Ferdinand Herčík
Ferdinand Herčík | |
---|---|
Narození | 6. ledna 1861 nebo 6. ledna 1864 Třeboň Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 26. srpna 1923 Brno Československo Československo |
Místo pohřbení | Praha |
Národnost | česká |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, ilustrátor pedagog |
Manžel(ka) | Marie rozená Mandlová |
Hnutí | historismus, impresionismus, realismus |
Významná díla | Alegorie čtyř uměleckých řemesel (Uměleckoprůmyslové museum v Praze) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ferdinand Herčík (6. ledna 1861 Třeboň[1] – 26. srpna 1923 Brno[2]) byl český malíř, architekt, ilustrátor, pedagog a vydavatel časopisu Dílo.
Životopis
Narodil se jako první ze dvou synů Josefa Herčíka (1831-1876) a jeho manželky Anny, rozené Lannové, jeho křestním kmotrem byl matčin bratr Ferdinand Lanna, syn schwarzenberského právníka téhož jména a synovec loďmistra Vojtěcha Lanny staršího. Po otcově smrti se matka se syny Ferdinandem a Janem přestěhovala do Prahy.[3]
Ferdinand Herčík po studiu střední školy pracoval jako technik, od roku 1880 studoval architekturu na Českem vysokém učení technickém v Praze, studia pravděpodobně dokončil, v pobytové přihlášce se označuje titulem architekt. Dále od roku 1889 studoval historickou figurální malbu na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Maxe Pirnera, Václava Brožíka a Vojtěcha Hynaise. V roce 1899 obdržel stipendium Josefa Hlávky na studijní pobyt v Paříži, který strávil v Espace Eiffel Branly.
Maloval, vyučoval kreslení, vydával výtvarný časopis Dílo.
Dne 21. listopadu 1903 se v kostele sv. Václava na Smíchově oženil s Marií Mandlovou (* 1872), která pracovala jako modistka. Na podzim roku 1905 se přestěhovali do Brna, kde Herčík v letech 1905-1923 vyučoval kreslení na české technice a byl jmenován profesorem.[4]
Dílo
Maloval figurální kompozice. Věnoval se také kresbě, ilustracím do časopisů a vytváření map. Jeho stěžejním dílem je šest monumentálních nástěnných kompozic Alegorie uměleckých řemesel, a to Zlatnictví, Kovářství, Grafické umění, Sochařství, Sklářství a Keramika, namalovaných v letech 1899-1900 na stěnách schodiště Uměleckoprůmyslového musea v Praze, mezi druhým a třetím poschodím.
Galerie
- Alegorie zlatnického umění
- Alegorie grafického umění
- Alegorie sochařského umění
- Schodiště Uměleckoprůmyslového musea v Praze
- Stojící akt (Olej na plátně)
- Libuše - historický výjev (Olej na plátně)
- František Josef 1. (olej na plátně) datace 1911 (Moravská galerie v Brně)
- Lidový motiv, výzdoba průčelí školy v Prostějově (glazovaná keramika) datace 1910 Realizace RAKO
Odkazy
Reference
Literatura
- Křídla slávy (Vojtěch Hynais, čeští Pařížané a Francie). Katalog výstavy, Praha 2001
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Herčík na Wikimedia Commons
- Ferdinand Herčík v informačním systému abART
- Ferdinand Herčík v Encyklopedii dějin města Brna