Cchaj Čchang
Cchaj Čchang | |
---|---|
Narození | 14. května 1900 Shuangfeng County |
Úmrtí | 11. září 1990 (ve věku 90 let) Peking |
Místo pohřbení | Papaošanský revoluční hřbitov |
Alma mater | Komunistická univerzita pracujících východu Shuangfeng County No. 1 High School |
Povolání | politička a školní učitelka |
Politická strana | Komunistická strana Číny |
Choť | Li Fu-čchun |
Rodiče | Ge Jianhao |
Příbuzní | Cchaj Che-sen (sourozenec) Siang Ťing-jü (bratrova manželka) |
Funkce | poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cchaj Čchang (čínsky pchin-jinem Cài Chàng, znaky zjednodušené 蔡畅, tradiční 蔡暢; 14. května 1900 – 11. září 1990) byla čínská komunistická politička, předsedkyně Všečínského svazu žen (1949–1978) a místopředsedkyně stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu, 1975–1980), dlouholetá členka ústředního výboru Komunistické strany Číny (1945–1982).
Život
Cchaj Čchang se narodila 14. května 1900 v okrese Siang-jang v centrální části provincie Chu-nan. Navštěvoval místní dívčí základní školu, odmítla manželství domluvené jí otcem a odešla na dívčí střední školu v Čchang-ša. Po jejím absolvování roku 1916 vyučovala na základní škole.[1] V zimě 1917–1918 se stala jednou z prvních žen, které se připojily k Nové lidové studijní společnosti Mao Ce-tunga a Cchaj Che-sena, jejího bratra. Koncem roku 1919 odjela s matkou, Cchaj Che-senem a jeho budoucí ženou Siang Ťing-jü do Francie kde studovala anarchismus, marxismus a leninismus spolu s dalšími čínskými socialistickými feministkami, částečně pracovala v továrně. Roku 1922 vstoupila do Socialistického svazu mládeže Číny a vdala se za Li Fu-čchuna, později jednoho z vůdců Komunistické strany Číny. Do Komunistické strany Číny vstoupila roku 1923. Začátkem roku 1924 se jí narodila dcera, její jediné dítě. Dceru předala do opatrování své matce a odjela s manželem do Moskvy, kde studovali na Komunistické univerzitě pracujících Východu. Na podzim 1924 se manželé vrátili do Číny.[1]
V Číně se v Kantonu neprodleně zapojila do politické práce, působila v ženském výboru tamní provinční organizace KS Číny a v ženském oddělení Kuomintangu, přičemž se soustředila na zlepšování pracovních podmínek žen a jejich zrovnoprávnění s muži.[1] S úspěchem Severního pochodu se s manželem přesunuli do Nan-čchangu v provincii Ťiang-si, kde řídila ženské byro provinčního výboru KS Číny a oddělení propagandy provinční organizace Kuomintangu. Po rozpadu aliance komunistů s Kuomintangem působila v ilegalitě jako komunistická aktivistka ve Wu-chanu, Šanghaji a Hongkongu, v létě 1928 se účastnila VI. sjezdu KS Číny v Moskvě.[1] Koncem roku 1931 byla přeložena do centrální sovětské oblasti v Ťiang-si, kde vyučovala sociální historii ve škole Rudé armády, vedla ženské (a přechodně i organizační) oddělení provinčního výboru KS Číny. Zúčastnila se Dlouhého pochodu. Poté v komunisty ovládaných regionech severozápadní Číny vedla ženské hnutí, stála v čele ženského oddělení ústředního výboru. V letech 1938–1940 byla na studijním a léčebném pobytu v Moskvě.[1]
Roku 1945 byla na VII. sjezdu KS Číny zvolena členkou ústředního výboru (znovuzvolena na následujících sjezdech v letech 1956, 1969, 1973 a 1977, v ústředním výboru zůstala do roku 1982) a stanula v čele přípravného výboru Všečínského svazu žen[1]. Organizovala hnutí žen na osvobozených územích, roku 1949 byla na I. sjezdu svazu žen zvolena jeho předsedkyní (znovuzvolena na následujících sjezdech roku 1953 a 1957, předsedkyní zůstala do IV. sjezdu roku 1978). Po roce 1949 zaujímala vysoké prestižní posty v orgánech Čínské lidové republiky, v letech 1949–1954 byla jedinou ženou v ústřední lidové vládě Čínské lidové republiky, roku 1949 se účastnila jednání Čínského lidového politického poradního shromáždění, v letech 1949–1957 řídila ženské oddělení Všečínské federace odborů, byla členkou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1954–1980) a v letech 1975–1980 i jeho místopředsedkyní.[1]
V 50. letech byla aktivní a viditelná v ženském hnutí v Číně i na mezinárodní scéně, v 60. letech se stáhla z veřejných akcí. Koncem 70. let byla opět uznána a oslavována jako vzorová revolucionářka.[1]
Reference
- ↑ a b c d e f g h WILES, Sue. Cai Chang. In: LEE, Lily Xiao Hong; STEFANOWSKA, A. D. Biographical Dictionary of Chinese Women. The Twentieth Century 1912-2000. Abington, Oxon: Routledge, 2015. ISBN 0-7656-0043-9. S. 21–25. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cchaj Čchang na Wikimedia Commons
Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. volební období (1954–1959) |
| ||||||||||||
2. volební období (1959–1964) | Lin Po-čchü (zemřel 1960), Li Ťi-šen (zemřel 1959), Luo Žung-chuan (zemřel 1963), Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Kuo Mo-žo, Chuang Jen-pchej, Pcheng Čen, Li Wej-chan, Čchen Šu-tchung, Tändzin Gjamccho (do 1959), Saifuddin Azizi, Čcheng Čchien, Čhökji Gjalcchän (do 1964), Che Siang-ning, Liou Po-čcheng, Lin Feng | ||||||||||||
3. volební období (1965–1975) | Pcheng Čen (do 1966), Liou Po-čcheng, Li Ťing-čchüan (do 1966), Kchang Šeng, Kuo Mo-žo, Che Siang-ning (zemřela 1972), Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Li Süe-feng, Sü Siang-čchien, Jang Ming-süan (zemřel 1967), Čcheng Čchien (zemřel 1968), Saifuddin Azizi, Lin Feng (do 1966), Liou Ning-i, Čang Č’-čung (zemřel 1969), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen | ||||||||||||
4. volební období (1975–1978) |
| ||||||||||||
5. volební období (1978–1983) |
| ||||||||||||
6. volební období (1983–1988) |
| ||||||||||||
7. volební období (1988–1993) | Si Čung-sün, Ulanfu (zemřel 1988), Pcheng Čchung, Wej Kuo-čching (zemřel 1989), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän (zemřel 1989), Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Wang Chan-pin | ||||||||||||
8. volební období (1993–1998) | Tchien Ťi-jün, Wang Chan-pin, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Čchin Ťi-wej (zemřel 1997), Li Si-ming, Wang Ping-čchien, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Bög, Tömür Dawamät, Kan Kchu (zemřel 1993), Li Pchej-jao (zemřel 1996), Wu Ťie-pching | ||||||||||||
9. volební období (1998–2003) | Tchien Ťi-jün, Sie Fej (zemřel 1999), Ťiang Čchun-jün, Cou Ťia-chua, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Bög, Tömür Dawamät, Wu Ťie-pching, Pcheng Pchej-jün, Che Lu-li, Čou Kuang-čao, Čcheng Kche-ťie (do 2000), Cchao Č’, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua | ||||||||||||
10. volební období (2003–2008) | Wang Čao-kuo, Li Tchie-jing, Ismail Ähmäd, Che Lu-li, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua, Ku Siou-lien, Ragdi, Šeng Chua-žen, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Fu Tchie-šan (zemřel 2007) | ||||||||||||
11. volební období (2008–2013) | Wang Čao-kuo, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Chua Ťien-min, Čchen Č’-li, Čou Tchie-nung, Li Ťien-kuo, Ismail Tiliwaldi, Ťiang Šu-šeng, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Sang Kuo-wej | ||||||||||||
12. volební období (2013–2018) | Li Ťien-kuo, Wang Šeng-ťün, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Wang Čchen, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Čang Pching, Čhampa Phüncchog, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čang Pao-wen, Čchen Ču | ||||||||||||
13. volební období (2018–2023) | Wang Čchen, Cchao Ťien-ming, Čang Čchun-sien, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čchen Ču, Wang Tung-ming, Padma Čhöling, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Wu Wej-chua | ||||||||||||
14. volební období (2023–2028) | Li Chung-čung, Wang Tung-ming, Siao Ťie, Čeng Ťien-pang, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Che Wej, Wu Wej-chua, Tchie Ning, Pcheng Čching-chua, Čang Čching-wej, Losang Gjalcen, Šöhrät Zakir |
Všečínský svaz žen | |
---|---|
předsedkyně | Cchaj Čchang (1949–1978) • Kchang Kche-čching (1978–1988) • Čchen Mu-chua (1988–1998) • Pcheng Pchej-jün (1998–2003) • Ku Siou-lien (2003–2008) • Čchen Č’-li (2008–2013) • Šen Jüe-jüe (2013–2023) • Šen I-čchin (2023– ) |