Fridrich Ludvig Germanovič Šrader

Fridrich Ludvig Germanovič Šrader
Narození	23. října 1854 Petrohrad
Úmrtí	březen 1931 (ve věku 76 let) Světogorsk
Povolání	fotograf
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich Ludvig Germanovič Šrader (rusky: Фридрих Людвиг Германович Шрадер, 23. října 1854, Petrohrad – březen 1931, Světogorsk) byl petrohradský fotograf, „otec ruského portrétu v umělém osvětlení“, majitel společnosti A. Renz a F. Šrader (H. Rentz a F. Schrader).^[1]

Fridrichův otec byl Němec Johannovič (Ermolaj Ivanovič) vlastnil továrnu na nábytek a profesionálně se zabýval řezbářstvím. Jeho řezby jsou tedy k dispozici zejména v katedrále v Gatčině a katedrále ve Smolném. Otec také určil kariéru svého syna, dospělého Fridricha poslal do světa, aby studoval jako fotograf v Německu a Francii, a po svém návratu dostal práci ve fotoateliéru v Petrohradě „A. Rentz a spol. “ Vlastníkem zařízení Heinrich (Andrew) Rentz byl sourozenec Fridrichovy matky. V roce 1893 studio změnilo název na „A. Renz a F. Šrader“ (H. Rentz & F. Schrader), protože se stali partnery. Jejich rodinný podnik si toto jméno uchoval i po roce 1899, kdy byl Fridrich jediným majitelem. Ateliér byl vždy umístěn v centru Petrohradu, na ulici Bolšaja Morskaja, ale někdy se z objektivních důvodů nezávislých na majiteli přestěhoval a změnil číslo popisné domů: 32, 30, 27, 21.

Od roku 1901 dostal Friedrich příležitost na vlastních výrobcích umísťovat Státní znak Ruské říše, protože trvalé členství v Ruské císařské technické společnosti, které získal, toto privilegium automaticky umožnilo.^[2]

Obchod byl populární mezi všemi společenskými třídami hlavního města, vyznačoval se stálou kvalitou fotografií a vkusem v jejich designu. Na prestižních výstavách fotografií získával ceny a ocenění. V roce 1917 byla společnost „A. Renz a F. Šrader“ znárodněna bolševiky a změnila název.

V roce 1918 se Friedrich přestěhoval jako emigrant do města Vyborg, které v té době patřilo Finsku, které se oddělilo od Ruska. Po dvanácti letech, v roce 1930, se Friedrich usadil ve městě Enso (nyní Světogorsk). Zemřel ve Světogorsku v březnu roku 1931, bylo mu 76 let.^[3]

Portréty státníků

• Portrét císaře Alexandra III na jachtě Polar Star
• Princ A. P. Oldenburg
• Ministr financí Ruska I. A. Vyšněgradskij
• Diplomat S. A. Poklevsky-Kozel, vyslanec Íránu, Japonska, Rumunska

Portréty vydavatelů, spisovatelů, novinářů:

• A. S. Suvorin
• Fjodor Sologub
• V. M. Doroševič

Portréty umělců:

• Ilja Repin
• L. F. Lagorio

Portréty operních zpěváků:

• Mattia Battistini (Itálie)

Portréty dramatických umělců

• V. F. Komissarževskaja
• V. A. Mičurina
• Zpěvačka A. D. Vjálceva

Portréty baletních tanečnic

• A. J. Vaganova
• P. P. Parfentjeva
• L. K. Vsevolodskaja
• J. F. Kšesinskaja

Portréty skladatelů a hudebníků

• Sergej Rachmaninov
• Milij Alexejevič Balakirev
• A. D. Šeremetěv
• Fjodor Ivanovič Šaljapin
• Alexandr Glazunov

Portréty důstojníků a státníků

• Alexej Alexejevič Brusilov
• Plukovník Carl Gustaf Emil Mannerheim, prezident Finska
• N. P. Liněvič, vrchní velitel ruské armády (1905–1906)

• Čestná recenze na fotografické výstavě v Petrohradě 3. května 1891
• Nejvyšší ocenění panovníka Alexandra III. z roku 1891
• Stříbrná medaile na IV. fotografické výstavě v Petrohradě 30. března 1894
• Nejvyšší ocenění cara Mikuláše II. 26. října 1894
• Zlatá medaile na výstavě uměleckých fotografií v Moskvě únor – duben 1896
• Stříbrná medaile na Všeruské průmyslové výstavě v Nižním Novgorodu (fotografické oddělení) v říjnu 1896
• Stříbrná medaile na Stockholmské průmyslové a umělecké výstavě v říjnu 1897
• Ocenění „Rady ruské fotografické společnosti“ na 5. fotografické výstavě císařské ruské technické společnosti v dubnu 1898
• Velká cena na pařížské výstavě za účast na kolektivní práci členů oddělení Ruské císařské technické společnosti, říjen 1900
• Čestný diplom na Mezinárodní výstavě umění v Petrohradě 10. dubna 1903

• 
  Princ A. P. Oldenburg (1844–1932), vnuk císaře Pavla I., generál pěchoty, senátor
• 
  Kníže F. F. Jusupov (1856–1928), velitel pluku kavalérie
• 
  Kníže S. M. Volkonskij (1860–1937), ředitel císařských divadel
• 
  Hrabě Frederick Georg Magnus von Berg (1845–1938)
• 
  I. N. Michajlov, státní rádce
• 
  S. V. Rachmaninov (1873–1943), skladatel
• 
  V. F. Komissarževskaja (1864–1910), herečka
• 
  J. F. Kšesinskaja, ballerina z Mariinského divadla
• 
  Mattia Battistini (1856–1927), italský operní umělec (baryton)
• 
  Milij Alexejevič Balakirev (1837–1910), skladatel a dirigent
• 
  Ilja Repin (1844–1930), ruský umělec
• 
  L. F. Lagorio (1827–1905), ruský malíř a akvarelista
• 
  V. M. Doroševič (1865–1922), ruský prozaik, publicista, kritik
• 
  M. O. Menšikov (1859–1918), novinář, přítel A. P. Čechova
• 
  A. V. Širjajev (1867–1941), tanečník, choreograf, jeden z prvních režisérů filmu a animovaných filmů, ctěný umělec RSFSR
• 
  N. Gay, A. S. Suvorin, V. P. Burenin
• 
  A. S. Suvorin se zaměstnanci vydavatelství Novoje vremja (Nový věk)
• 
  Výbor literárního fondu, vlevo spisovatel K. M. Stanjukovič
• 
  Členové V. oddělení Ruské císařské technické společnosti v roce 1904, třetí zleva F. G. Šrader
• 
  Pěvecký sbor, 1895
• 
  Maria Petrovna Chudobina, 1902
• 
  V. V. Komstadius

• 
  Ročenka císařských divadel období 1893–1894
• 
  Noviny Novoje vremja leden 1901 (vydavatel A. S. Suvorin)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Шрадер, Фридрих Людвиг Германович na ruské Wikipedii.

• Fotografie v Rusku

• Т. Вуори, Э. Г. Шрадер. Фотоателье «H.Rentz & F. Schrader» в Санкт-Петербурге // Сб. «Немцы в Санкт-Петербурге (XVIII—XX века): биографический аспект». – Выпуск 3. СПБ, МАЭ РАН, 2005. – с. 115—121.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich Ludvig Germanovič Šrader na Wikimedia Commons
• Ренц Шрадер — сайт, посвящённый истории фотоателье «А.Рентцъ и Ф.Шрадеръ» («H. Rentz & F. Schrader»)
  • История фотоателье `Е. М. Аndersen` (Выборг)
  • Воспоминания фотографа и владельца фотоателье «E.M. Andersen» (г. Выборг) Александра Фридриховича Шрадера (сына Ф. Г. Шрадера). Финский журнал «Seura» № 16 (20.04.1966)
  • Костюмированный Бал в Зимнем дворце 1903 год
• Большой Русский альбом
• Следы времени
• Фотоальбом «3-й созыв Государственной Думы» 1910 г. (Портреты за единичными исключениями сняты фотоателье «А. Ренцъ и Шрадеръ»)