Anamnéza (filozofie)

Teorie rozpomínání (z řec. αναμνήσις anamnésis = rozpomínání, vzpomenutí) je Platónova teorie z oblasti epistemologie. Podle Platóna je lidské poznávání rozpomínáním se (anamnésis) nesmrtelné duše na ideje, které spatřila před svým spojením se smrtelným tělem^[1] (podrobněji viz dialog Faidros). Chceme-li poznat pravdu, učil Platón, je naprosto bezúčelné obracet se na smysly a počitky; naopak je třeba úplně se od nich odpoutat, ponořit se do hlubin své duše a snažit se, aby se rozpomněla na to, co viděla ve světě idejí.^[2]

• , 1950. Platon. In: Georgij Alexandrov, Bernard Bychovskij, Pavel Judin, Mark Mitin (red.). Dějiny filosofie. 1., autorizované vyd. Praha: Svoboda. (výrazně marxistický pohled). Svazek I "Filosofie antické a feudální společnosti". Kapitola V, s. 161–186.
• TRETERA, Ivo, 2000. Nástin dějin evropského myšlení (Od Thaléta k Rousseauovi). 3. vyd. Praha—Litomyšl: Paseka. 374 s. ISBN 80-7185-278-3. Kapitola „Učení o nesmrtelnosti duše a o anamnézi“, s. 86–87. 

• anamnésis [online]. CoJeCo.cz [cit. 2024-05-22]. Dostupné online. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.