Drahomíra Gajdošová

Ing. Drahomíra Gajdošová
Narození1921 (102–103 let)
BrnoČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo 
Povoláníredaktorka, básnířka
RodičeAdolf Gajdoš, Františka Slizowská
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Drahomíra Gajdošová (18. srpna 1919 Brno-Židenice – po roce 2008, Washington, USA) byla moravská žurnalistka, autorka knihy a povídek pro mládež.

Život

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Byla dcerou spisovatele Adolfa Gajdoše a jeho manželky Františky, rozené Slizowské (1884–1958). Měla bratry Tadeáše (1911–1973), Zbislava (1914–1986) a Kazimíra (1922–2021).[1]

Úspěšně maturovala na 2. české reálce v Brně roku 1937,[2] v únoru 1946 vystudovala agrární inženýrství na Vysoké škole zemědělské v Brně.[3] Byla členkou Moravského kola spisovatelů, ze kterého byla v únoru 1948 vyloučena jeho Akčním výborem.

Podle zjištění Ladislava Soldána opustila v roce 1951 ilegálně Československo. Po pobytu v Austrálii se usadila v Oregonu (USA), kde žila s manželem a dcerou Mary (*1962, provdaná jako Mariela Flores) pod jménem Helen D. Cibulka.[4]. Poté co ovdověla se přestěhovala do Eastsoundu ve Washingtonu. Poslední zmínky jsou z roku 2008.

Dílo

Deníky a časopisy

V letech 1946–1948 byla vedoucí redaktorkou sobotní kulturní přílohy – Ženská hlídka, deníku Národní obroda Československé strany lidové. V roce 1947 zde zveřejnila své reportáže o cestě po Polsku; v Národní obrodě přispívala i do jiných rubrik (např. filmová rubrika).[5] Recenze podepisovala šiframi Mg., G. a g.[6]

V emigraci zveřejňovala jako D. Gajdošová-Cibulková povídky v exilovém periodiku Nový život.[7]

  • Příběh malého indiánka (1956)
  • Vánoce pod Jižním křížem (1969)
  • Láska k vlasti (1969)

Knižní vydání

Jediná kniha, kterou Drahomíra Gajdošová v Československu vydala, byla pro její vykonstruovanost přijata kritikou s rozpaky.[8] (Shovívavější byla recenze v Novém obzoru, ve kterém byla zaměstnána.[9])

  • Stříbrný smích (pro mládež, obálka a ilustrace František Bílkovský; Brno, Brněnská tiskárna, 1946)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Společnost. Národní obroda. 13. 1. 1948, s. 6. 
  2. ↑ Výroční zpráva 2. české státní reálky v Brně za školní rok 1937, s. 24 [online]. Moravská zemská knihovna [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vysoká škola zemědělská v Brně 1919-1994. Ročenka k 75. jubileu Vysoké školy zemědělské v Brně (VŠZ Brno 1994, str. 56) [online]. Moravská zemská knihovna [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ SOLDÁN, Ladislav. Josef Baby Kratochvíl – vědec, skaut a spisovatel. In: Pavla Kubíková a kolektiv. Jak reflektujeme českou literaturu vzniklou v zahraničí. Praha: Obec spisovatelů, 2000. Dostupné online.
  5. ↑ Brněnští filmoví publicisté – Brno (1945–1948) na stránkách Čeští filmoví publicisté a kritici. sites.google.com [online]. [cit. 2020-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-13. 
  6. ↑ Např. Přístav lásky (šifra G.). Národní obroda. 24. 5. 1947, s. 5. 
  7. ↑ Benáková Marie: Exilové periodikum Nový život/příloha [online]. Karolinum Press [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ PAZOUREK, V. (vpa). Po vyjetých kolejích. Svobodné noviny. 28. 6. 1946, s. 4. 
  9. ↑ K. T. Pěkné knížky pro mládež. Nový obzor. 18. 9. 1946, s. 3. 

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech