Fluorid trioxygenylu

Fluorid trioxygenylu
Obecné
Systematický názevFluorid trioxygenylu
Ostatní názvyfluorid ozonidu
Anglický názevTrioxygen difluoride nebo ozone difluoride
Německý názevTrisauerstoffdifluorid
Sumární vzorecO3F2
Vzhledtmavě červená tekutina
Identifikace
Registrační číslo CAS16829-28-0
PubChem22061841
SMILESFOOOF
InChIInChI=1S/F2O3/c1-3-5-4-2
Key: VVZRXWIVHSBDAU-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost85,995 g/mol
Teplota tání−190 °C
Hustota1,8 g/cm3
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid trioxygenylu je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem O3F2. Patří mezi fluoridy kyslíku.

Příprava

Fluorid trioxygenylu lze připravit působením elektrického výboje na směs fluoru a kyslíku při teplotě přibližně -190 °C a nižším tlaku:[1]

3 O2 + 2 F2 → 3 O3F2

Poprvé byl syntetizován koncem 30. let 20. století japonskými vědci Aoyamou a Sakurabou.[2]

Vlastnosti

Fluorid trioxygenylu je tmavě hnědá až krvavě červená kapalina, která tuhne při −190 °C.[3] Je to silné oxidační činidlo, srovnatelné s fluoridem dioxygenylu a je reaktivnější než fluor a difluorid kyslíku.

Stejně jako ostatní fluoridy kyslíku je fluorid trioxygenylu endotermický a rozkládá se při přibližně -158 °C za vývoji tepla, podle následující reakce:

2 O3F2 → O2 + 2 O2F2

S fluoridem trioxygenylu je bezpečnější pracovat než s ozonem a lze jej odpařit, tepelně rozložit nebo vystavit působení jisker, aniž by došlo k explozi. Při kontaktu s organickou hmotou nebo s oxidovatelnými sloučeninami může explodovat. Přidáním i jediné kapky fluoridu trioxygenylu k pevnému bezvodému čpavku povede k mírné explozi, když mají obě látky teplotu -183 °C.[1][4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trisauerstoffdifluorid na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 176. (německy) 
  2. ↑ KIRSHENBAUM, A. D.; GROSSE, A. V. Ozone Fluoride or Trioxygen Difluoride, O 3 F 2 1. Journal of the American Chemical Society. 1959-03, roč. 81, čís. 6, s. 1277–1279. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01515a003. (anglicky) 
  3. ↑ COMMUNICATIONS, EBCONT. Sauerstoff-Fluoride. roempp.thieme.de [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ STRENG, A. G. The Oxygen Fluorides. Chemical Reviews. 1963-12-01, roč. 63, čís. 6, s. 607–624. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0009-2665. DOI 10.1021/cr60226a003. (anglicky) 
Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle III.
Fluorid aktinitý (AcF3) • Fluorid stříbřitý (AgF3) • Fluorid hlinitý (AlF3) • Fluorid americitý (AmF3) • Fluorid arsenitý (AsF3) • Fluorid zlatitý (AuF3) • Fluorid boritý (BF3) • Fluorid bismutitý (BiF3) • Fluorid berkelitý (BkF3) • Fluorid bromitý (Br2F6) • Fluorid ceritý (CeF3) • Fluorid kalifornitý (CfF3) • Fluorid chloritý (Cl2F6) • Fluorid curitý (CmF3) • Fluorid kobaltitý (CoF3) • Fluorid chromitý (CrF3) • Fluorid dysprositý (DyF3) • Fluorid erbitý (ErF3) • Fluorid einsteinitý (EsF3) • Fluorid europitý (EuF3) • Fluorid železitý (FeF3) • Fluorid gallitý (GaF3) • Fluorid holmitý (HoF3) • Fluorid joditý (IF3) • Fluorid inditý (InF3) • Fluorid iriditý (IrF3) • Fluorid lanthanitý (LaF3) • Fluorid lutecitý (LuF3) • Fluorid manganitý (MnF3) • Fluorid dusitý (NF3) • Fluorid niobitý (NbF3) • Fluorid neodymitý (NdF3) • Fluorid niklitý (NiF3) • Fluorid neptunitý (NpF3) • Fluorid fosforitý (PF3) • Fluorid promethitý (PmF3) • Fluorid praseodymitý (PrF3) • Fluorid plutonitý (PuF3) • Fluorid rhoditý (RhF3) • Fluorid ruthenitý (RuF3) • Fluorid siřitý (SF3) • Fluorid antimonitý (SbF3) • Fluorid skanditý (ScF3) • Fluorid samaritý (SmF3) • Fluorid terbitý (TbF3) • Fluorid thoritý (ThF3) • Fluorid titanitý (TiF3) • Fluorid thallitý (TlF3) • Fluorid thulitý (TmF3) • Fluorid uranitý (UF3) • Fluorid vanaditý (VF3) • Fluorid yttritý (YF3) • Fluorid ytterbitý (YbF3) • Fluorid zirkonitý (ZrF3)