Čisovice

Čisovice
Nádražní budova v Čisovicích
Nádražní budova v Čisovicích
Znak obce ČisoviceVlajka obce Čisovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMníšek pod Brdy
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°51′48″ s. š., 14°18′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 182 (2024)[1]
Rozloha12,00 km²[2]
Katastrální územíČisovice
Nadmořská výška341 m n. m.
PSČ252 04
Počet domů437 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduČisovice 4
252 04 Čisovice
[email protected]
StarostkaZuzana Kuthanová
Oficiální web: www.cisovice.cz
Čisovice na mapě
Čisovice
Čisovice
Další údaje
Kód obce539155
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čisovice (německy Tschisowitz) jsou obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, asi 24 km jižně od Prahy. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Čisovicemi a Bojovem protéká Bojovský potok, jehož údolím je vymezena poloha obou vesnic, přes jižní část Čisovic do něj zprava přitéká Zahořanský potok.

Historie

První písemná zmínka o vsi se váže k roku 1037, kdy zdejší včelaře (Cvsowicyh debitores mellis) věnoval kníže Břetislav I. ostrovskému klášteru. Dle jazykovědce Antonína Profouse původní podoba názvu zněla Tisovice a pocházela od osobního jména Tis, snad motivovaného někdejším hojným výskytem tisů v okolí.

V obci byla bohatá ložiska cihlářské hlíny a ještě k roku 1939 byly v obci čtyři cihelny. Největší z nich, “panská”, produkovala ročně až 120 tisíc cihel.

V době německé okupace (na podzim roku 1943) došlo k zatýkání občanů v Čisovicích za přechovávání osoby, která byla nepřátelská Říši. Hned 24. září 1943 bylo popraveno na Pankráci šest osob (nejmladší bylo 18 let) a o rok později další žena (po narození jejího dítěte). Další osoby byly uvězněny v německých káznicích.

Obecní správa

  • Bojov (k. ú. Čisovice)
  • Čisovice (k. ú. Čisovice)

K obci patří také Vítův Palouk.

Sousedními obcemi sídla jsou Líšnice, Bojanovice, Hvozdnice, Mníšek pod Brdy, Bratřínov a Zahořany.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[7]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Společnost

Rok 1932

V obci Čisovice (přísl. Bojov, 718 obyvatel, poštovna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 3 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Čisovicích, 4 hostince, kolář, 2 kováři, malíř, 2 mlýny, obuvník, obchod s lahvovým pivem, 5 řezníků, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Čisovice, truhlář.

Současnost

V obci se nachází základní škola (1.–5. třída), školka, knihovna a pošta.

Obyvatelstvo

Vývoj obyvatelstva

Počet obyvatel je uváděn za Čisovice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[11][12] V celé čisovické aglomeraci nicméně žije necelých 2 tisíce obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
779 776 774 701 719 703 702 808 850 780 725 603 703 984
Vývoj počtu domů za roky 1869 – 2011[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
128 133 137 139 144 148 177 392 243 234 236 297 313 358

Pamětihodnosti

  • Kaple Navštívení Panny Marie v horní části obce (1854)
  • Kaple v Bojově (1897)
  • Pomník padlým z první světové války (1921)

Památné stromy

Osobnosti

  • František Xaver Svoboda – spisovatel
  • Josef Vlk – legionář
  • Zdeněk Kudrna – sedminásobný mistr republiky – závodník na ploché dráze
  • Alfréd Stržínek – mistr republiky v běhu a člen štafety 4 × 800 m, která v roce 1953 překonala světový rekord
  • Václav Novák – mistr republiky v boxu a mistr republiky v lehké váze v r. 1935

Doprava

Dopravní síť

Do obce vedou silnice III. třídy.

Autobusová doprava 2024

Autobusovou dopravu v obci Čisovice zajišťuje společnost Martin Uher. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Čisovice, Čisovice,Pod Horou, Čisovice,U Školy a Čisovice,Žel.st. Na území Bojova se nacházejí zastávky Čisovice,Bojov, Čisovice,Bojov,Višňovka a Čisovice,Bojov,Žel.st. Autobusová linka 449 spojuje Mníšek pod Brdy s Bratřínovem, Čisovicemi, Bojovem, Klíncem a Jílovištěm a na druhou stranu s Řitkou a Líšnicí.

Železniční doprava 2024

Obcí prochází jednokolejná regionální železniční trať 210 Praha–Vrané nad Vltavou–Dobříš, která byla uvedena do provozu v roce 1897. V obci se nachází železniční stanice Čisovice. V místní čisti Bojov se nacházejí železniční zastávky Bojov a Bojanovice. Na všech třech místech zastavují osobní vlaky linky S88. Tyto vlaky, provozované společností České dráhy, jezdí z Prahy přes Vrané nad Vltavou, Měchenice a pokračují dále do Mníšku pod Brdy a Dobříše. O sobotách, od března do října, jezdí mezi Prahou hlavním nádražím a Dobříší vlak s názvem Brdský motoráček, a to na lince T8, provozovaný společností KŽC Doprava. Během letních prázdnin vyjíždí turistický vlak Cyklohráček, který jede z Prahy do Dobříše, odkud se vrací zpět do Prahy.

Železniční zastávka Bojov

Turistika

  • Obec leží mezi turisticky atraktivními lesnatými hřebeny Mníšecka. Pěší turistické značení do samotných Čisovic nezasahuje, od železniční zastávky Bojanovice však vede modře značená trasa na jih do Bojanovic a k říčce Kocábě. Na severním okraji obce, u železniční zastávky Bojov, je rozcestí zeleně a žlutě značené trasy, rozbíhajících se z tohoto místa do čtyř směrů.
  • Z Mníšku pod Brdy do Bojova vede po silnici cyklotrasa č. 8130 (v roce 1992 tu vedla cyklotrasa č. 152 OsovVšenory). U železniční zastávky Bojov na ni navazuje modře značený okruh systému cyklotras regionu Mníšecko. Ten prochází z Mníšku pod Brdy také po lesní hřebenové asfaltce v jižní části katastrálního území Čisovic.

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. cisleithanien.eu. cisleithanien.webnode.cz [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  5. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 177–178. (česky a německy)
  11. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  12. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vlastním nákladem, 1899. Dostupné online. Kapitola Čísovice, s. 198 až 200. 

Související články

  • Vila Oldřicha Vízka

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Čisovice
Části obce
Města, městyse a obce okresu Praha-západ
Bojanovice • Bratřínov • Březová-Oleško • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice • Davle • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany • Drahelčice • Holubice • Horoměřice • Hostivice • Hradištko • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice • Jílové u Prahy • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř • Lichoceves • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo • Ořech • Petrov • Pohoří • Průhonice • Psáry • Ptice • Roblín • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice • Středokluky • Svrkyně • Štěchovice • Tachlovice • Trnová • Třebotov • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice • Zvole
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 97da80bc-fb79-491e-b74a-53cd9e8affc8
  • NKC: ge131726