Židé v Eritreji

Eritrejská židovská komunita byla pravděpodobně založena jemenskými Židy, které zaujaly nové finanční možnosti, jež se naskytly po italské koloniální expanzi ke konci 19. století.

Během britské vlády byla Eritrea často místem internace pro izraelské židovské guerrilly.[1] Mezi těmi uvězněnými byl budoucí izraelský ministerský předseda Jicchak Šamir[2] a Haim Corfu, zakladatel fotbalového klubu FC Beitar Jerusalem.

Poté, co byla roku 1961 Eritrea anektována Etiopií, a začala Eritrejská válka nezávislosti, začali Židé Eritreu opouštět. V 70. letech emigrace ještě vzrostla vlivem stupňujícího se násilí mezi Eritreou a Etiopií.

V roce 1993 získala Eritrea oficiální nezávislost a dnes v této zemi žije pouze jediný rodilý Žid Sami Kohen, který navštěvuje Asmarskou synagogu a hřbitov.[3][4]

Judaismus není v Eritreji jedním ze čtyř vládou uznávaných náboženství.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku History of the Jews in Eritrea na anglické Wikipedii.

  1. Britský záliv Guantanamo, BBC News, 6.8.2002 (anglicky)
  2. Titulek Jicchak Šamir (anglicky)
  3. Poslední asmarský Žid volá po starých dobrých časech, BBC (anglicky)
  4. Poslední eritrejský Žid pečuje o hroby a vzpomíná, ynetnews.com (anglicky)
Židé v afrických zemích
Mapa Afriky
Alžírsko • Angola • Benin • Botswana • Burundi • Burkina Faso • Čad • Konžská demokratická republika • Džibutsko • Egypt • Eritrea • Etiopie Gabon • Gambie • Ghana • Guinea • Guinea-Bissau • Jihoafrická republika • Jižní Súdán • Kamerun • Kapverdy • Keňa • Komory • Konžská republika • Lesotho • Libérie • Libye • Madagaskar • Malawi • Mali • Maroko • Mauritánie • Mauricius • Mosambik • Namibie • Niger • Nigérie • Pobřeží slonoviny • Rovníková Guinea • Rwanda • Senegal • Seychely • Sierra Leone • Somálsko • Středoafrická republika • Súdán Svatý Tomáš a Princův ostrov • Svazijsko • Tanzanie • Togo • Tunisko • Uganda • Zambie • Západní Sahara • Zimbabwe