Audrey Flacková

Audrey Flacková
Narození30. května 1931
New York
Úmrtí28. června 2024 (ve věku 93 let)
Southampton
Příčina úmrtídisekce aorty
Alma materCooper Union (do 1951)
New York University Institute of Fine Arts
High School of Music & Art
Newyorská univerzita
Yaleova univerzita
Povolánísochařka, malířka, tiskařka a umělkyně
Webová stránkawww.audreyflack.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Audrey Lenora Flacková (nepřechýleně Audrey Lenora Flacková; 30. května 1931 – 28. června 2024) byla americká vizuální umělkyně. Byla průkopnicí uměleckého žánru fotorealismu a zahrnuje malbu, grafiku, sochařství a fotografii.

Flacková měla řadu akademických titulů, včetně absolventky a čestného doktorátu z Cooper Union v New Yorku. Kromě toho měla bakalářský titul v oboru výtvarných umění na Yale University a navštěvovala New York University Institute of Fine Arts, kde studovala dějiny umění. V květnu 2015 Flacková obdržela čestný titul doktorky výtvarných umění na Clark University, kde přednesla zahajovací projev.

Dílo Flackové je vystaveno v několika hlavních muzeích, včetně Muzea moderního umění, Metropolitního muzea umění, Smithsonian American Art Museum, Whitney Museum of American Art a Solomon R. Guggenheim Museum. Fotorealistické obrazy autorky byly prvními takovými obrazy, které byly zakoupeny do stálé sbírky Muzea moderního umění, a její odkaz fotorealismu žije dodnes a ovlivňuje mnoho amerických a mezinárodních umělců. J. B. Speed Art Museum v Louisville, Kentucky, uspořádalo retrospektivu její práce a její průkopnické snahy o svět fotorealismu zpopularizovaly žánr do té míry, že přežívá dodnes.[1] Flacková byla čestnou viceprezidentkou Národní asociace umělkyň.

Flacková byla vynikající hráčkou na banjo, byla hlavní zpěvačkou skupiny Audrey Flack a History of Art Band, která vydala v roce 2012 album.[2] Učebnice Janson 's History of Art do té doby žádnou umělkyni nezmiňovala; Flacková byla jednou ze tří žijících žen přidaných po Jansonově smrti ve 3. vydání Dějin umění v roce 1986.[2][3]

Raný život a vzdělání

Flacková se narodila na Manhattanu Jeanette Flichtenfeld Flackové a Morrisi Flackovi, majiteli oděvní továrny. Oba rodiče emigrovali do USA z Polska.[4] Flacková navštěvovala New York's High School of Music & Art.[5] Navštěvovala Cooper Union, poté v roce 1952 přestoupila na Yale College, aby zde mimo jiné studovala výtvarná umění u Josefa Alberse.[6] Získala postgraduální titul a získala čestný doktorát od Cooper Union v New Yorku a bakalářský titul z univerzity v Yale. Vystudovala dějiny umění na Institutu výtvarných umění na New York University.[7]

Kariéra

Raná práce Flackové v 50. letech byla abstraktní expresionistická; jeden takový obraz vzdal hold Franzi Klineovi.[8] Ironická kýčovitá témata v její rané tvorbě ovlivnila Jeffa Koonse.[9] Ale postupně se Flacková stala novým realistou, který se během 60. let vyvinul ve fotorealismus. Její přechod k fotorealistickému stylu byl částečně proto, že chtěla, aby její umění komunikovalo s divákem.[10] Byla první fotorealistickou malířkou, která byla přidána do sbírky Muzea moderního umění v roce 1966.[11] V letech 1976 až 1978 malovala svou sérii Vanitas, včetně ikonického kusu Marilyn.[12]

Kritik Graham Thompson napsal: "Jednou ukázkou toho, jak se fotografie stala asimilovanou do uměleckého světa, je úspěch fotorealistické malby na konci 60. a na začátku 70. let. Říká se jí také superrealismus, radikální realismus nebo hyperrealismus a malíři jako Richard Estes, Denis Peterson, Flacková nebo Chuck Close často pracovali podle fotografických snímků, aby vytvořili obrazy, které vypadaly jako fotografie.“[13]

Umělecký kritik Robert C. Morgan v The Brooklyn Rail píše o výstavě Flackové v roce 2010 v Gary Snyder Project Space, Audrey Flack Paints a Picture: „Vzala známky shovívavosti, krásy a přemíry a přeměnila je na hluboce dojemné symboly touhy, marnost a emancipace."[14] Na počátku 80. let se umělecké médium autorky přesunulo od malby k sochařství.[10] Tento posun popsala jako touhu po „něčem pevném, skutečném, hmatatelném.[15]

Flacková prohlašovala, že považovala hnutí fotorealismu za příliš omezující, a později se hodně inspirovala barokním uměním.[9]

Její dílo je uloženo ve sbírkách muzeí po celém světě, včetně například Metropolitní muzeum umění,[16] Muzeum moderního umění,[17] Muzeum amerického umění Whitneyové,[18] Allen Memorial Art Museum,[19] Smithsonian American Art Museum,[20] a Australská národní galerie v Canbeře, Austrálie.[21]

V roce 1986 Flacková vydala Art & Soul: Notes on Creating, knihu vyjadřující některé z jejích myšlenek umělkyně.[15]

Její obraz je součástí ikonického plakátu z roku 1972 Some Living American Women Artists od Mary Beth Edelsonové.[22]

V roce 2023 byla její práce zařazena na výstavu Action, Gesture, Paint: Women Artists and Global Abstraction 1940-1970 ve Whitechapel Gallery v Londýně.[23]

Fotorealismus

Flacková je nejznáměšjí svými fotorealistickými obrazy a byla jedním z prvních umělců, kteří používali fotografie jako základ pro malbu.[10] Žánr, vycházející z pop artu, zahrnuje zobrazení skutečného a běžného, od reklam na auta až po kosmetiku. Autorčina práce přináší každodenní předměty pro domácnost, jako jsou tuby od rtěnky, lahvičky na parfémy, hispánské madony a ovoce.[10] Tyto neživé předměty často narušují nebo zaplňují obrazový prostor, často komponované jako stolní zátiší. Flacková často přinášela skutečné popisy historie do svých fotorealistických obrazů, jako je World War II' (Vanitas) a Kennedy Motorcade. Subjektem jejích fotorealistických obrazů byly často ženy.[10]

Sochařství

Socha od Audrey Flackové v New Orleans
Socha Kateřiny z Braganzy v Lisabonu, zmenšený model pro mnohem větší sochu plánovanou pro čtvrť Queens, New York City, nepostaveno

Autorčiny sochy jsou často přehlíženy ve světle jejích známějších fotorealistických obrazů. V The New Civic Art: An Interview with Audrey Flack[24] Flacková diskutovala o skutečnosti, že byla v sochařství samouk. Do svých soch začlenila spíše náboženství a mytologii než historické nebo každodenní subjekty svých obrazů. Její sochy často demonstrují spojení s ženskou formou, včetně řady různorodých, hrdinských žen a postav bohyní. Tato zobrazení žen se liší od zobrazení tradiční ženskosti, ale jsou spíše atletické, starší a silné. Jak je Flacková popsal: "jsou skutečné, ale idealizované... 'bohyně v každé ženě'."[10]

Na začátku 90. let byla Flacková pověřena skupinou nazvanou Friends of Queen Catherine, aby vytvořila monumentální bronzovou sochu Kateřiny z Braganzy, na jejíž počest je čtvrť Queens pojmenována. Socha, která by byla zhruba vysoká jako devítipatrová budova, měla být instalována na pobřeží East River v oblasti Hunters Point v Long Island City, naproti ústředí OSN.[25] Projekt však nebyl nikdy plně realizován, protože demonstranti v polovině devadesátých let namítali proti vazbám královny Kateřiny na transatlantický obchod s otroky. (Jiní měli námitky proti soše panovníka s výhledem na bojiště americké revoluční války.)[26] Flacková přesto zůstala projektu oddaná a poznamenává, že se snažila vykreslit Catherine jako biracialitu, což odráží její portugalský původ a vzdává hold etnické rozmanitosti čtvrti Queens.[27]

Smrt

Audrey Flacková zemřela 28. června 2024 v Southamptonu v New Yorku ve věku 93 let. Před ní zemřel její manžel Robert Marcus a po ní zůstaly dvě dcery, Hannah a Melissa.[28]

Publikace

  • Flacková, Audrey, With Darkness Comes Stars: Audrey Flacková, a Memoir (University Park: PA: Pennsylvania State University Press, 2024).
  • Flacková, Audrey, Thalia Gouma-Peterson, and Patricia Hills. Breaking the Rules: Audrey Flack, a Retrospective 1950–1990. New York: Harry N. Abrams, 1992. OCLC 24431345.
  • Flacková, Audrey, Audrey Flack: The Daily Muse (New York: Harry N. Abrams, 1989).
  • Flacková, Audrey, Art & Soul: Notes on Creating, New York, Dutton, 1986, ISBN 0-525-24443-3
  • Flacková, Audrey, Audrey Flack: On Painting, with an essay by Ann Sutherland Harris (New York: Harry N. Abrams, 1981).
  • Flacková, Audrey, "On Carlo Crivelli", Art Magazine 55 (1981): 92–95.
  • Flacková, Audrey, "The Haunting Images of Louisa Roldan", Helicon Nine: A Journal of Women's Arts and Letters (1979).
  • Flacková, Audrey, "Louisa Ignacia Roldan", Women's Studies 6 (1978): 23–33.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Audrey Flack na anglické Wikipedii.

  1. MEISEL, Louis. Biography of Audrey Flack [online]. [cit. 2015-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 18, 2008. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. a b BASKIND, Samantha. The Remarkable Legacy of Artist and Feminist Audrey Flack, Dead at 93. Smithsonian. July 3, 2024. Dostupné online [cit. July 5, 2024]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. JANSON, H.W.; JANSON, Anthony F. Internet Archive. History of Art. [s.l.]: H.N. Abrams; Prentice-Hall, 1986. Dostupné online. ISBN 978-0-13-389388-5. S. 8. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. HEINRICH, Will. Audrey Flack, Creator of Vibrant Photorealist Art, Dies at 93. The New York Times. July 5, 2024, s. B10. Dostupné online [cit. 2024-07-05]. ISSN 0362-4331. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. "Oral history interview with Audrey Flack," Archivováno 4. 11. 2016 na Wayback Machine. Smithsonian Institution Archives of American Art website (February 16, 2009).
  6. Audrey Flack papers, circa 1952–2008 [online]. Smithsonian Institution [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 13, 2018. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. Biography [online]. audreyflack.com [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 1, 2012. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. MALONE, Peter. Learning from an Artist's Early Experiments with AbEx [online]. Hyperallergic, May 28, 2015 [cit. 2024-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 2, 2024. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. a b ARTS, Women in the. From NMWA's Vault: Audrey Flack [online]. May 19, 2010 [cit. 2019-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 6, 2019. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  10. a b c d e f GAZE, Delia. Dictionary of Women Artists. Chicago, IL: Fitzroy Dearborn Publishers, 1997. Dostupné online. ISBN 1-884964-21-4. S. 526. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  11. Audrey Flack Biography [online]. American-Israeli Cooperative Enterprise [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 16, 2014. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  12. Audrey Flack's Marilyn: Still Life, Vanitas, Trompe l'Oeil [online]. [cit. 2018-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 11, 2018. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. Thompson, Graham: American Culture in the 1980s (Twentieth Century American Culture), Edinburgh University Press, 2007
  14. MORGAN, Robert C. Audrey Flack and the Revolution of Still Life Painting. The Brooklyn Rail. November 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 10, 2012. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  15. a b Flack, Audrey. Art & Soul: Notes on Creating. [s.l.]: Dutton, October 1, 1986. Dostupné online. ISBN 978-0-525-24443-1. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  16. Audrey Flack | Queen [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  17. Audrey Flack [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 23, 2023. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  18. Audrey Flack [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 19, 2023. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  19. Strawberry Tart Supreme [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 19, 2023. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  20. Audrey Flack | Smithsonian American Art Museum [online]. [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  21. Some Living American Women Artists/Last Supper [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 20, 2022. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  22. BRIGHAM, David R.; FLACK, Audrey. The New Civic Art: An Interview with Audrey Flack. American Art. 1994, s. 2–21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 8, 2021. DOI 10.1086/424205. JSTOR 3109159. S2CID 194094910. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  23. FRIED, Joseph P. Catherine of Queens?. The New York Times. July 26, 1992. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 6, 2019. ISSN 0362-4331. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  24. BEARAK, Barry. The Queen of Ethnic Nightmares; Cultural Politics Mires Statue of Borough's Namesake. The New York Times. January 9, 1998. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 6, 2019. ISSN 0362-4331. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  25. KILGANNON, Corey. The Statue That Never Was. The New York Times. November 9, 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 6, 2019. ISSN 0362-4331. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  26. Audrey Flack: In Memoriam (1931–2024) [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 1, 2024. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Literatura

  • Baskind, Samantha, Audrey Flack: Force of Nature, 1949–1956, exhibition catalog (New York: Hollis Taggart, 2022).
  • Baskind, Samantha, Jewish Artists and the Bible in Twentieth-Century America,Philadelphia, PA, Penn State University Press, 2014, ISBN 978-0-271-05983-9
  • Baskind, Samantha, "'Everybody thought I was Catholic': Audrey Flack's Jewish Identity," American Art 23, no. 1 (Spring 2009): 104–115.
  • Malone, Peter, "Learning from an Artist's Early Experiments with AbEx," Hyperallergic (May 28, 2013).
  • Mattison, Robert S., Audrey Flack: The Abstract Expressionist Years Archivováno 28. 5. 2017 na Wayback Machine. (Archived May 28, 2017, at the Wayback Machine; exhibition), New York, Hollis Taggart Galleries, 2015, ISBN 978-0-988-91397-4.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Audrey Flacková na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky
  • The Remarkable Legacy of Artist and Feminist Audrey Flacková, Dead at 93"—Smithsonian magazine obituary
  • "Audrey Flack: Breaking the Rules"
  • Audrey Flack in the Indianapolis Museum of Art
  • Audrey Flack in National Gallery of Victoria
  • Audrey Flack exhibition, the Guggenheim Museum
  • My Portrait of Anwar Sadat by Audrey Flacková, Archives of American Art Blog, Smithsonian Institution
  • Oral history interview with Audrey Flacková, 2009 Feb. 16, Archives of American Art Blog, Smithsonian Institution
  • Audrey Flack Biography: Hollis Taggart Galleries