Bouřný
| Bouřný | |
|---|---|
 Pohled na Bouřný z Nové Huti | |
| Vrchol | 703 m n. m. |
| Prominence | 76 m |
| Izolace | 0,95 km → Pěnkavčí vrch |
| Seznamy | Lužické sedmistovky #10 Hory okresu Česká Lípa #5 |
| Poloha | |
| Stát | Česko Česko |
| Pohoří | Lužické hory / Lužický hřbet / Jedlovský hřbet / Lužský hřbet |
| Souřadnice | 50°49′47″ s. š., 14°36′29″ v. d. |
  Bouřný | |
| Hornina | znělec |
| Povodí | Ploučnice, Kamenice |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bouřný (německy Friedrichsberg) (703 m n. m.) je široký znělcový vrch v Lužických horách asi 1 km východně od Nové Huti (část obce Svor), v katastrálním území Horní Světlá pod Luží obce Mařenice. Jedná se o desátý nejvyšší vrchol Lužických hor a nejnižší z lužických sedmistovek.
Další informace
Kopec je zarostlý bučinami a smíšeným lesem. Po jeho západním a jižním úpatí vede asfaltová silnice z Nové Huti do obce Horní Světlá. Přes severní a severovýchodní úpatí kopce se táhne část linie bývalého československého opevnění a také zde vede žlutě značená turistická trasa.[1] Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika míst na úbočích hory. Je součástí území ve správě CHKO Lužické hory. Na starších mapách je Bouřný uváděn jako Bedřichovský vrch (Friedrichsberg) podle zaniklé a historicky nedoložené vesnice Bedřichov (Friedrichsdorf).
Na jižním úpatí je Bedřichovský viklan z jemnozrnného pískovce, podložím je lavice pevného pískovce. Viklan je vysoký 2 metry, široký 4,2 a dlouhý 4 metry. Je 400 metrů jihozápadně od rozcestí u zaniklého Kaufmanova buku.[2]
V geomorfologickém členění je Bouřný řazen pod Lužický hřbet (IVA-2A), jeho okrsek Jedlovský hřbet (IVA-2A.a).[3]
Rozcestí U sv. Jana
Pod kopcem je křižovatka lesních cest, kde byl podstavec se soškou sv. Jana Nepomuckého. Podstavec byl nalezen zasypaný v lese, vrácen zpět a na něj instalována nová soška od sochařů L. Šabra a V. Snížka z Říčan. V roce 2001 byla socha odcizena.[4]
Sirný pramen
Nedaleko zmíněného rozcestí je Sirný pramen. Jeho zabarvení nepochází od síry, ale z bakterií Leptothrix ochracea.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.
- ↑ FABIÁNEK, Otakar. Bedřichovský viklan. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1997, s. 143. ISBN 80-901955-2-0.
- ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část, s. 18.
- ↑ U svatého Jana [online]. Jiří Kühn, 1997-2010 [cit. 2010-11-07]. Dostupné online.
- ↑ PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 25.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bouřný na Wikimedia Commons - Podrobný popis Bouřného a okolí
Autoritní data  |
|
|---|
