Bewcastle (římská pevnost)

Bewcastle, Fanum Cocidi
Opevnění římské pevnosti Bewcastle
Účel stavby
vojenský
Základní informace
Výstavba	122
Zánik	367
Poloha
Adresa	hrabství Cumbria, Anglie Anglie
Souřadnice	55°3′50,4″ s. š., 2°41′6″ z. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bewcastle byla římská pevnost, kterou postavili severně od Hadriánova valu jako základnu určenou pro průzkum a výzvědnou službu, na obranu proti nenadálým útokům ze severu a na podporu místního kmene Brigantů, jejichž územím Hadriánův val procházel.^[1]

Římské jméno této pevnosti znělo Fanum Cocidi (v té podobě ho alespoň uvádí Ravennská Kosmografie), což znamená "Cocidiova svatyně". Cocidius byl bůh uctívaný v severní Británii.

Pozůstatky pevnosti se nacházejí v obci Bewcastle v hrabství Cumbria, 11 km na sever od římské pevnosti Banna (Birdoswald), která patří k těm na západě Hadriánova valu.

Název Fanum Cocidi byl pevnosti přiřčen na základě faktu, že z devíti oltářů objevených v této lokalitě je šest zasvěcených bohu Cocidiovi.

Pevnost byla mezi římskými pevnostmi neobvyklá svým tvarem, protože tvořila spíše nepravidelný šestiúhelník než obvyklý obdélník^[2][3]. S plochou téměř 24 tisíc čtverečních metrů zabírala celou malou náhorní plošinu tohoto tvaru ^[4] nad Kirk Beck a patřila k větším pevnostem.^[1]

S pevností Banna ji spojovala římská silnice známá jako Maiden Way. Mezi těmito dvěma pevnostmi byly objeveny dvě signalizační věže, které pravděpodobně sloužily předávání signálů z Bewcastlu do Birdoswaldu.

Probíhala ve čtyřech fázích. Pevnost byla postavena přibližně ve stejnou dobu jako pevnosti Hadriánova valu (120-140, případně 122-139/42^[5]), měla hliněné valy a byla ze dřeva, ale přinejmenším jednu bránu postavili z kamene a také budovu velitelství. Je dílem první kohorty Dáků, Cohors I Dacorum^[4], ale pevnost byla opuštěna, když ve 40. letech 2. století hranici posunuli na sever k Antoninovu valu.

Když se od něj vojsko stáhlo zpět, pevnost znovu fungovala od přibližně od roku 163, s hradbou zesílenou vrstvou kamenů. Pravděpodobně ji vybudovala legie V1 neboli legio VI Victrix (fáze 2).

Ke konci 2. století pevnost radikálně přestavěli s cílem zvýšit její kapacitu; první Nervova kohorta Germánů^[6], pěší a jízdní, 1000 mužů^[1]. Pevnost měla čtyři brány na čtyři světové strany, přičemž západní byla ta hlavní. Dům velitele (praetorium) ležel přibližně ve středu šestiúhelníku, budova velitelství (principia) od něj bezprostředně na sever. V jihovýchodní části pevnosti se nacházely lázně v Hadriánově stylu.

Nápisy na stavbách nalezené na místě dokládají, že na budování pevnosti se v celém průběhu její existence podílely odloučené oddíly přinejmenším tří legií: druhé (umístěné v Caerleonu ve Walesu), šesté (se sídlem v Yorku) a dvacáté legie (se sídlem v Chester)u.

Ve 2. století tvořila posádku první kohorta Dáků, což byla jednotka pěchoty v síle tisíc mužů. Ve 3. století pevnost držela první kohorta Cohors I Nerviorum (částečně jízdní).

Fáze 3: ke konci 3. století byla pevnost opět radikálně přestavěna. Na západní a severní straně byly vybudovány nové hradby, čímž se plocha pevnosti zmenšila, zřejmě v souvislosti s méně početnou posádkou. Budovy byly znovu přestavěny a lázně přeměněny na kasárenský blok. Fakt, že lázně stály uvnitř hradeb, svědčí o tom, že pevnost obklopovalo nepřátelské prostředí. A nevznikla u ní ani civilní osada.^[1]

Fáze 4. Pevnost byla téměř zničena v roce 343, když byl dobyt Hadriánův val. Pak ji znovu postavili, ale po invazi barbarů v roce 367 byla definitivně opuštěna a zničena. Důkazy v podobě mincí nasvědčují tomu, že byla opuštěna v 1. polovině 4. století (i když počet nalezených mincí je poměrně malý), ale zvědové ji mohli využívat až do roku 367, kdy jejich činnost byla ukončena.^[1]

V letech 1937, 1954 a 1957 v lokalitě probíhaly vykopávky, ale zjistily jen, kde se nacházely budovy uvnitř pevnosti, a našly několik oltářů.

Valy a příkopy pevnosti jsou dosud viditelné. Jižní část lokality zabírá kostel s hřbitovem, na kterém se nachází slavný Bewcastleský kříž.

Na severovýchod od tohoto místa se zachovaly ruiny Bewcastleského hradu. Tento normanský hrad byl postaven okolo roku 1092, s využitím kamene z římské pevnosti. Hrad údajně zničil Oliver Cromwell v roce 1641.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bewcastle Roman Fort) na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bewcastle na Wikimedia Commons

• J. Collingwood Bruce, Roman Wall (1863), Harold Hill & Son, ISBN 0-900463-32-5
• Frank Graham, The Roman Wall, Comprehensive History and Guide (1979), Frank Graham, ISBN 0-85983-140-X
• Historic England. "Monument No. 13013 ". PastScape . Načteno 6. října 2015.
• https://web.archive.org/web/20110511204212/http://www.roman-britain.org/places/fanum_cocidi.htm?lookup=aristoph.+ach.+1

• Hadriánův val
• Antoninův val
• Maiden Way
• Camboglanna
• Banna (Birdoswald)
• Seznam římských archeologických lokalit ve Velké Británii