen jako předseda Invalidní komise (do roku 1781).
Kromě zmíněných státních úřadů získal též čestné hodnosti císařského tajného rady a komořího, v roce 1764 obdržel velkokříž Řádu sv. Štěpána. Od roku 1755 byl dědičným nejvyšším dveřníkem v Horních Rakousích, stejný post mu byl v roce 1765 udělen i pro Dolní Rakousko.[2] Od roku 1723 užívali Chotkové český hraběcí titul, Jan Karel s bratrem Rudolfem dosáhli v roce 1745 rozšíření hraběcího stavu pro celou Říši. Říšský hraběcí titul byl oceněním jejich zásluh v počátcích vlády Marie Terezie, formálně byl ale diplom vydán pro jejich otce Václava Antonína.
Majetkové poměry a rodina
Přestože byl starším potomkem, kvůli napjatým vztahům s otcem převzal při rozdělování majetku po matce v roce 1736 menší podíl (Bělušice). V roce 1764 zakoupil za 440 000 zlatých panství Nové Dvory na Kutnohorsku, kde nechal postavit umělou zříceninu, nechal vysázet les a podnikl i stavební úpravy novodvorského zámku (zřízení divadla v roce 1784), zámek Kačina zde vznikl až za jeho syna Jana Rudolfa. Mezitím za zásluhy dostal v roce 1753 darem palác ve Vídni (dříve palác Strozziů ve vídeňské čtvrti Josefstadt). Zde sice trvale sídlil, ale finanční problémy jej přinutily prodat přilehlé pozemky.
V roce 1740 se ve Vídni oženil s hraběnkou Annou Marií hraběnkou Kotulínskou z Kotulína (1711–1798), vdovou po hraběti de Hautois. Z jejich manželství se narodilo pět dětí, dospělosti se ale dožil jen syn Jan Rudolf (1749–1824), který byl významným představitelem Chotků v politice i v úpravách rodových sídel (Veltrusy, Kačina).
Odkazy
Reference
Literatura
- BROŽOVSKÝ, Miroslav: Veltrusy; Praha, 1973
- CERMAN,Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; Praha, 2008 ISBN 978-80-7106-977-5
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VIII. - Východní Čechy; Praha, 1989
- Ottův slovník naučný - díl XII.; Praha, 1897 (reprint 1998) ISBN 80-7185-157-4
Chotkové z Chotkova a Vojnína | ||
---|---|---|
1702 stav svobodných pánů • 1723 český hraběcí titul • 1745 říšský hraběcí titul • 1755 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Horních Rakousích • 1765 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Dolních Rakousích • 1879 dědičný člen rakouské Panské sněmovny Říšské rady • 1970 vymřeli po meči | ||
1. generace | Otto († po 1400) | |
2. generace | Jan († po 1474) | |
3. generace | Jindřich († před 1500) | |
4. generace | Jakub († po 1500) | |
5. generace | Petr († před 1537) | |
6. generace | Mikuláš • Václav († před 1568) | |
7. generace | Kryštof († asi 1589) • Jan (1519–1591) • Jiří (po 1520 – po 1589) • Zikmund (po 1521–1603) | |
8. generace | Adam (před 1553–1592) • Václav (1554–1612) • Adam | |
9. generace | Jiří († 1620) • Karel († 1638) | |
10. generace | Adam Jiří († po 1623) • Jan Václav (před 1627–1638) • Jiří Rudolf (1628–1673) • Vilém (po 1628–1674) | |
11. generace | Ignác Rudolf († po 1683) • Václav Antonín (1674–1754) | |
12. generace | Václav (1703–1725) • Jan Karel (1704–1787) • Rudolf (1706–1771) | |
13. generace | Marie Quidobaldina Brigita (1738–1810) • Jan Rudolf (1748–1824) | |
14. generace | Jan Nepomuk (1773–1824) • Josef (1776–1809) • Marie Aloisie (1777–11864) • Ferdinand Maria (1781–1836) • Karel* (1783–1868) • Terezie (1785–1872) • Heřman** (1786–1822) | |
15. generace | ||
16. generace | Rudolf Karel (1832–1894) • Emerich (1833–1911) • Ferdinand (1838–1913) • Isabella (1842–1857) • Arnošt (1844–1927) • Karolina (1846–1933) • Karel* (1853–1926) • Marie* (1855–1943) • Olga* (1860–1934) • Wolfgang* (1860–1926) • Zdenka* (1861–1946) • Marie Pia* (1863–1935) • Henrietta** (1863–1946) • Karolina* (1865–1919) • Anna** (1865–1882) • Žofie* (1868–1914) • Gabriela** (1868–1933) • Rudolf Otto** (1870–1921) • Oktavie* (1873–1946) • Marie Antonie* (1874–1930) • Marie Henrieta* (1880–1964) | |
17. generace | Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884) • Karel (Cary)* (1887–1970) • Antoinetta* (1888–1910) • Ada* (1890–1939) | |
Sídla | Veltrusy • Kačina • Nové Dvory • Velké Březno • Chotkovský palác ve Vídni • Chotkovský palác v Praze • Dolná Krupá | |
Pohřebiště | Chotkovská hrobka (Nové Dvory) • Chotkovská hrobka (Valtířov) • Chotkovská hrobka (Dolná Krupá) • Kostel sv. Martina v Kozlech • Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech • Městský hřbitov v Litoměřicích | |
* velkobřezenská větev, ** uherská větev, tučně jsou vyznačeni Václav Antonín Chotek a majitelé majorátu (později velkostatku) Veltrusy |