| Щ̆ щ̆ |
|---|
| Písmeno cyrilice (složené) |
| Kódování (dec/hex) |
|---|
| Znak | Щ | ̆ |
|---|
| Název v Unicodu | | |
|---|
| Kódování | dec | hex | dec | hex |
|---|
| Unicode | 1065 | U+429 | 774 | U+0306 |
|---|
| UTF-8 | 208 169 | d0 a9 | 204 134 | cc 86 |
|---|
| Číselná entita | Щ | Щ | ̆ | ̆ |
|---|
|
| Znak | щ | ̆ |
|---|
| Název v Unicodu | | |
|---|
| Kódování | dec | hex | dec | hex |
|---|
| Unicode | 1097 | U+449 | 774 | U+0306 |
|---|
| UTF-8 | 209 137 | d1 89 | 204 134 | cc 86 |
|---|
| Číselná entita | щ | щ | ̆ | ̆ |
|---|
|
Щ̆ (minuskule щ̆) je již běžně nepoužívané písmeno cyrilice, v minulosti bylo používáno v abcházštině. V poslední variantě abchazské azbuky mu odpovídá spřežka Cә.
Písmeno bylo zavedeno Peterem von Uslar, v tiskové verzi azbuky navržené komisí pro překlady bylo nahrazeno písmenem Ꚗ̆.[1] V latinské abecedě N. J. Marra písmenu Щ̆ odpovídalo písmeno щ⚬, v pozdější abecedě N. F. Jakovleva a po zavedení zápisu abcházštiny gruzínským písmem v gruzínském písmu svůj ekvivalent nemělo.[1] Od znovuzavedení zápisu abcházštiny cyrilicí je místo písmena Щ̆ používáno písmeno C°, později změněno na spřežku Cә.
Reference
- ↑ a b БГАЖБА, Хухут Соломонович. Бзыбский диалект абхазского языка. Tbilisi: Издательство Академии наук Грузинской ССР, 1964. 462 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-07. Kapitola Синоптическая таблица буквенных и транскрипционных знаков для абхазского языка. Archivováno 7. 12. 2013 na Wayback Machine.
| Písmena cyrilice |
|
| Slovanská písmena | |
|
| Zastaralá písmena | |
|
| Neslovanská písmena | | | | | | dlouhé samohlásky a nosovky | А̄ Е̄ Ё̄ О̄ Ө̄ Ы̄ Э̄ Ю̄ Я̄ Ә̄ А̃ Е̃ И̃ О̃ У̃ Ә̃ Еᵸ Иᵸ Оᵸ Уᵸ Әᵸ | | | šughnánská písmena | В̌ Г̌ Ғ̌ Д̌ Т̌ У̊ Х̌ |
|
|
| Zastaralá neslovanská písmena | | | | | | historická abcházská písmena | |
|
|
| Varianty písmena Ш | |
|
| Písmena s breve | |
|
| Písmena s zstępny | |
|
| Seznam jazyků používajících cyrilici |
